Karel Kašpařík (1899-1968): Fotografie ze sbírky Moravské galerie

date of exhibition: 2000/09/14 - 2000/11/26
institution: Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění
type of exhibition: autorská

notes:
Muzeum umění se tradičně ve svých výstavách snaží představovat umělce, kteří svou tvorbou výrazně překročili hranice olomouckého regionu a zapsali se do širšího uměleckého povědomí. To je i případ výstavy fotografického díla Karla Kašpaříka (1899 - 1968), lošovského rodáka, patřícího k nejvýznamnějším českým a evropským fotografům. Jeho tvorba zahrnovala dokumentární snímky, portréty, fotomontáže, fotogramy, fotografie textur a struktur a řadu dalších děl.
Současná výstava přestavuje fotografie ze sbírek Moravské galerie v Brně, která vlastní část jeho fotografické pozůstalosti. Přestože fotografie jsou většinou obtížně datovatelné, téměř všechny pochází ze třicátých let. V té době Kašpařík spolu s fotografem Jaroslavem Nohelem a Otakarem Lenhartem založil avantgardní skupinu fotografů, která společně vystoupila na tzv. Fotovýstavě tří v Olomouci v roce 1935 a v roce 1939 v Praze jako Fotoskupina čtyř.
Kašpařík jako jeden z prvních pochopil význam dokumentární fotografie a uplatnil v ní principy moderní tvorby (netradiční úhly pohledu, užití detailu a polodetailu, odvážného výřezu aj.). Dokázal tvořit strhující kompozice, které ukazují skutečnost s pohledem plným nadšení, obdivu, závratě, soucitu i ryze vizuálního zaujetí. O Dolanech, kde strávil převážnou část života, vytvořil strhující dílo, v němž komplexně zachytil místa, děje a všechny aspekty života, ve kterém rovnocennou úlohu hrají krajina, lidé, umění, všední život, slavnosti.
Neméně kvalitní a významná byla i jeho portrétní tvorba - asi nejznámějším Kašpaříkovým snímkem je fotografie Proč?. řada fotografií se přímo či nepřímo dotýká divadla, další Kašpaříkovy velké lásky.
Karel Kašpařík, přáteli intelektuály, profesory, umělci i vědci přezdívaný “poslední markrabě moravský”, jinými “Charlie”, byl O. F. Bablerem charakterizován jako “Jiří Wolker české fotografie” a podle hudebního vědce Roberta Smetany byl “anarchistou”; znali ho také jako bohéma a milovníka žen, přestože často žil na hranici existenčního minima.
Kašpařík od dětství až do své smrti žil v Dolanech u Olomouce, odkud pochází většina jeho fotografií, podnikl však několik cest, hlavně do Itálie (za Itala se i často před svými přáteli vydával). Za první světové války bojoval na italské frontě, za první republiky pracoval na ředitelství ČSD v Olomouci, v roce 1939 byl zatčen a převezen do koncentračního tábora. Po válce zastával funkci vládního komisaře v Pohořanech – v té době se kromě fotografování začal rozvíjet jeho zájem o starožitné předměty (sošky, kolovraty, keramiku). Postupně se jeho sbírka, rozšiřovaná o kresby a obrazy Antonína Procházky, Josefa Váchala, Karla Svolinského, Oscara Domíngueze a dalších, rozrostla do malého domácího muzea.
Výstavu prací této pozoruhodné osobnosti doprovází ilustrovaný katalog se vzpomínkovým článkem Roberta Smetany, textem autora výstavy Antonína Dufka o Kašpaříkovi a jeho tvůrčím vývoji a seznamem vystavených prací.
- hr -