Michaela Procházková: Lomografie

type: autorská
place of exhibition: Centrum Elpida, galerie
date of exhibition: 2013/05/22 - 2013/08/31

note:
-
Módní hudební pojem „lo-fi“ označuje nahrávky obsahující zvukové nečistoty, ruchy a šumy. Podobně i „lo-fi“ fotografie pracuje s estetikou nedokonalého obrazu. Nekvalitní optika, prošlé filmy, levné bakelitové přístroje stojí v opozici vůči dokonalosti a sterilitě digitálního obrazu. Součástí proudu je tzv. lomografie, čerpající z tradice jednoho nepovedeného (a později kultovního) ruského fotoaparátu značky LOMO LC-A. Před pěti roky mu propadla i Michaela Procházková.
Jaká jsou specifika lomografie?
Vnímám lomografii jako anarchistický žánr a každý pokus o vymezení může být omylem, nicméně pokud mám říci něco konkrétního, tak se pohybujeme v oblasti „nekvalitní“ fotografie, ať už je tím myšleno cokoliv – neostré záběry, posunuté barvy, špatná kompozice, expoziční omyly, vinětace, velké zrno, atd.
Co je a co už není „lomo“? Jak definujete tuto oblast „nekvalitní“ fotografie?
Existují konzervativci, kteří za lomo považují pouze moderní fotoaparáty z produkce Lomography a spol. Kloním se k názoru, že do lomografie patří i původní ruské přístroje jako LC-A nebo Sokol a také různé tzv. toy-camery, dětské plastové fotoaparáty, u kterých nemůžete nastavit vůbec nic. Sama používám kromě starých ruských a východoněmeckých přístrojů i historické aparáty s měchem. Jediné ostré vymezení vidím v tom, že lomografie by měla zůstat analogová. Dnes mají totiž chytré telefony a tablety řadu úspěšných fotografických aplikací, které vzhled nekvalitní fotografie napodobují.
Vyzkoušela jste digitální aplikace, které simulují estetiku nekvalitního obrazu, jako například Hipstamatic?
Hipstamatic a také Instagram sama občas používám, ale pro mě digitální fotografie už ze zásady nemůže být lomo. Chybí tomu pocit dotyku s materiálem. To je asi jako s knihou a e-knihou, v tomhle jsem staromódní. Vítám nové možnosti, ale o to víc se obracím k tradičním aparátům.
Jak jste se konkrétně k lomografii dostala?
Uchvátila mě na Flickru fotografie mého kamaráda. Byla na ní stará dřevěná bárka, obrostlá a rozbitá, na suchu u lesa opuštěná. Byla fotografovaná plastovou středoformátovou Holgou, barvy vypadaly jak ze 70. let v NDR a mně připadalo, že ta loď je moje dětství. Celé mě to dostalo. Tak jsem si pořídila Holgu – můj první plastový aparát, pak Lomo LC-A, no a pak už to jelo, dneska mám různých přístrojů přes 20. Ale ničeho nelituji!
Co vás k lomografii nejvíce poutá?
Ceny foťáků nejsou nikterak závratné, filmy se dají kupovat zlevněné a prošlé, plastové fotoaparáty jsou lehké, takže se s nimi člověk nedře, fotit může každý. Mnoho „nekvalitních“ přístrojů neumí nic víc, než nastavit vzdálenost, popř. sluníčko nebo mráček a navíc vypadají trendy. Osobně na ní miluji to, že nemusím vědět, co dělám. Něco nacvakám a pak se nemůžu dočkat, až si to ponesu z fotolabu domů a pokochám se (nebo spláču nad výsledkem). Je to neustálé dobrodružství a svobodná hra. Nic není špatně, žádný stres ani hon za dokonalostí. Právě v nedokonalosti vidím kouzlo, emoce a nostalgii. Nikdo nejsme dokonalý, ani naše životy a zážitky. Věci dokonalé nejsou podle mě reálné.
A nevýhody lomografie?
Ve srovnání s digitálním přístrojem nezkontrolujete fotografii hned, takže vše je mnohem spontánnější, pokud tedy člověk nechce vyfotit celý film na to, aby měl jednu dobrou fotografii. S tím samozřejmě souvisí i finanční náročnost, za filmy se platí a za jejich vyvolání také, a když se do toho člověk zblázní, tak je to hodně na penězích znát. Jinak kdo od lomografie čeká technicky perfektní fotky, nebo neunese fakt, že se z celého filmu nepovedla ani jedna fotografie, tak ať radši fotí digitálně, tam investuje jednou a výsledky jsou zdarma a hned.
Kde vznikl tento trend, móda?
Současný trend vznikl v 90. letech v Rakousku, kde si parta kluků všimla zajímavě „ujetých“ fotek z Lomo LC-A. Jeli do Ruska a chtěli licenci k výhradní distribuci. Po sérii jednání jim skutečně původní ruský majitel práv na výrobu licenci prodal a oni později založili Lomography.com. Začali přístroje i vyrábět ale z plastu. (původní LC-A bylo kovové). Postupně přidávali nové modely. V Čechách s tím tuším přišli ještě hned v 90. letech osvícení redaktoři Živlu a dodnes se obliba loma rozšiřuje. Je to tak ostatně jako se vším – dnes si ti, kteří byli v počátcích tzv. „u toho“, připadají dost old-schoolově a shlížejí svrchu na tu masu mladých, která lomu propadá. Já s tím nesouhlasím.
Dá se odhadnout kolik nadšenců se lomografii ve světě a u nás věnuje?
Myslím, že množství nadšenců pořád roste, čekám ale, že se jejich počet v nejbližších pár letech už zlomí a ten hlavní třesk odezní. Zůstanou u toho buď ti, co k tomu přišli úplně poslední a nepochopili, že už je to zase pryč, nebo ti, kteří si hráli s „nekvalitní“ fotografií ještě před lomem a je to forma jejich vyjádření, kterou dočasně prezentovali lomografií. Já budu asi ten první případ :)
Držíte se zásad deseti zásad lomografie? Co by jste k nim přidala nebo ubrala?
Uznávám bod 10 „Nejsou žádná pravidla“ a bod 6 „Nemyslete“, ale ten neplatí jen v lomografii. Nepřidávala bych nic, snad jen bod 11 „Bavte se!“
elpida.cz

Michaela Procházková: Lomografie

person	born
Procházková Michaela