Cena Jindřicha Chalupeckého - Finále 09

date of exhibition: 2009/10/23 - 2010/01/10
institution: DOX, Velká věž
type of exhibition: kolektivní

notes:
vítěz: Jiří Skála
-
Do soutěže bylo v letošním roce nominováno či přihlášeno 49 výtvarníků a skupin. Porota z nich vybrala pět finalistů, kterými jsou Tomáš Džadoň, umělecká dvojice Jiří Franta a David Böhm, Petra Herotová, Alena Kotzmannová a Jiří Skála. Všichni finalisté pro tuto výstavu připravili nový projekt, ve většině případů koncipovaný speciálně pro prostory DOX.
Finálová pětice
Hravé instalace Tomáše Džadoně (*1981) mísí elementy lidové architektury, socialistického modernismu a současné doby. Tyto protikladné, ovšem osobně prožité tradice spojuje do absurdních koláží. Jeho díla diváka často dezorientují.
V prostorách 4. patra Doxu vytvořil fikci rozloženého panelákového bytu, v němž kdysi prožil dětství. Estetická stavebnice má reálné rozměry včetně detailů oken či balkonu. K instalaci patří rovněž video, které sleduje nekonečný a obousměrný tok řeky.
Dvojice Jiří Franta (*1978) a David Böhm (*1982) již několik let vytvářejí nástěnné malby. Mají cit pro monumentální výraz i talent pro jemný detail. Posouvají možnosti prezentace kresby, kterou kombinují s instalacemi nebo textem. Pro výstavu Finále 09 připravili ve 3. patře věže Doxu nástěnnou malbu, jejíž jedna část je viditelná a druhou lze přečíst až po nasvícení speciální baterkou.
Základními uměleckými prostředky Petry Herotové (*1980) jsou kresba a video. Jejich prostřednictvím pak hledá významy osobní identity. Současné konceptuální strategie aplikuje na rodinná témata a všední život.V Doxu najdeme její instalaci s názvem Petra Herotová, která vznikla po osobitém průzkumu autorky týkajícího se identity osoby stejného jména.
Fotografie Aleny Kotzmannové (*1974)se vyznačují elegancí, jemností a silným narativním nábojem. Jejich až malířská kvalita evokuje odkaz klasiků české fotografické školy. Jejich promyšlenou instalaci autorka používá jako samostatný výtvarný prostředek. Autorka si pro diváky Finále 09 připravila opravdové překvapení. V podobě monumentální rezavé lodě s podivnou novostavbou představuje na terase galerie svůj zcela nový koncept. Nejlépe prý její projekt vystihuje citát z díla O jiných prostorech / Myšlení vnějšku od Michela Foucaulta: „Bordely a kolonie jsou dvěma hlavními typy heterotopie. Avšak uvědomíme-li si, že loď je plujícím kusem prostoru, umístěním bez místa, které existuje samo o sobě, které je samo v sobě uzavřené a současně je vydáno napospas nekonečnu moře, a že od přístavu k přístavu, od jedné plavby ke druhé, od bordelu k bordelu jde ve svém hledání toho nejdražšího pokladu, který se skrývá někde v zahradách, stejně daleko jako kolonie, potom pochopíme, proč byla loď, a to nejen pro naši civilizaci, od 16. století až do současnosti, jak velkolepým nástrojem hospodářského rozvoje (ale o tom teď nemluvím), tak i největší pokladnicí lidské imaginace. Loď je heterotopie par excellence. V civilizaci bez lodí sny vysychají, špionáž nahrazuje dobrodružství, a policie zaujímá místo pirátů."
Jiří Skála (*1976) se nebojí pouštět na půdu uměleckých pokusů a nejistých dobrodružství. Oproti loňskému roku, kdy také patřil k finalistům Ceny Jindřicha Chalupeckého, se ještě více odpoutal od jazyka výtvarného umění a směřuje k experimentálním formám literatury. Ve své instalaci v 1. patře věže Doxu kombinuje videa a literární texty a shrnuje zde své jazykové a filozoficko-umělecké experimenty z období posledního roku.