Díla Dalibora Chatrného připomínají "cosi jako knihy"

Dalibor Chatrný: Dante - Peklo, autorská kniha. 1980 (titul vypálil Eduard Ovčáček)

Díla Dalibora Chatrného připomínají "cosi jako knihy"

type of document: podřazený dokument
parent document: Denní telegraf
imprint date: 1997
page: 11
language: český

notes:
-
Díla Dalibora Chatrného obvykle vznikají v řadách a cyklech založených na stejné myšlence nebo formálním nápadu. Vytvářel magnetické kresby a objekty, strukturální tisky, slepotisky, frotáže, kresby s překážkami a asambláže, pohotově a vždy po svém reagoval na nové podněty, zajímal se o experiment, volně přecházel od námětu k námětu, z jedné formy ke druhé, a podle chuti a potřeby se k početným sériím kdykoli vracel. Práce vystavené v zimním refektáři Strahovského kláštera souvisejí s literaturou.
Rozsáhlá skupina prací Dalibora Chatrného se pohybuje na pomezí literatury a výtvarného umění. Slova, znaky a jejich fragmenty se v jeho dílech objevují už na začátku šedesátých let. Užitím textu jako součásti výtvarného díla se mu otevírají nové možnosti, vznikají textové kresby, frotáže a obrazy. Osamělá, ze souvislostí vytržená slova a příkazy podtrhují nebo naopak znejišťují výtvarný obsah, vytvořenou situaci. Například stačí připsat k červené skvrně slovo bílá. Vyvrcholením práce s textem jsou ale objekty vytvořené skládáním, následným popisováním a závěrečným rozkládáním rozměrných papírů.
V 70. letech se soustavně začíná zabývat knihou, v poměrně dobře informovaném Brně se v té době výrazně projevuje vliv konceptuálního umění, »artists books«, tedy »autorské knihy«, vytvářejí i další brněnští výtvarníci, například Jiří Valoch, Jiří Hynek Kocman nebo Pavel Rudolf. Podoba knihy není stálá, historicky se proměňuje. Většinou to je ale rozsáhlý text nebo soubor obrazů, který tvoří tematický či výtvarný celek. Smyslem knih je uchovat a předat současné vědomosti v čase, přenést je v prostoru. Naše knihy se tradičně skládají z listů spojených ve hřbetě knihařskou vazbou. S formou knihy pracovala řada umělců, dříve užívaný termín kniha-objekt se ale ukázal jako příliš svazující.
Autorské knihy totiž nevyužívají jenom vizuální vlastnosti, často se soustřeďují na manipulaci, každá kniha má také haptické kvality, a aniž si to většinou plně uvědomujeme, dotýkání k četbě patří. Knihu je možné uchopit do ruky, potěžkat, rozevřít, běžně prolistovat, nahlížet dopředu a vracet se zpět, náhodně otevřít a přečíst ukázku, pomalu zavřít nebo zaklapnout. Autorské knihy, název zavedený Jiřím Valochem, jsou díla umělců, kteří knihu chápou jako svébytnou a jedinečnou uměleckou formu sebevyjádření rovnocennou malbě, kresbě, grafice, objektu či soše.
Dalibor Chatrný mezi takové autory nepatří, název expozice Cosi jako kniha není šťastný, většina vystavených prací má o hodně blíž k literatuře, k experimentální či vizuální poezii. Knize jsou nejblíže interpretace katalogu Salvadora Dalího diakritickými znaménky; komentované kalendáře s destruovanými listy přestříknutými bílou nebo černou barvou; textové interpretace Máchova Máje a Komenského Orbis pictus; fragmenty výpisků z knihy Roberta Musila Muž bez vlastností vlepené do publikace o zemědělství; objekty ze skládaných a pokreslených archů upevněných v pevných deskách, které je možné rozevřít a tužkou šrafované papíry opatrně rozložit, prohlédnout a opět uložit.
Ostatní práce jsou bud realizace konceptu (například porovnání z jedné poloviny zmačkaného, z druhé poloviny spáleného archu papíru), nebo z písmen a slov složené kresby - přepsané citace ze zlomků předsokratovských filozofů, z básní Vladimíra Holana a Jana Skácela, z dopisů Boženy Němcové apod. Originál a české překlady Poeova Havrana napíše například různými barvami přes sebe, v dalších básních zamění, jako kdyby si vzpomněl na slavný sonet mladičkého Arthura Rimbauda, všechny vokály předem vybranými barvami.
»Nad temné hory různý den / vyvstav májový budí dol, / nad lesy ještě kol a kol / « - (A - okr, E - zeleň, O - světle červená, I - o něco tmavší, U - modř) - »lehká co mlha - bloudí sen.« Barevné komentáře vypovídají o rytmu a melodii básně víc než literárněvědný rozbor, hravě proměňují textovou strukturu v netradiční partituru.
Ne každý nápad je původní, ale Dalibor Chatrný má vzácnou schopnost všechny skvěle realizovat, každému dokáže dát právě to, co potřebuje dostat.