Lubomír Přibyl: Grafika

date of exhibition: 2009/10/14 - 2009/11/08
institution: Galerie AMB - Sbor kněze Ambrože Církve československé husitské
type of exhibition: autorská

notes:
-
Kolekce materiálových tisků vystavená ve Sboru kněze Ambrože – Galerii AMB v Hradci Králové v říjnu a listopadu 2009 prezentuje Lubomíra Přibyla jako grafika, který se ubírá vlastní cestou a zároveň svým způsobem reflektuje soudobé výtvarné proudy.
Vernisáž výstavy ve Sboru kněze Ambrože – Galerii AMB v Hradci Králové proběhne 14. října 2009 v 17:00 hodin za účasti autora, uvádí teoretik Mgr. Zbyněk Sedláček – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Hudební úvod jazzový duet Jaroslav Šindler a Martin Brunner. Výstava potrvá do 8. listopadu 2009. Expozice otevřena denně od 10.00 do 16.00 hodin – vstup volný.
Vernisáži předchází beseda s autorem na Univerzitě Hradec Králové, PdF – Katedra výtvarné kultury 13. října 2009 v 15:00 hodin, uvádí ji teoretička Mgr. Martina Vítková – Galerie moderního umění v Hradci Králové s podporou pedagoga a výtvarníka Mgr. Štěpána Málka akad. soch. – Univerzita Hradec Králové, PdF – KVK a Klub Konkretistů Východní Čechy.
Pořádá CON.FRONT.ART o.s. – KKVČ s podporou Statutárního města Hradec Králové a ve spolupráci s Československou církví husitskou – Sborem kněze Ambrože v Hradci Králové.
Lubomír Přibyl se narodil 27. června 1937 v Praze, kde žije a pracuje. V letech 1957 – 1958 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Po odchodu z akademie postupně opouštěl klasické výtvarné techniky a užíval k práci nové netradiční materiály, např. jutu, písek, nalezené sítě nebo provazy vypínané do přesně konstruovaných sítí. Provazy se nakonec staly jeho hlavním pracovním prostředkem v objektech i grafice. Počátkem šedesátých let vytvořil těmito materiály několik cyklů geometrických, iluzivně prostorových konceptů. Soustředil se na vizuální podobu díla a tím se výrazně odlišil od tehdejšího proudu informelního umění.
V letech 1959 až 1961 byl zaměstnán v továrně na elektropřístroje vysokého napětí. Prostředí zkušební haly plné fyzikálních úkazů spojených s obrovskými elektrickými výboji obrátilo jeho pozornost k technice a matematickým zákonům a inspirovalo ho k cyklům Rovnováha a Prostorová diagonála. Definitivně se přiklonil ke geometrii a nadále pracuje v jejím duchu. V následujících desetiletích rozvíjí své téma v řadě námětových okruhů a rozpracovává je v řadě variant.
Jsou to například různé zakřivené plochy, deformované sítě, zkosené hranoly, prostorové plány atd. Motiv často problematizuje a narušuje, lineární rastr tvořený provazy formuje nebo deformuje torzí, rotací, sešikmením, vychýlením z osy, narušením symetrie nebo jinými zásahy, například zhušťováním nebo posouváním v prostoru. Užívání narůstajících číselných intervalů dodává pracím vnitřní dynamiku. Tyto postupy demonstrují určitou neuchopitelnost a nedefinovatelnost prostoru či kosmu v širším smyslu. Přes svůj konceptuální charakter působí tyto práce především svou realizací, kontrastem mezi syrovým materiálem provazů a ideálním konceptem geometrických zákonitostí.
zdroj - artalkweb.wordpress.com