Nedôvera k inteligencii

type: kolektivní
place of exhibition: Open Gallery
date of exhibition: 2011/09/02 - 2011/09/22

note:
Romantičtí básníci varují před intelektem, který ničí a deformuje přirozenou krásu věcí. John Keats se ptá, zda: „neulétnou všechna kouzla už jen letmým dotykem chladné filozofie?“ William Wordsworth odmítá přísnou myšlenkovou analýzu a nabádá k otevřenosti vůči intuitivní moudrosti přírody. Podle prostého Alberta Caeira stvořeného modernistou Fernando Pessoem „je láska nevinnost a nevinnost je nemyslet“.

V díle avantgardního a konceptuálního umělce je na rozdíl od tohoto romantického anti-intelektualismu vědění a umění vzájemně neoddělitelné. Kategorie myslitele a umělce splývá v jedno, vztah ke společnosti je v obou případech extrémně vyhrocený. Avantgardní umělec tvoří pro obecenstvo, které (ještě) neexistuje, společnost ruší, aby na jejích troskách vytvořil radikálně nové uspořádání. Konceptuální umělec postrádá takové ambice. Projevuje se však u něj tendence opakovaně se zaplétat v označování označování - reflexi reflexe, jež v návštěvníkovi může vytvářet pocit, že si díla vystačí sama se sebou a že je tam navíc.

Dnes jako dříve jsou mnozí alergičtí na hermeticky uzavřené a esteticky asketické umělecké projekty. Postrádají v nich emoce, silný zážitek. Nároky, které na ně takové umění klade, se jeví jako neopodstatněné či dokonce ponižující. V reakci na umění „intelektuální“ vyhledávají díla přístupnější, esteticky přitažlivější nebo dekorativnější. Napjatý vztah k intelektuální tradici v umění ale definuje i tvorbu postkonceptuální, která sice využívá jazyk konceptuálního umění, ale odklání se od vážného a „hlubokého” sémiotického experimentu.

Výstava „Nedůvěra k inteligenci“ představuje na jedné straně autory, kteří se zaměřují na typ umělce-intelektuála (avantgardní umělec, konceptuální umělec, filozof), jehož situaci vyzdvihují v ambivalentním gestu, ve kterém splývá kritika, určitý odstup, obdiv a identifikace (Klímová, Klyuykov&Artamonov, Magid, Skála). Jiná vystavená díla jsou paradoxní v tom, že umělcova intelektuální hra spočívá v tvorbě záměrně triviálních, obsahově banálních artefaktů (Gravlejs, Nikitinová, Meduna, Ter-Oganjan). Umělec tak poněkud sadomasochisticky ironizuje nejen svou vlastní pozici umělce-intelektuála, ale strefuje se i do svého intelektuálně spřízněného diváka. Zdánlivě se zříká autority. Nerozmachuje se svou sofistikovaností před zahanbenými laiky a několika málo iniciovanými, v jejichž souhlasném pokyvování nachází sebe-potvrzení. Tuto hru ironizuje, i když se z ní nemůže vymanit. Dává nám ale najevo, že si je vědom její malichernosti.

Nedôvera k inteligencii

person   born
Artamonov Vasil   20. 8. 1980    
Gravlejs Ivars   7. 10. 1979    
Klímová Barbora   18. 9. 1977    
Klyuykov Alexey   26. 9. 1983    
Magid Václav   6. 6. 1979    
Meduna Marek   18. 12. 1973    
Nikitinová Alice   15. 3. 1979    
Skála Jiří   4. 8. 1976    
Ter-Oganjan Avděj   1961    

Nedôvera k inteligencii

person   born
Stejskalová Tereza   1981    
Sterec Pavel   22. 5. 1985