Jaromír E. Brabenec: Universum

date of exhibition: 2012/04/20 - 2012/06/04
institution: Projektplus
type of exhibition: autorská

notes:
--

Ve specifickém výstavním prostoru Projektplus, jenž uprostřed cestovního shonu ve vestibulu Holešovického nádraží pořádá výstavy na ploše povrchu několika otočných válců, které dříve sloužily k vylepování aktuálních vlakových jízdní řádů, nyní na 7 z nich rozprostřel Jaromír E. Brabenec (1934) své Universum…

Připravil výstavu zastřešenou tímto všeobjímajícím názvem, již tvoří 6 tušových kaligrafických kompozic a soubor básní haiku. Umělec se už dříve zabýval možnostmi a proměnami výpovědi plošného obrazu v prostoru – zajímala jej změna podoby geometrických elementů plošné grafiky kopírujících v prostoru křivku pláště válce. Tentokrát válce ovinul kaligrafiemi, jejichž stavebními elementy se stala trojice základních geometrických tvarů – čtverec, kruh a trojúhelník – provedených v různých variacích ve třech barvách: fialové, černé a hnědé. Univerzální geometrická forma se zde setkává se soustředěným lidským gestem vázaným na konkrétní okamžik. Prostřednictvím sousedství šestice kompozic vzniká svérázné obrazové písmo, proměnlivý ornament, jemuž dodává rytmus konstelace základních tvarů a jejich barevné souvztažnosti (umělec na rozdíl od japonské tradice, která používá černou tuš, pracuje s barevností). Výrazové prostředky kaligrafie i klasická forma haiku (některé básně pocházejí z Brabencovy bibliofilie – souboru básní MA, tiskař Lubomír Krupka, ilustrace Petr Geisler) odkazují k Brabencovu dlouhodobému zájmu o japonskou kulturu – za výchozí ideu pro vznik výstavy označuje tvorbu japonského mnicha Sengai Gibona. Tradice umění kaligrafie se dotýká vztahu písma, obrazu, znaku i ornamentu, důležitý je moment hluboké koncentrace i jedinečnost okamžiku tvorby. Umístěním kaligrafických kompozic do veřejného prostoru na rotující válce (jejichž polohy umožňují nesčetné množství variant výsledných konstelací a vztahů) umělec nenuceně oslovuje a vybízí diváky a náhodné kolemjdoucí k aktivní spoluúčasti na uměleckém procesu, prodlužuje tak délku „jedinečného okamžiku tvorby“ na celou dobu trvání výstavy. Zatímco plocha kopírující tvar válce evokuje propojení počátku a konce – cyklickou podstatu věcí, pohyblivé obrazce symbolickým jazykem elementárních forem vyprávějí o podstatě univerza v prchavých a stále se proměňujících souvislostech.

Marie Haškovcová

zdroj: http://projektplus.name/?section=bylo&tag=2012