Igor & Ivan Buharov

date of exhibition: 2011/01/24 - 2011/01/29
institution: Svit
type of exhibition: kolektivní

notes:


Igor & Ivan Buharov
projekci uvedou Igor & Ivan & Vjera Borozan

Kornél Szilágyi a Nándor Hevesi pracují společně pod pseudonymem Igor & Ivan Buharov už od roku 1995. Ve svých filmech, natočených obvykle kamerou super-8, kombinují experimentální vizuální formu se svéráznou narací. Protagonisté jejich filmů nejsou profesionálové, ale především přátelé a známí umělců, kteří svým autentickým jazykem a dialogy přispívají ke specifické atmosféře nadčasovosti a neurčitosti snímků.

“Bez kormidla” (Kormányeltörésben) je jejich poslední film, natočený v roce 2010 a promítaný mimo jiné na Manifestě 8 v Murcii nebo na mezinárodním filmovém festivalu v Soluni. Film byl inspirován stejnojmennou básní maďarského spisovatele Istvána Domonkose napsanou v roce 1971. Tento moderní epos je konkrétní sebe-analýzou básníka žijícího v maďarské menšině v bývalé Jugoslávií 70.let 20. století. V širším kontextu pojednává o určitých aspektech emigrantského života, o vykořenění, odcizení a proměnách identity způsobených ztrátou jazyka. Vizuální ztvárnění básně nás svižným tempem uvádí do světa odlišných politických a ekonomických situací, soukromých i kolektivních, důvěrně známých i zcela absurdních momentů a setkání.

----------------------------------------

Igor & Ivan Buharov
the screening will be presented by Igor & Ivan & Vjera Borozan

Kornél Szilágyi and Nándor Hevesi have been working together under the pseudonym Igor & Ivan Buharov since 1995. Their films, mainly shot with a Super-8 camera, combine experimental filmmaking methods with aspects of storytelling. The protagonists in their films are usually amateurs and friends whose specific language and dialogue contributes to an atmosphere of timelessness and uncertainty of place.

Their new film “Rudderless” (“Kormányeltörés­ben”) was produced in 2010 and screened among others at Manifesta 8, Murcia or at the International Film Festival in Salonica. It is inspired by the eponymous poem (1971) by the Hungarian poet István Domonkos (b. 1940), a modern epic, a self-analysis of a person living in minority status in former Yugoslavia in the early 1970s. Understood in broader context, the poem illustrates aspects of emigrant life, such as uprootedness, alienation or transformation of identity because of the loss of language. The visual depiction of the poetic text, at a swift tempo, leads us into a world of various political and economical situation, private or collective, and intimately familiar or utterly absurd moments and encounters.