Černý bez

author of the text: Jan Zahradníček
page: 79-80
imprint date: 1934
type of document: Subordinate Document
language: czech
parent document: Kvart, Sborník poesie a vědy

notes:
Ne že by růži chtěl křivdit a nedůvěrou
byl k jasmínu náhle jat,
přece však květenství jiná na rty se derou
hořčí a drsnější snad.

Druhové střepů a rumiště velkého svědci,
kopřiva. Lopuch a bez,
vzchop se buď malířem škaredých věcí,
mi říkají dnes.

Když k potřebě není a často překáží jenom
nahá jak básník ta každinká věc,
postůj, bys v slastném zachvění jednom
ji obsáhl přec.

Vesmír pln tváří nevzhledných příliš jak harampádí,
jimž život tak rozmarně plýtvat zná,
než víc nežli krásné úsměvem slunce schvátí
Maria, duhy královna.

K ropuše zhrzené laskavě shlédne,
hoch spatří ji beze clon,
zahraje srdce na věci krásné i na šeredné
a nevydá falešný tón.
Ne že by růži chtěl křivdit a nedůvěrou
byl k jasmínu uchvácen dnes,
přece však květenství jiná na rty se derou,
kopřiva, lopuch a bez.