Innenansicht Prag 06

date of exhibition: 2006/04/28 - 2006/06/10
institution: Kunst Raum Noe
type of exhibition: kolektivní

notes:


Praha v roce 2006 vypadá jako přecpané nákupní středisko, v kterém si místní obyvatelé a turisté mohou koupit cokoli, od zboží k senzacím, od vzpomínek až k novým životům. Všechno má svou cenu, a jestliže hledáte výhodné nákupy, musíte být jen dost chytří na to, aby jste nepromeškali sezónní výprodeje, nebo pravý cash & carry, či supermarket otevřený 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu. Zdá se, že městská moderní kultura (s jejím tisíciletým dědictvím) podléhala šokové terapii, jejíž výsledky jsou velmi smíšené, znepokojující a vzrušující zároveň. Staré jistoty se ztratily a nové hodnoty jsou zatím stále v nedohlednu. Otevřená nová liberální ekonomika opustila kulturu v jejím vlastním předpeklí, s malou nebo nulovou pomocí.

Výstava se pokouší číst tyto fenomény skrze objektiv domácího, vnitřního prostoru, jako alegorie lidské mysli a nejzazší hranice soukromí: na jedné straně jsou pronásledovány konzumními sny a komerčními mytologiemi, které se plazí uvnitř jako viry. Na druhé straně domov je místo osobní rezistence, kde se mohou hodit tak silné a rozdílné zbraně, jakými jsou paměť, nostalgie, racionalita a ironie. Výstava představuje práce osmi českých a zahraničních umělců, kteří žijí v Praze, a jejichž práce v různých podobách silně reflektuje pomíjivost a paradoxy našeho místa a doby. Všichni umělci patří k umělecké generaci „mezi": poslední generace, která šla do školy před rokem 1989 (poslední studovali ruštinu a první se učili angličtinu..) a která má živé osobní vzpomínky na obojí - "staré časy" a potíže růstu nové demokracie a traumata z přechodu na tržní hospodářství. Jejich jednotlivé výzkumy sledují různé cesty; zaměřují se na radikální kritiku konzumní společnosti (Jan Kadlec), vztahy mezi hospodářskou a politickou silou (Jan Jakub Kotik), role žen v mužském světě (Anetta Mona Chisa a Lucia Tkáčová), výprodej kulturních hodnot (Jan Nálevka), demystifikaci iluzí (Eugenio Percossi), hranice objektivních informací (Michaela Thelenová), konkrétní podobu lidských snů (Tereza Velíková), posedlost dětskými vzpomínkami (Vasil Artamonov). Jsou to různé cesty, které jsou spojené podobnou zálibou pro efektní jazyk reklamy a médií, a zvláště pak někdy zžíravou někdy melancholickou ironií.

(http://www.futuraproject.cz)