Ewa Nemoudry: Žena s oranžovými rty

date of exhibition: 2008/06/09 - 2008/07/03
institution: Galerie Dion
type of exhibition: autorská

notes:
-
Rozsah oborů tvorby polsko-české výtvarkyně Ewy Nemoudry (1957) je vskutku široký. Umělkyně je netoliko malířkou a grafičkou, ale i módní a kostýmní návrhářkou, vedle bytové architektury se zabývá i vybavením veřejných interiérů. Veškerá tato výtvarná činnost – navzdory zdánlivému rozptylu – vychází z vlastního uměleckého školení autorky: studií scénografie u dnes již legendárního prof. J. Svobody (v období 1978-83). Jestliže se však Ewa Nemoudry profesně nevěnuje právě scénografii, zdá se, že divadlo ve svébytném vidu commedia dell arte, respektive princip „vidění světa jako divadla“, je do jisté míry vodítkem její tvorby volné. Výběr z této tvorby posledních let je prezentován nyní na výstavě v galerii Dion.
Tématem obrazů jsou povětšinou autorčiny vzpomínky na mládí i reflexe nedávných prožitků, v často uplatňované skladbě paralelních příběhů se promítají děje dětských her i dnů dospívání, s jistou nostalgií typu Vančurova Rozmarného léta je vzpomínán zašlý svět mondénnosti, léta dospělosti jsou promítána varietou partnerských vztahů. Proto na obrazu Modrá kočka, 2008, vedle domácích mazlíčků v odpozorovaném vyčkávacím postoji se na pozadí objevuje i hlava dívky , k poetice kompozice přispívá barevná licence zobrazení ústředních figur a jejich pozadí, obraz V trávě, 2007 evokuje příslovečné období třešní nezralých, vedle dívek na skiboardu vidíme i vynořující se (snad v myslích) tváře chlapců. Dospělost již navozuje dílo Dobré jitro, má milá, 2006, dvě postavy s klobouky ve tvaru loděk, symbolizující setkávání lidí a lodí, snad i bárky života, dramata vztahů připomíná zdvojení a převrácení tváří. Vlastní výstava je pojmenována podle obrazu Žena s oranžovými rty, 2008, zpodobující rozkvétající dámu s chladným pohledem, jejíž sex-apel podtrhuje ňadro vystupující z černé toalety a dlouhé rukavice sahající až k předloktí, to vše na červeném pozadí. Ústřední dílem expozice je však rozměrný diptych U stolu jsou …, zobrazení setkání přátel či rodiny podél podlouhlého stolu, s dramatizací tématu vnořením jakoby jiného samostatného obrazu do centra celkové kompozice. Rovněž i názvy dalších děl jsou vodítkem k prvotnímu nazření obrazových dějů, charakter obrazů však umožňuje volný rozvoj představ, asociuje vlastní divákovy vzpomínky, jeho životní prožitky.
Autonomnost prací Ewy Nemoudry je dána svébytným malířským rukopisem, kontrapunktem barev, povětšinou modré, žluté, červené a růžové v ucelených plochách a ploškách ve skladbě připomínající středověké vitráže, přičemž detaily jsou vyjádřeny perokresbou. Magie narativních příběhů, tváře obrazových hrdinů jevící určitou napjatost zkoumavých pohledů, překračování horizontu života směrem k básnivým představám i jistý obsažený kritický akcent – vždy však se shovívavým a laskavým chápajícím humorem – jsou panoramatem životních příběhů ústících až do burlesky,zpodobení karnevalu světa. Oproti obrazům další uvolnění výrazu, vedoucí však i k jeho vyšší expresivitě, vykazují litografie a kvaše umělkyně. I v nich, o to více, jsou reflektovány události každodenního prožívání, onen koloběh nadějí a zklamání, iluzí i prozření reality, radostí a smutků. Jako vhodný doplněk obrazů výstava v galerii Dion představuje i příklad oděvní tvorby Ewy Nemoudry: figurínu s efektní modelovou kreací. I tady autorka vykazuje svůj specifický „rukopis“ a vlastní představy o světě. A zdá se, že možná výrazněji: modely s výraznou barevností a s prvky fantazie popírají šedivost všedního dne (všimněme si, že kořenem slova „všední“ je „šeď“), jejich kolorit připomíná udivující a okouzlující barevnost tropů, nabízí a poskytuje ženám vyjímečnost blízkou lesku květů a motýlů. Celá výstava, vystavená tvorba, je tak dokladem Bergsonova úsloví „myslíme jen malou částí své minulosti, ale celou svou minulost ….toužíme, chceme, jednáme“. Právě v poetickém vidění světa, v průmětu našich snů, tužeb a citů do umělecké výpovědi totiž spočívá podstata a tak i hodnota díla Ewy Nemoudry.
Ivo Janoušek
www.dionart.cz