Chyba: Eva Matoušová, Jakub Tauš a Martin Nytra

date of exhibition: 2010/09/17 - 2010/09/29
institution: Galerie NoD
type of exhibition: kolektivní

notes:
“Život bez chyb, je chyba.”

V rámci Mezinárodního festivalu Nultý bod se uskuteční v prostorách Galerie NoD výstava tří mladých umělců z VŠUP. Eva Matoušová, Jakub Tauš a Martin Nytra uvedou svá díla v komponovaném celku s názvem Chyba. Jedná se o chyby v lidské existenci u Evy Matoušové, chyby v ideologických symbolech u Jakuba Tauše či chyby v systémech moderních technologií u Martina Nytry. Tito umělci se snaží vyjádřit, že život a umění bez chyb mohou právě znamenat chybu.



Chyba ve výtvarném a nejen výtvarném umění má samozřejmě odjakživa svůj význam, i když si to mnohdy nemusíme uvědomovat. Také se tímto problémem zabývá řada teoretiků i umělců. Chyba může nastat v technickém provedení, v perspektivě, v poměrech jednotlivých částí k celku, ať už jde o jakoukoliv techniku. Může nastat i v obsahu díla, autor se může nechat vést falešnými idejemi, které ho zavedou do slepé uličky. Ale bez těchto omylů by nemusel dosáhnout toho nejlepšího a nejpřesvědčivějšího, co kdy udělal. To je příklad některých představitelů ruské avantgardy, kteří se dali do služeb revoluce nebo italských futuristů, kteří si pohrávali s myšlenkou, že by se měly zničit stopy minulosti a zpochybnit veškeré tradiční hodnoty.

Známý sochař Hugo Demartini s oblibou tvrdil, že každá, i ta nejdokonalejší socha či objekt dokonce má mít chybu. Někteří umělci na toto téma různě experimentovali. Například Martin Zet mnohonásobně kopíroval určité motivy na xeroxu, takže se chyba vrstvila a násobila. Matej Krén zase připravil akci, při níž stál zástup lidí tak, aby nakonec uzavřeli kruh. První napsal prstem cosi na záda tomu, který stál před ním. Nakonec se nápis úplně zkreslil či změnil. Chyba opět narůstala každým přepsáním domnělých znaků.

Buď tedy nepřesnost vzniká úmyslně nebo naopak zcela nechtěně, ale v obou případech může mít až překvapivě pozitivní vliv na konečný výsledek. Dokonalá skladba by totiž mohla působit sterilně, zatímco chyba do ní vnáší život. Ten ostatně také takřka nikdy není bezchybný. Umělecké dílo je svým způsobem nedokonalým otiskem nebo interpretací nedokonalého života či přírody. Často se stává, že technicky ne zcela zvládnuté umělecké dílo přesvědčí silnou, syrovou a upřímnou výpovědí. To platí o některých naivních malířích, ale nejen o nich. Naopak akademicky suchopárná díla svědčí o tom, že autor sice ví, jak se vyjádřit, ale zase nemá co. Vzniká tak dokonalé nic.

Vždycky, když se uzavírá nějaká epocha a dochází k až dekadentnímu vyčerpání výrazových možností, následuje obrození nutně spojené s až primitivním zjednodušením, v němž jsou popřené všechny dosavadní rafinovaně propracované postupy a zákonitosti. Při hledání nových způsobů vyjádření spojených s odlišně utvářenou skutečností, s novými společenskými vztahy nastupuje až drsná proměna uměleckého výrazu, která se při objevování nezvyklých cest neobejde bez chyb. Tyto vývojové vlny se přirozeně neprojevují jen ve výtvarném umění, ale i v hudbě, poezii, beletrii, divadle, tanci,filmu...

V každém přelomovém období se zkouší dosud neužívané postupy a při každém hledání nutně dochází k chybám. Ale bez nich by asi všechno zůstalo nehybné, životní styl, kultura a umělecká tvorba by se nevyvíjely dál.