Červen 1942

author of the text: Vítězslav Nezval
page: 100-101
imprint date: 1945
type of document: Subordinate Document
language: czech
parent document: Kvart, Sborník poesie a vědy

notes:
-
Třebaže se neoblékal v purpurový šat,
Třeba neměl purpurovou sponou kostým spjat,
byl to přece popravčí, byl kat, kat, kat, kat, kat.

Jeho pověst předešla ho od norvéžských břehů,
jeho úzké, kruté oči byly stále v střehu,
sotva přišel, zanechával stopy krve v sněhu.

Sotva přitáh s větrem po počatém strništi,
vztyčil smrtonosnou vlajku nad tratolišti,
vztyčil strašné šibenice na popravišti.

Smrt, s níž vešel v zpupný spolek, mrtvými ho vítá,
do záhrobí provází ho jejich dlouhá svita,
jiná svita, než ta svita od svatého Víta.

Země česká, národe, v tvých dějinách se smráká,
země česká, upadla jsi v spáry vlkodlaka,
starý havran z kroniky tvých dějin opět kráká.

Ó, ty vyhlazená vísko, zburcuj svědomí,
ať se na tě rozpomenou strůjci pohromy,
až jim bude pršet s nebe oheň na dómy!

Jsou to dny, kdy národ v krvi mučedníků plave.
Přísaháme, přísaháme za všecky své drahé!
Sbohem, sbohem, příteli, buď sbohem, Vladislave