Adam Holý: Zjevení
type: autorská
place of exhibition: Galerie Jelení
date of exhibition: 2007/02/07 - 2007/03/04
note:
Zdroj: https://www.galeriejeleni.cz/2007/adam-holy-zjeveni/
Adam Holý (1974) je fotograf, jehož práci nelze přehlédnout. Spolupracuje s časopisy Hype, Živel, Elle, Blok, Creativity-New York a volně se pohybuje na širokém poli módní fotografie. Kráčí sebejistě v jeho centru a pochoduje bez jakékoliv frustrace i na jeho okrajích, kde začíná ono „velké umění“. Má svůj specifický, vytříbeně pokleslý vkus a osobitý styl. Adamův přístup k fotografii je čistý, syrový a radostně instinktivní. Narozdíl od jiných módních fotografů, kteří realitu rozvážně aranžují, se spoléhá většinou na náhodu a profesionální neplánovanost. Rád si hraje a improvizuje. Důležitým tématem jeho prací jsou portréty - ženská krása viděná silným a zároveň něžným maskulinním pohledem. Do prostoru galerie Jelení připravil autor cyklus fotografií nazvaný Zjevení (Revelation). Uvozující sekvenci představují dva snímky s helikoptérami prolétávajícími za bezlistými stromy v městském parku. Na obrazech dominuje bílá barva mléčného a abstarktního nebe. Snímky jsou zajímavé svou imaginární neúplností. Jde tu o jakési denní snění s účinky hypnotické sugesce a o určitý předobraz či prolog k početnějšímu cyklu menších snímků. Ty působí na první pohled jako fotografická hádanka a zároveň mají dokumentární charakter deníkového nebo amatérského záznamu. Fotografie byly pořízeny při návštěvě Augustiniánského kláštera Svatá Dobrotivá v Zaječově. Klášter tohoto řádu, první svého druhu u nás, byl založen v roce 1262 na základě zjevení Panny Marie, na místě zvaném Ostrov, které je místem každoročních poutí. Cyklus fotografií byl nasnímán právě v tomto skalním a klaustrofobním prostoru, kam byla poměrně nedávno nainstalována za sklem poněkud kýčovitá mohyla ve tvaru jehlanu – jako připomínka zjevení. Objekt i celá potemnělá scéna s reflexemi na skleněné desce působí zlověstně okultisticky a nepřipomíná zcela místo zázraku nebo čirého spirituálního zdroje. Obrazy jsou podobně neúplné, podivné a démonické. Adama Holého devocionální estetika již dlouhodobě přitahuje. Není to rozhodně pravověrný symbolista - spíše dekadentní poutník s hlubokou úctou k erotu a tvůrce schopný originálních významových hříček a relativizace hodnot.
Michal Pěchouček
