Celý název je Pohled do archivu...

author of the text: Jiří Hůla
imprint date: 2016
type of document: Text
number of pages: 2
language: czech
dimensions: 297 x 210

notes:
-
Zahájení
Celý název je Pohled do archivu 8 – barvotisk. V Malé věži DOXu jsme totiž představili řadu dokumentů, zdrojů pro zpracování informací o výtvarném umění v abARTu. abART je relační databáze, kterou Archiv léta plní a rozvíjí, volně přístupná z našich webových stránek – www.artarchiv.cz Jak víte (nebo nevíte), součástí archivu je dnes už poměrně velká sbírka knih, publikací upravených nebo vypravených významnými grafiky a ilustrátory i málo známými umělci. Z těch známých jsme vybrali dvě stovky, shromažďujeme jejich veškerou typografickou tvorbu – také katalogy, divadelní programy časopisy, pozvánky atd. Další knihy jsou pro nás často zatím jediným dokladem o existenci a působení některého autora. Kompletujeme také ediční řady. Předloni jsme společně s dr. Janem Dvořákem vydali jako první svazek edice Books zaměřené na knižní tvorbu soupis edice Divadlo. Vycházela v letech 1965-1970 v nakladatelství Orbis. Na její výtvarné podobě se podílela čtyřicítka autorů, většinou knižních designerů. Dosud nezpracovanou edicí, na kterou se v příštím roce chystáme, je Malá řada soudobé světové prózy. Úplné seznamy několika edic vydávaných v nakladatelství Československý spisovatel jsou uvedené v monografii Zdenek Seydl a knihy, kterou archiv koncem loňského roku vydal.
Tříděním různorodých dokumentů vznikají v typografické sbírce další skupiny a podskupiny, např. knihy řazené podle tiskáren (František Obzina, Vyškov nebo Kryl a Scotti, Nový Jičín). Přirozeně se tak vyčlenil soubor i převážně brožovaných knih – barvotisků. Barvotiskem rozumíme - cituji – 1. „tisk polotónových barevných obrazů přesným soutiskem základních, popřípadě doplňkových barev“ nebo 2. „líbivý obraz provedený touto technikou, zpravidla bez umělecké hodnoty“. Nás samozřejmě zajímá to druhé. V části vystavených knih jsou uvedení autoři obálek, dohledat je budete moci po zpracování všech vystavených publikací v abARTu, většinou jsou anonymní. Proto ani už známé autory barevných obálek neuvádíme, i když na několika panelech jsou shromážděné obálky jednoho malíře – např. Františka Horníka Lánského (1889-1955) nebo Václava Čutty (1878-1934).
Poštovní knížky, se kterými pošťáci chodili – zřejmě to dlouho bylo výhradně mužské povolání - přát k novému roku, jsou zapůjčené ze soukromé sbírky. Kapesní formát, většinou 32 stran, ceník poštovních služeb, kalendář, ilustrované anekdoty a poutavá obálka. Všimněte si, jak do těchto obálek vstupuje doba, první světová válka, čekání na dopis z fronty, první republika, jak se v tom zobrazení proměňuje nejen móda, ale i postavení žen. Už to nejsou jenom kuchařky, hospodyňky, vychovatelky dětí, strážkyně tepel rodinných krbů (ta ustálená slovní spojení jsou myslím k těm barvotiskovým obrazům namístě), ale moderní sebevědomé bytosti. Hlavní téma většiny obálek - návštěva pošťáka – se opakuje se v nových posunech a variantách. Mladá žena je sama doma, možná sní o štěstí, čeká na životně důležitou zprávu – a přichází fešák ve slušivém stejnokroji, posel - jak se z poštovních knížek zdá pouze dobrých zpráv - poštovní doručovatel, muž znalý světa, možná i pokušitel. Obálky poštovních knížek mají zvláštní erotickou atmosféru, erotika a láska jsou nejčastější témata i knižních obálek.
Mohou vám připadat směšné, ale dnes je to v podstatě stejné, láska, nevěra, bolest, samota, násilí, strach jsou taháky většiny časopisecké a knižní produkce. A výtvarné vyjádření? Forma a zobrazovací technika jsou dnes jiné, a možná i proto si připadáme, že jsme se také změnili, že už nejsme tak naivní. Opravdu změnili? Sotva. Používáme či využíváme sice nové techniky, stroje a přístroje, které předkové neměli, ale uvnitř nás lidí je to základní stejné jako před sto, před tisíci lety. Pokud se v nás něco mění, tak pomalu, neznatelně. Proto nás mohou oslovit umělecká díla stará tisíciletí i barvotiskové knižní obálky vytvořené před osmdesáti lety.