Ladislav Daněk: Světlo tak pomalu se rodí jako krystaly

date of exhibition: 2015/01/31 - 2015/03/26
institution: galeriezet
type of exhibition: autorská

notes:
--

ladislava daňka „tušení řádu“

výběrem z kresebné tvorby ladislava daňka od poloviny 80. let představuje galeriezet práce člena klubu konkretistů /3/, jež lze charakterizovat jako soustředěnou tvorbu „obrazců řádu.“ zviditelňování řádu je kódem lidské kultury, kterou provází a nese – a to i v podvratných formách vyvolávajících nové aktualizace tohoto tématu v lidském bytí. ladislav daněk patří k ryzím představitelům potřeby zpřítomňování či regenerace univerzálního řádu v kontextu současného umění. ostatně pregnantní ideu konkretismu – konkret, nově stvořený předmět čistých forem, lze považovat za určitý mikromodel řádu, v daňkových kresbách, rýsovaných prostřednictvím tužky či barevných akvarelových pastelek na milimetrovém papíru, důsledně realizovaný. mnohočetné linie vztahující se k diskrétnímu úběžníku se vrství přes jiný obdobný vztah a směřování. množství vrstvených konvergencí postupně vytváří obrazec, který se v posledku ustálí v definitivní rovnováze… tlumeně zelený, červený či vzácněji modrý podkladový rastr sugeruje tvorbu obrazců utvářených symetricky, v daňkově případě obvykle (ne vždy) podle vertikální osy. před časem symetrický princip tematizoval karel srp.1 uplatněný zobecňující pojem „představové schéma“ /2/ především vyjadřuje, že jde o řád tušený nejen v univerzálním obrazu světa, ale i v univerzálním pojmu lidské mysli. práce ladislava daňka a dalších současných autorů dokládají možná určitý revival představových schémat a vizuálních modelů, aktuálních během geneze moderního umění. v případě daňkovy tvorby je však nutno rozšířit představu externího i interního řádu o složku obsahovou. jeho práce se neomezují pouze na čistě formově-estetickou realizaci vysoce abstraktní myšlenky řádu, nýbrž zřetelně ji chápou jako významové pole, jehož součástí jsou i symbolické artikulace. motiv kříže, který se několikrát opakuje, nemůže být v evropské kultuře nahlížen jako pouhé abstraktum. v tvaroslovných variantách užitého principu, v monochromním i barevném pojetí, se objevují i hermetické útvary v podobě ovoidů, hvězdic, ikonicky sugestivních pravoúhelníků, lichoběžníků a polygonů, tedy útvarů, které s sebou nesou vrstvu velmi staré, zobecnělé antropologické symboliky, moderním uměním nejednou oživované. nalezneme zde i kresby pracující s principem prázdného středu, z něhož se rýsované osnovy rozbíhají jako z jakéhosi absolutního "negativního" pole. tato významová rovina je podstatnou součástí výrazové síly kreseb, s jejichž racionální povahou koresponduje její zdrženlivý, intelektuální ráz. nicméně, na první pohled technický vzhled kreseb rýsovaných na milimetrovém papíře by neměl zakrýt vnímavému diváku citlivý kresebný projev, prozrazující význam aktivní intuitivní složky umělcovy práce. podobně má zdůrazňovaná racionální a intelektuální hodnota svůj komplement v hodnotách smyslového vjemu, který je pro umělce, podle vlastních slov důležitý. zdánlivě nabízející se možnost generovat obdobné kresby počítačem odmítá, mimo uvedené důvody i proto, že „…každá kresba má svůj vlastní kód“ a že by se tak „…ochudil o nenahraditelné smyslové prožitky, které přináší práce s tradičními materiály.“ /3/ ladislava daňka „tušení řádu“ /4/ se představuje jako hluboce autentický, neodvozený projev lidské mysli v podobě uměleckého – stylově nejblíže postkonstruktivistického – díla.

petr jindra

1/ karel srp, zlom a odraz. k jednomu typu představového schématu kolem roku
1900, in: umění, LIV, s. 251–260.
2/ tamtéž, s. 251–252.
3/ citace autora. in: ladislav daněk. tušení řádu, (katalog výstavy), texty ladislav
daněk, jiří valoch, plzeň, galerie města 2006.
4/ tamtéž.