Galerie Makráč

author of the text: Radoslava Schmelzová
page: 11
imprint date: 2007
type of document: Subordinate Document
the number of reproductions: 1 b
language: czech
parent document: Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění,

notes:
_
Galerie Makráč neboli Makrokoule Ústavu makromolekulami chemie AV ČR v.v.i. v Praze za více než 30 let své působnosti představila veřejnosti řadu českých i zahraničních autorů. První výstavy byly uspořádány v roce 1971. V neobvykle tolerantní atmosféře se zde střídaly tvůrčí názory, obory i generace. Pozoruhodný byl výstavní program, objevovali se zde například i někteří vynikající autoři, kteří jinde nemohli vystavovat, ať už kvůli svému nekonformnímu přístupu k tvorbě či politické nepohodlnosti. Přes určitou nezávislost Akademie věd ČR představovaly tyto aktivity pro ÚMCH značné politické riziko. Organizátoři však svou činnost chápali jako samozřejmou součást kulturní společnosti, a tak se v polovině 80. let stal Makráč výstavní síní s nejzajímavějším programem. Vystavovali tu – mimo jiné - Václav Boštík, Kurt Gebauer, Alena Kučerová, Karel Malich, Karel Nepraš, Milan Knížák či Adriena šimotová. Změna společenské situace po roce 1989 vedla k novému obsahu výstavní činnosti, chápané nyní jako otevřené fórum pro prezentaci nejmladších autorů nastupující generace, a to ve spolupráci s pražskou VŠUP. Určující kurátorskou osobností se stal Kurt Gebauer. Rokem 1995 tu byla zahájena série výstav studentů a absolventů uměleckých škol, mnozí jsou dnes již výraznými osobnostmi na umělecké scéně, například Lenka Klodová, Veronika Zapletalová, Adam Vačkář, René Hábl. V posledních šesti letech vytváří výstavní koncepci kurátorka Dagmar Šubrtová. Zaměřuje se na generaci progresivních mladých umělců. Autorské výstavy zde měli Jonáš Czesaný, Pavel Hošek, Petr Kožíšek, Zdeňka Řezáčova a další. Začínající tvůrce podporuje galerie uspořádáním samostatné výstavy. Budova ÚMCH, jejímž autorem je architekt Karel Prager, je památkově chráněna a patří mezi nejvýznamnější realizace moderní československé architektury 60. let 20. století. Výstavní síň se nachází v chodbě vedoucí ze vstupního objektu v mírné křivce půdorysu, zdůrazněné optickým členěním podlahy, a působí ukázněnou volností. Elegance velkoryse proskleného vnitřního prostoru je podpořena volbou materiálu, barev a přirozeného osvětlení. Galerie Makráč s dlouhou tradicí je autonomním prostorem dnes prezentujícím kvalitní mladé umění.