Umění v neklidné době. Česká knižní malba před Gutenbergem (c. 1380-1450)

type: nevýtvarná
place of exhibition: Window gallery ÚDU
date of exhibition: 2013/11/06

note:
Na konci 14. století byla Praha jedním z nejvýznamnějších evropských center knižní malby. Sesazení Václava IV. z trůnu římského krále v roce 1400 a vypuknutí husitských válek vedlo ke ztrátě jejího dřívějšího politického významu, uměleckou tvorbu však tyto události zcela neochromily. Výzdoba rukopisů zůstávala dlouho na vysoké úrovni a pražské dílny ovlivňovaly až do poloviny 15. století podobu iluminace v celé střední Evropě.

Český a římský král Václav IV. Lucemburský (1361–1419) patřil, vedle francouzských králů a burgundských či milánských vévodů, k nejvýznamnějším bibliofilům své doby. Z rozsáhlé knihovny se do dnešních dnů dochovalo jen nepatrné torzo. Všechny rukopisy jsou uloženy ve sbírkách mimo území Čech. Rakouská národní knihovna ve Vídni uchovává rukopisy Václavovy bible a Zlaté buly, jejichž faksimile vydalo rakouské nakladatelství Adeva.

Rozsahem textu i výzdoby je největším projektem králova bible, napsaná podle druhého nejstaršího úplného překladu Vulgáty do němčiny, vytvořeného v Praze kolem r. 1380 na objednávku mincmistra Martina Rotleva. Podle prologu byla kniha určena pro krále Václava a jeho královnu, s největší pravděpodobností Johanu Bavorskou († 1386), případně pro druhou ženu Žofii Bavorskou, s níž se Václav oženil roku 1389. Rukopis nebyl dokončen; práce se zastavily po 2428 stranách, Nový zákon zcela chybí. Z původně plánovaného, mimořádně bohatého obrazového doprovodu byly provedeny 654 miniatury, na kterých pracovalo devět iluminátorů, pro dalších 600 vyobrazení byla vynechána místa v textu a připsány pokyny pro malíře. Vedle starozákonních scén nalezneme v rukopise podobizny krále a královny, erby římské říše a českého království a záhadné motivy na okrajích stránek: do kruhu svázaný pruh látky, zv. točenice, doprovázený ledňáčkem, písmena e a W, lazebnici, divého muže a česky psanou devizu thoho bzde thoho, jejíž smysl se zatím nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Točenice byla odznakem dvorského řádu českého krále, založeného Václavem IV. V heraldické podobě ji najdeme na řadě památek, např. na Staroměstské mostecké věži. Jednotlivé motivy měly více významových rovin (christologickou, astrologickou, alchymistickou), které se navzájem doplňovaly. Hlubší, utajený smysl byl určen pouze pro zasvěcené a jeho odkrývání bylo patrně „dvorskou intelektuální hrou“, podobnou luštění hádanky.

Umění v neklidné době. Česká knižní malba před Gutenbergem (c. 1380-1450)