Chronologický přehled politických a kulturních událostí v Československu / Chronological survey of political and cultural events in Czechoslovakia 1970-1989

author of the text: Nikolas Proksch, Sabina Prokschová
page: 229-246
imprint date: 2008
type of document: Subordinate Document
language: english
parent document: Nechci v kleci! / No cage for me! , České a slovenské umění 1970-1989 ze sbírek Muzea umění Olomouc / Czech and Slovak Art 1970-1989 from collections of Olomouc Museum of Art

notes:
Chronologický přehled politických a kulturních událostí v Československu 1970 – 1989
1970
Politické události
leden: ÚV KSČ se usnesl provést prověrku všech členů strany, jejímž výsledkem bylo vyloučení asi jedné třetiny členů KSČ. Jenom z ÚV KSČ bylo vyloučeno 80 členů. Ortodoxní komunisté tak zahájili tažení proti představitelům „Pražského jara“. Zasedání ÚV KSČ také v rámci tohoto očistného procesu schválilo usnesení o výměně stranických legitimací KSČ.
28.1. Lubomír Štrougal nastoupil do funkce premiéra federální vlády, kde nahradil Oldřicha Černíka.
březen: Na základě lednových usnesení vznikly první prověrkové komise, které posuzovaly podíl jednotlivých členů strany na protisocialistických akcích. Z KSČ bylo vyloučeno 67 147 členů a dalších 259 670 bylo vyškrtnuto. Prověrky straníků i nestraníků postihly celou společnost; své pracovní místo ztratilo 40% hospodářských pracovníků, 40% novinářů, 900 VŠ pedagogů a mnoho dalších.
6. 5. Byla podepsána nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR.
26. 6. Alexander Dubček byl vyloučen z KSČ a zároveň odvolán z funkce velvyslance v Turecku.
27. 11. Nosnost nově postaveného Nuselského mostu zkoušelo 48 tanků.
11. 12. Skončilo zasedání ÚV KSČ, které přijalo zprávu o stavu strany a dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a ve společnosti po XIII. sjezdu KSČ. Dokument se stal ideologickým základem normalizace.
Kulturní události
11. 1.–22. 2. Výstava Nová figurace v Domě umění města Brna (text v katalogu Eva Petrová).
leden: V Československé televizi začalo propouštění tvůrčích skupin a řadě režisérů byla znemožněna další tvůrčí činnost. Natáčení mnohých filmů bylo zastaveno, některé již natočené filmy skončily v trezoru (např. Ucho Karla Kachyni).
13. 3.–29. 3. Výstava Klub konkretistů v Domě umění města Brna
14. 3. – 13. 9. V Ósace se konala světová výstava EXPO 70. Autory československého pavilonu byli A. Jenček, V. Palla a V. Rudiš. Základním tématem našeho pavilonu byl čas, ale ne čas primárně historický, nýbrž čas lidský. Na celkové koncepci spolupracovali: A. Kroupa, J. Skácel, V. Janoušek, Č. Kafka, J. Kubíček, S. Libenský, V. Nývlt, R. Roubíček, K. Malich, V. Rudiš, J. Kompánek, J. Lauda, J. Štursa.
březen: Normalizační cenzoři začali vytvářet seznamy zakázané literatury, na jejichž základě byla řada titulů stažena z prodejen i knihoven. Tímto začalo tzv. rozštěpení literatury na oficiální a neoficiální (samizdatovou, exilovou).
září–listopad Výstava Soudobá československá grafika v Domě umění v Hodoníně (text v katalogu Miloslav Lukeš).
18. 12. Aktiv umělců a kulturních pracovníků. Jeho výsledkem bylo společné prohlášení Stanovisko umělců a kulturních pracovníků, ve kterém zúčastnění aktéři požadovali vytvoření nových uměleckých svazů, distancovali se od činnosti svazů minulých a zcela podpořili normalizační politiku.
21. 12. Rozhodnutím Ministerstva vnitra České socialistické republiky vznikl Svaz českých výtvarných umělců (SČVU). V návaznosti na toto rozhodnutí zanikl Svaz československých výtvarných umělců (SČSVU) a byla anulována jeho členská základna. Také byla ukončena činnost krajských a obvodních poboček, stejně jako tvůrčích skupin. Členy normalizačního SČVU se stalo pouze 8 % bývalých svazových členů. Ostatní členové a kandidáti bývalého SČSVU byli zařazeni do evidence Českého fondu výtvarných umění (ČFVU). Výtvarníci z povolání, tzn. registrovaní, byli po prověření odborné způsobilosti Svazem doporučeni do evidence ČFVU. Evidence v ČFVU nebo členství v SČVU vyvazovala umělce z všeobecné pracovní povinnosti.
1971
Politické události
7. 1. Začal politický proces s Petrem Uhlem a dalšími 18 osobami obviněnými z podvracení republiky v rámci Hnutí revoluční mládeže.
20. 4. Zahájeno stíhání historiků Viléma Prečana, Milana Otáhala a Věry Čečkové za práci na tzv. „černé knize“, popisující události srpna 1968 v Československu.
25. – 29. 5. XIV. sjezd KSČ, který hostil „brežněvovský výkvět Evropy“, tzn. šéfy komunistických stran Sovětského svazu (L. Brežněv), Polska (E. Gierek), NDR (E. Honecker), Maďarska (J. Kádár) a Bulharska (T. Živkov). Generálním tajemníkem KSČ byl zvolen Gustáv Husák, který tuto funkci zastával již od roku 1969, kdy v ní na nátlak promoskevsky orientovaných komunistů nahradil Alexandra Dubčeka. Do roku 1969 Husák patřil spíše k proreformním komunistům, poté ale zcela přešel na stranu prosovětských kolaborantů (V. Biľak, A. Kapek, A. Indra, J. Lenárt).
26. – 27. 11. Proběhly volby do zastupitelských úřadů, pro kandidáty Národní fronty hlasovalo 99,81 % voličů. Politická opozice vyzvala občany ČSSR k bojkotu voleb a za tuto aktivitu odsoudil režim její představitele k několikaletým trestům odnětí svobody (např. J. Šabatu, M. Hübla, J. Tesaře, J. Mezníka, P. Uhla, P. Šustrovou).
9. 12. Prezident ČSSR Ludvík Svoboda jmenoval novou federální vládu v čele s Lubomírem Štrougalem.
Kulturní události
10. 2. Koncert Plastic People of the Universe jako pocta Andy Warholovi.
6. 4. V pražském Divadle E. F. Buriana byla zahájena výstava Bláha – Novák - Rittstein.
24. 7. V Paříži zemřel malíř Josef Šíma (narozen 19. 3. 1891 v Jaroměři).
podzim: V Praze se konal ustavující sjezd Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR, a to při příležitosti Mezinárodního jazzového festivalu (festival vznikl v roce 1964 z iniciativy Lubomíra Dorůžky a Stanislava Titzla).
Přestaly vycházet časopisy Výtvarné umění (1950 – 1971), Tvar (1948 – 1971) a Výtvarná práce (1952 – 1971).
Manželé Škvorečtí založili v Torontu exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
1972
Politické události
15. 6. Skončil VIII. všeodborový sjezd, který zrušil závěry VII. sjezdu („pravicového“) z roku 1969. Sjezd vyzval k „rozvoji pracovní iniciativy a socialistického soutěžení“.
21. a 28. 7. Proběhly dva procesy s odpůrci režimu, kteří byli obviněni „z nepřátelství k socialistické společnosti a rozvracení republiky“. Odsouzen byl např. historik Jan Tesař na 6 let či sociolog Rudolf Battěk na 3,5 roku.
5. 9. Arabští teroristé přepadli izraelské sportovce na olympijských hrách v Mnichově. 11 izraelských olympioniků bylo zavražděno.
30. 9. V Praze skončil I. sjezd Svazu socialistické mládeže (SSM), který se jednoznačně přihlásil k normalizační politice KSČ. Předsedou ÚV SSM byl zvolen J. Varholík.
13. 12. – 14. 12. Federální shromáždění přijalo zákon zvyšující přídavky pro rodiny s více dětmi. Další léta budou obdobím populační exploze.
Kulturní události
30. 3. Založen Svaz architektů ČSR.
21. 4. Ve finále mistrovství světa v hokeji v Praze zvítězila ČSSR nad SSSR 3:2.
21. 5. Maďarský emigrant László Tóth poškodil kladivem Michelangelovu Pietu v chrámu sv. Petra v Římě (Madoně urazil ruku). Tento čin vyvolal debaty o větší ochraně památek.
31. 5. Ludvík Vaculík zakládá samizdatovou edici Petlice. Literatura, která nechce být pod dohledem normalizačních cenzorů se v ČSSR přesouvá do neoficiální samizdatové podoby. Celkem vyšlo v samizdatu přes 70 edicí a více než tisíc knižních titulů.
1. 6. Skončil ustavující sjezd normalizovaného Svazu českých spisovatelů.
31. 7. Definitivně zrušen spolek Umělecká beseda, který byl založen roku 1863. Činnost spolku byla obnovena až v roce 1990.
18. 9. V Brně zemřel architekt Bohuslav Fuchs (narozen 24. 3. 1895 ve Všechovicích).
podzim: Výstavní dramaturgii Galerie Divadla hudby v Olomouci převzal Pavel Herynek, který dal prostor pro prezentaci i umělcům, jejichž tvorbě nebyla normalizační doba příznivá. Od roku 1974 byly k výstavám vydávány drobné katalogy (celkem jich bylo do roku 1989 vydáno 171).
20. 12. Ustavující sjezd Svazu českých výtvarných umělců.
1973
Politické události
11. 12. ČSSR a Spolková republika Německo podepsaly smlouvu o vzájemných vztazích, která se stala východiskem k navázání diplomatických styků. SRN prohlásila Mnichovskou dohodu (ze dne 29. 9. 1938) za neplatnou.
Kulturní události
8. 4. V Mougins zemřel malíř Pablo Picasso (narozen 25. 10. 1881 v Málaze).
9. 5. Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání.
květen–září Výstava Sochařské setkání v pražských Vojanových sadech, kterou uspořádala Galerie hlavního města Prahy. Výstavy se mimo jiné zúčastnili Jiří Beránek, Kurt Gebauer, Magdalena Jetelová.
8. 7. Jan Kodeš vyhrál Wimbledon.
24. 7. V Říčkách zemřel na infarkt prozaik, výtvarník a publicista Adolf Hoffmeister (narozen 15. 8. 1902 v Praze).
Založena Galerie mladých v Brně při Městském kulturním středisku, která se stala pojmem především mezi začínajícími umělci.
Každá kulturní instituce měla právo vystavovat, pokud splnila přihlašovací povinnost na příslušném národním výboru. Jednalo-li se o výstavu interní nebo pouze o výzdobu vlastních prostor, nebylo nutné výstavu přihlásit. Přesto se SČVU ve spolupráci s ministerstvem kultury a příslušnými národními výbory snažil tuto „polooficiální“ výstavní činnost kontrolovat.
1974
Politické události
12. 2. Spisovatel a neúprosný kritik sovětského režimu Alexandr Solženicyn zatčen a o den později vykázán a deportován ze SSSR. Solženicyn se proslavil novelou Jeden den Ivana Děnisoviče. Za své další knihy, V kruhu prvním a Rakovina, dostal v roce 1970 Nobelovu cenu za literaturu. Jeho nejdůležitějším dílem je však Souostroví Gulag, které poprvé vyšlo v letech 1973-1975 v Curychu.
8. 4. Otevřený dopis Václava Havla prezidentu Gustávu Husákovi, v němž protestuje proti represím v ČSSR.
9. 5. V Praze uveden do provozu 1. úsek metra.
28. 10. U příležitosti výročí vzniku republiky se na Federální shromáždění obrátil A. Dubček s protestem proti perzekucím a represím v zemi.
Kulturní události
14. 2. Normalizované umělecké svazy v ČSSR vydaly prohlášení Za nové tvůrčí činy socialistického umění, v němž umělce vyzvaly k podpoře KSČ.
23. 8. V Praze zemřel malíř Mikuláš Medek (narodil se 3. 11. 1926 tamtéž).
24. 10.–25. 10. Výstava Podzimní ostravské setkání ´74 v opuštěném domě na tehdejší Dimitrově ulici. Výstavy se mimo jiné zúčastnili Zdeněk Beran, Jiří Bielecki, František Gross, Eduard Halberštát, Vladimír Kopecký, Alena Kučerová, Eduard Ovčáček, Svatopluk Slovenčík, Adriena Šimotová, Jitka Válová, Květa Válová.
1. 11. V Praze zemřel malíř František Muzika (narozen 26. 6. 1900 tamtéž).
Založení Galerie Sovinec patřící do skupiny významných galerií mimo oficiální centra.
Alexej Pludek vydává román Vabank, ve kterém se prorežimně vypořádává s Pražským jarem a „krizovými léty“. Za tento příkladný normalizační román obdržel řadu socialistických literárních cen, ve skutečnosti se však jedná o jednu z nejpokleslejších próz v dějinách české literatury.
1975
Politické události
29. 5. Abdikoval prezident Ludvík Svoboda. Federální shromáždění zvolilo novým prezidentem ČSSR generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Ten zastával funkci prezidenta až do prosince 1989.
28. 6. V Praze na Strahově zahájena spartakiáda, na níž vystoupilo 180 000 cvičenců.
červenec: V období zmírňování mezinárodního napětí zahájena v Helsinkách Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Konference pokračovala v Ženevě a byla ukončena v roce 1975 přijetím listiny lidských práv.
10. 12. Švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu míru sovětskému fyzikovi a obránci lidských práv Andreji Dmitrijeviči Sacharovovi. Sovětský svaz zabránil Sacharovovi v cestě do Stockholmu neudělením víza a celý akt označil za antisovětskou kampaň.
23. 12. Prezident Gustáv Husák podepsal mezinárodní pakty OSN o lidských právech (roku 1976 zveřejněny ve sbírce zákonů pod číslem 120/1976, čímž nabyly platnosti).
Kulturní události
Divadlo v Nerudovce na Malé Straně bylo jedním z mála míst v Praze, kde se v 2. polovině 70. let 20. století pořádaly výstavy současného umění. Divadlo bylo zavřeno roku 1981 a výstavy byly definitivně zakázány po otevření výstavy Dvorky ´81 („Malostranské dvorky“). Profilovali se zde autoři např. M. Rittstein, M. Jetelová, S. Zippe, J. Lindovský, K. Gebauer.
1976
Politické události
12. – 16. 4. Konal se XV. sjezd KSČ. Schválil Směrnici pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976-80 a na závěr přijal provolání Za solidaritu s bojovníky proti imperialismu, fašismu a reakci.
Kulturní události
11. 3. Národní galerie v Praze otevřela expozici starého umění v Jiřském klášteře.
30. 3. Film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem získal 5 Oscarů.
10. 6. Na ostravském výstavišti Černá louka byla zahájena celostátní výstava Ostrava 76 – Za socialistické životní prostředí.
20. 6. Panenkovou penaltou se stala ČSSR mistrem Evropy ve fotbale, když ve finále porazila Německo.
červen–červenec Výstava Příroda – Nature v Institutu průmyslového designu v Praze. Výstavy se zúčastnili Jaroslav Anděl, Peter Bartoš, Karel Miler, Jan Mlčoch, Petr Štembera, Peter Thurzo a Jiří Valoch.
léto Výstava Konfrontace v pražském ateliéru Josefa Mžyka „Na Mlynářce“. Výstavy se zúčastnili Jaroslav Anděl, Jiří Kašpar, Josef Mžyk, Vladimír Novák, Zbyšek Sion, Jiří Sopko, Jan Souček, Jan Šafránek, Bohumil Zemánek.
15. 9. V Praze zemřel fotograf Josef Sudek (narozen 17. 3. 1896 v Kolíně).
23. 9. Údajně dekadentní a nihilistické texty se staly záminkou pro Státní bezpečnost k pozatýkání členů undergroundové hudební skupiny The Plastic People of the Universe.
15. 11.–31. 12. Výstava Umění mladých. Přehlídka současného českého výtvarného umění mladých. K 30. výročí založení Mezinárodního svazu studentstva (texty v katalogu Jaroslav Grus a Jan Procházka) v Galerii Václava Špály, Galerii Fronta a Nové síni v Praze, kterou uspořádal Svaz českých výtvarných umělců a Ústřední výbor Svazu socialistické mládeže. Výstavy se mimo jiné zúčastnili Marie Blabolilová, Václav Bláha, Kurt Gebauer, František Hodonský, Svatopluk Klimeš, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Michael Rittstein, Jiří Sozanský.
V Edici Expedice vyšel text I. M. Jirouse Zpráva o třetím českém hudebním obrození.
1977
Politické události
1. 1. Zveřejněno Prohlášení Charty 77. Dle tohoto ustavujícího dokumentu byla zároveň pojmenována i neformální občanská iniciativa, usilující o dodržování lidských a občanských práv zakotvených v mezinárodních paktech. Prvními mluvčími Charty 77 se stali Václav Havel, Jan Patočka a Jiří Hájek. V den svého zveřejnění 1. 1. 1977 měla Charta 77 na 242 signatářů. Represe normalizačního režimu byla okamžitá. Ještě v lednu byl např. zatčen Václav Havel či Jan Patočka, který po řadě výslechů ve vězení umírá (13. 3.).
28. 1. V Národním divadle proběhlo shromáždění umělců, na němž bylo přijato Provolání československých výborů uměleckých svazů Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, které odsoudilo Chartu 77 (tzv. anticharta).
24. 10. ČSSR zvolena nestálým členem Rady bezpečnosti OSN na období 1978-1979.
Kulturní události
13. 3. Zemřel český filosof Jan Patočka (narozen 22. 10. 1904).
13. – 14. 4. II. sjezd Svazu českých výtvarných umělců. Předsedou SČVU zvolen národní umělec Josef Malejovský.
12. 10. V Praze zemřel malíř Jan Zrzavý (narozen 5. 11. 1890 v Okrouhlicích).
podzim Výstava Tichá Šárka v ateliéru Magdaleny Jetelové v Šáreckém údolí, které se mimo jiné zúčastnili Jiří Beránek, Kurt Gebauer, Eduard Halberštát, František Hodonský, Magdalena Jetelová, Aleš Lamr, Rudolf Němec.
9. 12. Skončil v Praze ustavující sjezd Svazu československých spisovatelů, který měl upevnit stranické řízení kultury po událostech kolem Charty 77. Předsedou SČS byl zvolen Jan Kozák.
Začal vycházet časopis Výtvarná kultura, vydávaný SČVU. Nahradil časopisy Výtvarná práce a Výtvarné umění, jež byly zrušeny na počátku normalizace.
1978
Politické události
8. 2. Charta 77 zaslala vládě ČSSR a jejímu parlamentu dopis O platnosti mezinárodních paktů o lidských a občanských právech v Československu.
22. 4. Skupina nejaktivnějších členů Charty 77 vytvořila Výbor pro ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
20. 6. Návštěvu ČSSR zahájil plukovník Muammar Kaddáfí, generální tajemník Všeobecného lidového kongresu Libyjské arabské lidové socialistické džamáhiríje.
16. 10. Polský kardinál Karol Wojtyła byl zvolen papežem a přijal jméno Jan Pavel II.
Kulturní události
16. 2. Proběhl ustavující sjezd federálního Svazu československých výtvarných umělců (SČSVU). Jeho předsedou byl rovněž zvolen národní umělec Josef Malejovský.
červen Výstava Eva Bednářová, Olga Čechová, Daisy Mrázková, Květa Pacovská. Ilustrace, grafika (text v katalogu Ivo Janoušek) v Domě umění v Orlové.
22. 6.–31. 8. Výstava Konfrontace II. v Mikrobiologickém ústavu Československé akademie věd v Praze (text v katalogu -mp- [Marcela Pánková]). Výstavy se mimo jiné zúčastnili Václav Bláha, Jiří Beránek, Marie Blabolilová, Kurt Gebauer, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Jiří Sozanský, Tomáš Švéda.
Proti výstavě zasáhla Státní bezpečnost. Důvodem zásahu byl údajně kryptický obsah obrazu M. Rittsteina Nechci v kleci. Výstavě nepomohla ani záštita ředitele Národní galerie Jiřího Kotalíka.
Jiří Kolář začal v Paříži vydávat Revue K (1978 – 1994).
1979
Politické události
26. 3. Charta 77 vydala text O svobodě cestování v Československu.
Za svou aktivitu ve Výboru pro ochranu nespravedlivě stíhaných byl Václav Havel odsouzen na 4,5 roku do vězení za podvracení republiky.
Kulturní události
22. 5.–10. 6. Jan Kříž připravil výstavu 10x5 kreseb v Jednotném kulturním zařízení ve Valašském Meziřičí, které se zúčastnili Zdeněk Beran, Aleš Lamr, Václav Mergl, Jiří Načeradský, Karel Nepraš, Pavel Nešleha, Zbyšek Sion, Jiří Sopko, Jan Steklík a Adriena Šimotová.
Jazzová sekce začala vydávat sešity ediční řady Situace, v nichž představovala současné výtvarníky stojící mimo oficiální scénu. Celou řadu připravoval Karel Srp ml. a do roku 1983 vyšlo 15 sešitů (A. Šimotová, K. Miler, J. Svobodová, M. Grygar, E. Medková, S. Kolíbal, J. Svoboda, E. Kmentová, L. Fára, V. Boštík, P. Štembera, K. Malich, D. Chatrný, H. Demartini, V. Janoušek). Sešity věnované Č. Kafkovi a J. a K. Válovým se už vydat nepodařilo.
Začal vycházet časopis pro druhou a jinou kulturu Vokno.
V emigraci vydává Milan Kundera Knihu smíchu a zapomnění.
1980
Politické události
22. 5. Gustáv Husák byl znovu zvolen prezidentem ČSSR.
19. 7. Kvůli sovětské okupaci Afgánistánu bojkotovalo 50 států XXII. letní olympijské hry v Moskvě.
31. 8. Polští dělníci vedení Lechem Walesou dosáhli po dvouměsíční stávce jistých ústupků ze strany vládní moci (nezávislé odbory, omezení cenzury a propuštění politických vězňů). Toto malé vítězství však bylo jen dočasné. O rok později 13. 12. 1981 generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a nechal pozatýkat představitele opozice. Tímto krokem sice odvrátil vojenskou intervenci ze strany SSSR a jeho satelitů včetně Československa, ale zároveň pohřbil naděje na další reformy. 8. 10. 1982 polský parlament odborářskou Solidaritu zakázal úplně.
4. 11. 40. prezidentem USA zvolen Ronald Reagan. V rámci zahraniční politiky USA dochází k zesílení tlaku na Sovětský svaz, který Reagan nekompromisně označuje za „říši zla“ a vyjadřuje odhodlání bránit komunistické agresi kdekoli ve světě. V této politice Spojené státy nejvíce podporovala Velká Británie za vlády premiérky Margaret Thatcherové. Největším nástrojem tohoto tlaku je v roce 1983 spuštěný program „hvězdných válek“ SDI (Strategická obranná iniciativa), na který Sovětský svaz v závodech ve zbrojení již zejména ekonomicky nestačil.
Kulturní události
28. 3.–27. 4. Jiří Valoch připravil v Domě umění města Brna výstavu Současná česká kresba, která byla v době normalizace první relativně objektivní přehlídkou dobových tendencí. Její katalog byl před vytištěním zakázán.
25. 6.–25. 8. Jana Trnková v Orlické galerii v Rychnově nad Kněžnou připravila výstavu Kresby (text v katalogu Eva Petrová), které se zúčastnili Zdeněk Beran, Bedřich Dlouhý, Eva Kmentová, Karel Malich, Jiří Načeradský, Rudolf Němec, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Karel Pauzer, Petr Pavlík, Stanislav Podhrázský, Michael Rittstein, Jiří Sozanský a Jaroslav Vožniak.
8. 4. V Praze zemřela sochařka Eva Kmentová (narozena 6. 1. 1928 tamtéž).
15. 8.–30. 9. Výstava Terezín ´80 (text v katalogu František Buriánek, Jiří Kotalík) v Památníku Terezín.
4. 9. V Ždírci u Staré Paky zemřel sochař Ladislav Zívr (narozen 23. 5. 1909 v Nové Pace).
9. 11. V Paříži zemřela Toyen, vl. jménem Marie Čermínová (narozena 21. 9. 1902 v Praze).
V samizdatovém sborníku Betlém vychází text Josefa Kroutvora Manifest české grotesky, jež ukazuje groteskní rysy normalizačního období.
1981
Politické události
22. 2. V mnichovském ústředí rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Svoboda explodovala nálož nastražená agentem československé rozvědky.
6. – 10. 4. XVI. sjezd KSČ. Generálním tajemníkem byl opět zvolen Gustáv Husák.
5. – 6. 6. Volby do zastupitelských orgánů ČSSR. Pro Národní frontu odevzdalo hlas 99,96% oprávněných voličů.
Kulturní události
28. 2.–29. 3. Ivan Neumann, Alena Potůčková a Jana Ševčíková připravili v Galerii umění Karlovy Vary výstavu Obrazy (text v katalogu Ivan Neumann), které se zúčastnili Václav Bláha, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Michael Rittstein a Jiří Sozanský.
12. 5.–24. 5. Výstava Dvorky 81. Sochy, a objekty na malostranských dvorcích (text v katalogu Jiří T. Kotalík).
6. 9. Neveřejné setkání umělců a uměleckých teoretiků (konfrontace) v mlýně Bedřicha Dlouhého v Netvořících. Hlavními iniciátory byli Bedřich Dlouhý, Hugo Demartini a Theodor Pištěk. K setkání vyšel samizdatový strojopisný sborník s texty Jiřího Šetlíka, Jana Kříže a Josefa Hlaváčka.
Založen Junior klub Na chmelnici v Praze, který byl po celá 80. léta jedním z nejvýznamnějších center nezávislého kulturního dění v oblasti hudby, divadla a výtvarného umění. Dramaturgii výstav řídil Joska Skalník.
1982
Politické události
11. 3. Papež Jan Pavel II. přijal pět biskupů z ČSSR, mezi nimiž byl i pražský arcibiskup kardinál František Tomášek.
10. 11. Zemřel Leonid Iljič Brežněv. Generálním tajemníkem ÚV KSSS zvolen Jurij Vladimirovič Andropov.
Kulturní události
11. 3.–5. 4. Výstava Počítačové grafické umění v pražském Obvodním kulturním domě Severka, které se zúčastnili Zdeňka Čechová, Daniel Fischer, Zdeněk Frýbl, Jozef Jankovič, Miroslav Klivar a Jan Moučka.
25. – 26. 5. III. sjezd SČVU.
8. – 9. 6. II. sjezd SČSVU.
31. 7.–27. 8. Výstava Od kresby k prostoru (text v katalogu Pavla Pečinková) v Muzeu dělnického hnutí v Semilech, které se zúčastnili Stanislav Judl, Ivan Kafka, Svatopluk Klimeš, Jiří Lindovský, Ivan Ouhel, Jitka Svobodová a Jasan Zoubek.
3. 9.–3. 10. Výstava Kresba / Socha / Grafika (text v katalogu Marie Judlová) v pražské výstavní síni Muzea A. Jiráska a M. Alše ve Hvězdě (Hájenka).
28. 9.–3. 10. Výstava Jiří Beránek, Václav Bláha, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Petr Pavlík. Obrazy, sochy, kresby v pražské Galerii Fronta.
Režisér Juraj Herz natočil ve spolupráci s kapelou Pražský výběr film Straka v hrsti, který okamžitě skončil v trezoru.
Dramaturgii Galerie v podloubí v Olomouci převzala Yvonna Boháčová. Ve druhé polovině 80. let se její zásluhou stala galerie důležitým centrem polooficiálního a neoficiálního umění.
1983
Politické události
7. 2. Mluvčí Charty 77 požádali prezidenta Gustáva Husáka, aby přerušil výkon trestu těžce nemocného Václava Havla. Havlovi byl výkon trestu přerušen a nastoupil do nemocničního ošetřování.
26. 10. Československé Federální shromáždění přijalo jednomyslně plán na rozmístění sovětských jaderných raket na území ČSSR.
Kulturní události
leden: Po koncertu kapely Pražský výběr v Hradci Králové a sérii odsuzujících článků v časopise Tvorba byla hudební skupina úplně zakázána.
květen Byla zakázána výstava Sféra snu. Tématická expozice Surrealistické skupiny v Československu, kterou připravil Jindřich Štreit na Sovinci.
červen Výstava Dvacet mladých malířů, sochařů, architektů, absolventů AVU v Praze (text v katalogu Jaroslav Varaďa) v Křížové chodbě Nové radnice v Brně, která představila brněnskou nastupující generaci.
1. 10. – 16. 10. Na chmelnici v Mutějovicích se uskutečnilo výtvarné sympozium Chmelnice ´83. Byla to další významná neoficiální akce, ke které byl vydán samizdatový sborník s fotodokumentací, texty autorů, kritiků a teoretiků.
Jiří a Zdeněk Hůlovi založili v Kostelci nad Černými lesy Galerii H, kde v 80. letech probíhaly konfrontační a pracovní výstavy, přednášky, performance, divadelní a hudební vystoupení. Jako součást galerie postupně vznikal i rozsáhlý archiv katalogů a dokumentů současného umění (dnes Archiv výtvarného umění, o.s.).
Marcela Pánková převzala dramaturgii výstavní síně v Ústředním kulturním domě železničářů (ÚKDŽ) v Praze na Vinohradech. Výstavní síň byla ve 2. polovině 80. let výjimečná nejenom kvalitními výstavami, ale i vydáváním katalogů.
1984
Politické události
28. 7. Za neúčasti československých sportovců byly zahájeny XXIII. letní olympijské hry v Los Angeles.
19. 8. Charta 77 zaslala dopis Federálnímu shromáždění a vládě ČSSR, v němž požadovala odchod sovětských vojsk ze země.
6. 11. Znovuzvolení Ronalda Reagana prezidentem Spojených států amerických.
Kulturní události
14. 6. V Praze na Smíchově v ateliéru Jiřího Davida byla zahájena neoficiální výstava studentů Akademie výtvarných umění v Praze a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Konfrontace I, která byla prvním veřejným vystoupením nejmladší výtvarné generace.
10. 12. Jaroslav Seifert obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Realizován Minisalon, projekt Jazzové sekce připravený Joskou Skalníkem. 300 neoficiálních umělců bylo vyzváno, aby vytvořili dílo do krabičky o rozměrech 15 x 15 x 5 cm. Vznikla tak kolekce 244 krabiček, která byla poprvé vystavena až v roce 1992.
Ministerstvo kultury ukončilo činnost Jazzové sekce, která dále pokračovala v činnosti ilegálně.
Zahájena činnost Galerie Opatov, která byla ve 2. polovině 80. let důležitým výstavním centrem neoficiální výtvarné scény.
Vyšel Sborník památce Alberta Kutala, první z řady samizdatových sborníků zaměřených na soudobé umění. Sborníky vydával redakční okruh Jiří Šetlík, Hugo Demartini, Josef Hlaváček, Čestmír Kafka, František Šmejkal a Jaromír Zemina. Dalšími vydanými sborníky byly: Sborník památce J. Padrty (1985), Sborník památce V. Nebeského (1986), Sborník památce V. Navrátila (1987), Sborník památce O. Suse (1988).
V exilovém časopise Listy byl publikován článek Václava Havla Šest poznámek o kultuře.
1985
Politické události
11. 3. Generálním tajemníkem ÚV KSSS zvolen Michail Sergejevič Gorbačov – začátek perestrojky (přestavby).
22. 5. Gustáv Husák potřetí zvolen prezidentem ČSSR.
Kulturní události
19. 9. V Praze zemřela fotografka Emila Medková (narozena 19. 11. 1928 v Ústí nad Orlicí).
Začal vycházet samizdatový umělecký sborník Někdo něco. Do roku 1988 vyšlo celkem 11 čísel. Redakční okruh tvořili: Ivona Raimanová, Ludvík Hlaváček, Olga Malá, Karel Srp, Alena Pomajzlová, Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Marie Pečinková, Marie Judlová, Polana Zoubková, Michal Bregant a další.
Vyšel román Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí.
1986
Politické události
24. – 28. 3. XVII. sjezd KSČ, který schválil dokument Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986-1990 a výhled do roku 2000.
26. 4. Havárie jaderného reaktoru v atomové elektrárně v Černobylu. Radioaktivní látky zasáhly především skandinávské země, Polsko, Rakousko, ČSSR a Německo.
19. 10. Vydáno společné prohlášení československých, maďarských, polských a východoněmeckých disidentů o pokračování boje za demokracii ve střední Evropě.
Odsouzeni a uvězněni členové již ilegální Jazzové sekce (např. Karel Srp).
Kulturní události
10. 8. V Praze zemřel básník a teoretik umění Vratislav Effenberger (narozen 22. 4. 1923 v Nymburku).
V Brně založena Galerie Na bidýlku. Jako jedna z mála galerií sledovala neoficiální výtvarnou scénu. V témže roce vznikla další brněnská galerie Drogerie Zlevněného zboží, která fungovala v letech 1986 – 1989 jako alternativní prostor v obchodě stejného jména. Její výstavy nepodléhaly úřednímu schválení. Vernisáže probíhaly jako happeningy, kdy vystavující autoři za hudebního doprovodu prodávali za pultem spolu s prodavačem.
Vyšel sborník 78 současných umělců, který je znám pod názvem Šedá cihla. Byl připraven Jazzovou sekcí již v roce 1985.
1987
Politické události
9. 4. Návštěva Michaela Gorbačova v ČSSR.
prosinec: Gustáv Husák odstoupil z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ, nahradil jej Miloš Jakeš.
Kulturní události
24. – 25. 3. IV. (a poslední) sjezd SČVU. Sjezdu bylo doručeno prohlášení „neoficiálních“ umělců (nečlenů SČVU, umělců pouze registrovaných u ČFVU nebo neregistrovaných vůbec), ve kterém umělci protestovali proti kulturně-politické výstavní praxi.
30. 3. Byl schválen nový zákon o památkové péči (č. 20/1987 Sb.) s účinnost od 1. 1. 1988. Hlavním přínosem bylo vytvoření památkových zón.
3. 6. Skupina Tvrdohlaví oznámila SČVU své založení. Toto oznámení podepsali: J. David, S. Diviš, M. Gabriel, Z. Lhotský, S. Milkov, P. Nikl, J. Róna, F. Skála, Č. Suška a V. Marhoul.
červen: Další uměleckou skupinou, která informovala SČVU o své existenci, bylo Volné seskupení 12 / 15 Pozdě, ale přece. Oznámení podepsali: J. Beránek, V. Bláha, J. Dvořák, K. Gebauer, I. Kafka, V. Novák, I. Ouhel, P. Pavlík, M. Rittstein, T. Švéda.
1. 7.–10. 7. Výstava k Pražskému kulturnímu létu (text v katalogu Stanislav Diviš, Jiří David, Kurt Gebauer) v Lidovém domě v Praze-Vysočanech, na níž se představilo 15 autorů z mladé a 15 autorů ze starší generace.
14. 10. Na SČVU zasláno oznámení o založení Nové skupiny, které podepsali J. Bauch, J. Chaloupecký, V. Obrtel, J. Beránek, J. David, S. Diviš, J. Hlaváček, K. Hubáček, J. Jíra, Č. Kafka, S. Kolíbal, J. Malátek, V. Merta, S. Milkov, E. Přikryl, J. Šetlík, A. Šimotová, A. Šrámková, P. Švancer, J. Zemina a O. Zoubek.
podzim: Během přípravy výstavy Forum ´88 vznikla skupina Zaostalí, jejímiž členy jsou Zdeněk Beran, Hugo Demartini, Bedřich Dlouhý, Pavel Nešleha, Karel Kouba a Jan Klusák.
22. 12. Skupina Tvrdohlaví uspořádala v Lidovém domě v Praze – Vysočanech první úředně povolenou výstavu iniciovanou mimo SČVU. Výstava trvala do 1. 1. 1988.
1988
Politické události
leden: Samizdatově začaly vycházet nezávislé Lidové noviny, které kolovaly ve stovkách oxeroxovaných výtisků.
21. 8. Demonstrace k 20. výročí sovětské okupace brutálně potlačena.
10. 10. Lubomír Štrougal po 18 letech rezignoval na funkci předsedy federální vlády a na jeho místo nastoupil Ladislav Adamec.
11. 11. Policie rozpustila mezinárodní sympozium o lidských právech Československo ´88 a zatkla jednoho z hlavních organizátorů - Václava Havla.
10. 12. První povolená demonstrace v Praze na Škoroupově náměstí při příležitosti výročí Deklarace lidských práv.
Kulturní události
3. 3. V Praze zemřel malíř, grafik a scénický výtvarník Libor Fára (narozen 12. 9. 1925 tamtéž).
29. 3.–24. 4. Výstava patnácti / Generace 80. let (text v katalogu Ivona Raimanová) v Galerii hlavního města Prahy. Vystavující: Jiří David, Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Vladimír Kokolia, Richard Konvička, Vladimír Merta, Stefan Milkov, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Tomáš Ruller, František Skála, Jiří Šťourač, Magita Titlová, Vít Vejražka, Josef Žáček.
22. 6.–10. 7. Výstava“11“ (text v katalogu Anna Fárová) v pražské výstavní síni Fotochemy, na níž se představilo 11 autorů zabývajících se manipulovanou fotografií. Vystavující: Šimon Caban, Michal Cihlář, Michal Pacina, Ivan Pinkava, Jan Pohribný, Rudo Prekop, Tono Stano, Jaro Svitok, Miro Švolík, Naďa Rawová, Peter Župník.
8. 9.–4. 10. Výstava Forum ´88 (texty v katalogu Josef Hlaváček, Jiří Šetlík, Petr Wittlich, Eva Petrová, Jan Kříž, Mahulena Nešlehová) v Pražské tržnici v hale č. 11, které zúčastnilo 36 autorů střední a starší generace.
19. 11. Založeno Umělecké sdružení Měkkohlaví. Členové: K. Adamus, M. Bočkay, K. Bočkayová, J. K. Čeliš, J. Činčera, I. Janoušek, M. Klimeš, V. Kokolia, P. Kvíčala, V. Lahoda, O. Laubert, V. Malina,
M. Maur, M. Palla, I. Raimanová, J. Rauner, R. Sikora, J. Steklík, V. Stratil, M. Šejn, D. Tóth, J. Valoch, J. Zemánek.
Začal vycházet časopis Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění.
1989
Politické události
15. – 20. 1. „Palachův týden“. Vlna protivládních demonstrací k 20. výročí úmrtí Jana Palacha brutálně potlačena.
6. 2. V Polsku zahájen dialog mezi vládnoucí mocí a opozicí, reprezentovanou odborovým hnutím Solidarita. Výsledkem jsou první svobodné volby v červnu tohoto roku, které znamenají definitivní pád polské komunistické moci.
2. 5. Uvolňování poměrů v Maďarsku symbolizuje otevření hranice s Rakouskem.
29. 6. Rádio Svobodná Evropa a další zahraniční média zveřejnila petici Několik vět, kterou iniciovali někteří signatáři Charty 77. Petice požadovala po státní moci zahájení dialogu s veřejností a stanovila podmínky pro uskutečnění proměny společenské situace ČSSR směrem k demokracii a svobodě. Petici podepsalo na 40 000 lidí.
červenec: M. Gorbačov odvolal Brežněnovu doktrínu, podle níž měl Sovětský svaz právo zasahovat do vnitřních záležitostí svých komunistických satelitů.
21. 8. Rozehnána demonstrace u příležitosti 21. výročí okupace ČSSR sovětskými vojsky.
9. 11. Pád berlínské zdi.
12. 11. Svatořečení Anežky České v Římě.
17. 11. Studentská demonstrace a zásah policie proti ní na Národní třídě v Praze odstartovaly události vedoucí k pádu komunistického režimu v ČSSR. Tímto dnem můžeme fakticky uzavřít druhou polovinu komunistické totality v Československu, tzv. období normalizace. Přestože represe v tomto období nebyly tak tvrdé jako v období 50. let 20. století, metody komunistické moci se nezměnily: na straně jedné vězení, mučení, nucené emigrace a sociální likvidace jakékoli opozice, na straně druhé pseudolegitimní volby nahrané na 99% voličských hlasů pro Národní frontu. Celkem v období normalizace emigrovalo na 245 tisíc lidí a přímo v Československu bylo postiženo na 750 tisíc občanů.
19. 11. V pražském divadle Činoherní klub bylo ustaveno Občanské fórum.
25. a 26. 11. Protestní akce proti režimu vyvrcholily demonstrací na Letné, které se účastnilo asi 600 000 lidí.
27. 11. Dvouhodinová generální stávka.
9. 12. Pod tlakem odstupuje prezident Gustáv Husák.
10. 12. Jmenována „vláda národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou.
29. 12. Prezidentem republiky zvolen Václav Havel, který dovedl zemi ke svobodným volbám.
Kulturní události
29. 1.–26. 2. Výstava Tschechische Malerei heute (texty v katalogu Jiří a Jana Ševčíkovi, Alexander Tolnay, Jaroslav Fatka) v galerii der Stadt Esslingen, Villa Merkel, v Esslingenu. Po dlouhých letech to byla první necenzurovaná kolektivní výstava českého umění v zahraničí. Vystavující: Jiří David, Stanislav Diviš, Tomáš Císařovský, Milan Knížák, Vladimír Kokolia, Stanislav Kolíbal, Karel Malich, Jan Merta, Ivan Ouhel, Jan Pištěk, Vladimír Skrepl, Jiří Sopko, Antonín Střížek, Zdeněk Sýkora, Zorka Ságlová, Jitka Válová, Květa Válová.
29. 3. Tvrdohlavým udělena cena Mladého světa Bílá vrána.
18. 4.–4. 6. Výstava Střední věk (text v katalogu Marie Klimešová) v Galerii hlavního města Prahy. Vystavující: Jiří Beránek, Kurt Gebauer, František Hodonský, Stanislav Judl, Anežka Kovalová, Josef Mžyk, Vladimír Novák, Petra Oriešková, Ivan ouhel, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Jiří Sopko, Jiří Sozanský, Václav Stratil, Jitka Svobodová, Stanislav Zippe.
8. 8.–30. 9. Výstava Československá fotografie 1945–1989 ve Valdštejnské jízdárně v Praze.
18. 9.–15. 10. Výstava 37 fotografů na Chmelnici (text v katalogu Anna Fárová) v pražském Junior Klubu, na níž se představili autoři mladší a střední generace patřící k tzv. neoficiálnímu okruhu československé fotografie.
zdroj - Nikolas Proksch