Mariana Alasseur: Říp

date of exhibition: 2010/12/17 - 2011/02/06
institution: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
type of exhibition: autorská

notes:
-
Podvratnou výstavou Říp Mariany Alasseur vrcholí jubilejní rok Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, která slaví sté výročí založení. Hlásí se tak ke svému zakladateli, osvícenému sběrateli a mecenáši Augustu Švagrovskému, jehož velkorysý dar zahrnující šedesát obrazů Antonína Slavíčka tvoří základ dnešních sbírek. Rodina Švagrovských pečovala v druhé polovině devatenáctého století o povznesení regionu. Zvala na Podřipsko kulturní a společenskou elitu pozdního obrození, mimo jiné například Bedřicha Smetanu či Jana Nerudu, který zde složil slavné Písně kosmické. Pod památnou horou Říp se konal v roce 1868 u příležitosti vyzdvižení základního kamene pro Národní divadlo tábor lidu, na němž plamenně promluvil za věc kultury mladý August Švagrovský, jenž také stavbu divadla finančně podpořil. Na stejném místě se konal tábor lidu i za Pražského jara v roce 1968. Říp zůstává jako symbol výzvou i dnes. Závěr jubilejního roku galerie patří žhavé současnosti v podobě návratu k obrozenecké myšlence v nové, radikální interpretaci. K čemu nás inspiruje památná hora Říp právě dnes? Jaké asociace v nás vyvolává? Na to se pokouší odpovědět mladá umělecká naděje regionu, která svou ironickou výpovědí otevírá nové obzory problému národní a kulturní identity.

Říp jako provokace - Říp jako inspirace

Mariana Alasseur, mladá malířka, absolventka pražské AVU a École Nationale Supérieure des Beaux Arts ve francouzském Nancy, která žije v nedaleké vsi Mnetěš pod Řípem, a má tak k „hoře" bezprostřední vztah, dostala před rokem od Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem zadání vytvořit na závěr jubilejního roku výstavní projekt na téma Říp. Mariana úkol přijala jako velkou uměleckou výzvu a rozhodla se zavazující ambici projektu dostát. Zadání pojala dvojím způsobem: jednak jako bytostná malířka, jež se odvolává k rozeklané tradici francouzského fauvismu a amerického pop artu, jednak jako konceptuální umělkyně, která rozzlobeně reaguje na současný stav společnosti a kultury. O jejím hněvu svědčí koncepce výstavy, v níž dominuje Říp v národních barvách jako popelnice kultury, obklopená stěnou nářků, na niž po iniciačním zápisu samotné umělkyně mohou vepisovat názvy zaniklých nebo ohrožených kulturních institucí sami diváci. Autorka tak vnáší do projektu interaktivní prvek, vyzývající široké společenství k účasti na nápravě situace. Druhá tvář Mariany jako malířky se promítá do série suverénních drobných obrazů - studií, jež zachycují proměnlivou tvář „hory" v různých denních i ročních obdobích, korespondujících se stavem autorčiny duše. Výstavu pak korunují svrchovaná díla - čtyři velké obrazy, dva vibrující (po francouzsku) vitalitou barevného malířského gesta, dva signální - Říp je na nich tou národní horou, okamžitě čitelnou, všem drahou a zavazující. Právě tyto dva obrazy pirátsky infiltrovaly do stálé expozice galerie, a proměnily tak načas její tvář.