Christopher Williams: Kapitalistischer realismus?

date of exhibition: 2011/05/05 - 2011/06/12
institution: Dům umění / Galerie současného umění
type of exhibition: autorská

notes:
-
„Cut an object in half, it becomes a model. A model is a representation of a system.“ Christopher Williams
Výstava Christophera Williamse v Domě umění v Českých Budějovicích nepředstavuje pouze jedno z prvních evropských předvedení autorova nového souboru fotografií (poprvé zveřejněného začátkem tohoto roku v newyorské galerii David Zwirner), ale je zároveň Williamsovou vůbec první samostatnou výstavou v zemi bývalého Sovětského bloku. Tato skutečnost má zvláštní význam, neboť – přestože to na první pohled není příliš patrné - rozdělení světa studenou válkou je jedním z klíčových témat autorova díla. Je vepsáno již do názvu Williamsova dlouhodobého projektu „For example: Dix-huit Leçons Sur La Société Industrielle“, jenž odkazuje k tematicky spřízněné knize Raymonda Arona z roku 1963 a vizuálně mu odpovídá Williamsova velká „dvojice studené války“: snímky fotografického aparátu Kiev 88 a kukuřice s kalibračním vzorníkem Kodak. Zatímco politické dějiny východní Evropy jsou podle Williamse vtěleny do sovětské kopie německého fotoaparátu Hasselblad, která byla po druhé světové válce montována v ukrajinské továrně původně určené pro výrobu zbraní, západ ztělesňuje zdánlivě reklamní fotografie umělohmotného modelu kukuřice. V přítomném projektu Williams svůj zájem o geopolitické otázky, jako například o dekolonizaci, industrializaci či amerikanizaci, ještě umocnil, protože na rozdíl od předchozích prací, byly všechny fotografie pořízeny při jeho pobytu v Německu.
Výstava v Domě umění představí instalaci dvanácti zcela nových barevných i černobílých snímků Christophera Williamse, na nichž se navracejí jeho klíčové náměty fotoaparátů a dalších technických přístrojů, ale objevují se i nová témata přírody. Centrální postavení zaujímá fotografie orosených zralých jablek, což odkazuje k procesu růstu a pádu, ať už tuto křehkou stabilitu přisuzujeme fotografickému obrazu či společnosti. Výslovně sebereflexivní charakter mají snímky řezu východoněmeckého fotoaparátu Praktika, expozimetru Weimer Lux CDS a zátiší z temné komory. Podobně sebereferenční fotografii bleskového generátoru Bläsing G 2000 zase s jinak odlišným záběrem z výlohy chemické čistírny Ursuly Schweyen spojuje dominantní užití textu, které nechává tyto snímky spíše číst než vidět. Pro černobílé fotografie oken je podstatný jejich modelový charakter, zatímco pro černobílý záběr kupky sena a fotografii dětí hrajících si na Miróově bronzové plastice je důležité spíše jejich umístění v přírodním parku Schwarzwald, respektive v Muzeu Frieder Burda v Baden-Badenu. K médiu fotografie však odkazuje i mop, odložený zřejmě v průběhu instalace Williamsovy loňské expozice v rohu některého nevýstavního prostoru Kunsthalle Baden-Baden. Žlutá barva vláken mopu je totiž stejnou žlutou, která se objevuje ve všech souborech autorových fotografií a odpovídá barvě produktů firmy Kodak. Williams tedy ukazuje, že sebereflexe média nespočívá ve zkoumání materiální stránky média samého, nýbrž v kritickém přehodnocení programu a dalších diskursivních složek, které stojí v základu každého aparátu - fotografického i společenského.
Karel Císař a Michal Škoda
Výstava vznikla ve spolupráci s galerii Gizela Capitain Köln, Ministerstvem kultury ČR, Statutárním městem České Budějovice, Jihočeským krajem a Nadací pro současné umění Praha
zdroj - www.mkdcb.cz