Ponořit! Dive! Tauchen! Ponorky ve výtvarném umění

date of exhibition: 2015/11/06 - 2015/12/31
institution: Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory
type of exhibition: kolektivní

notes:
Běžnou součástí umělecké praxe je vyhledávání ne zcela všedních témat či obsahů z nejrůznějších oblastí života. Logicky upoutává pozornost svět techniky jako produkt lidské civilizace a důkaz její vyspělosti. Mezi stroje nejrůznějšího účelu patří i námořní plavidla. Velice specifickým druhem jsou podmořské lodě. V českém výtvarném umění byl ponorkami nejvíce fascinován tvarovostí a designem kloubícím se s jeho zvláštním účelem a schopností Kamil Lhoták nebo Zdeněk Burian. Souviselo to samozřejmě s tím, že oba získávali jako ilustrátoři zakázky výtvarného doprovodu pro dějově atraktivní dobrodružnou a válečnou literaturu. Nicméně zaujetí specifickým tématem způsobilo i to, že se mu věnovali i v oblasti volné tvorby. U Lhotáka tím více, že jako člen Skupiny 42 řešil programově vztah člověka a civilizace. Sporadicky, na tuto tématiku navazuje řada současných umělců a výstava Ponořit! je pokusem o analýzu právě této současné situace. Nejzajímavější je, že tato díla vznikají dnes spontánně a nikoliv na základě společenské objednávky, jako tomu bylo v předchozích letech u ilustrátorů dobových časopisů pro mládež (Vpřed, Polnice, Širým světem) případně pro technicko-historická nakladatelství typu Naše vojsko mezi něž patřili Gustav Krum, Jaromír Vraštil, František Junek, Zdeněk Burian. Ke spolupráci na realizaci výstavy Ponořit! byli vyzváni autoři od nejmladší umělecké generace až po generaci střední – Renata Cziroková, Jiří David, Stanislav Diviš, Jan Gemrot, Ondřej Kopal, Igor Korpaczewski, Jiří Mezřický, Jiří Petrbok, Petr Ptáček, Jaroslav Koléšek, Jan Vlček. Zastoupeny jsou práce v médiích malby, kresby, grafiky i plastiky.
S více než polovinou jmenovaných autorů spolupracovala Galerie Felixe Jeneweina již dříve. Novým objevem je ovšem talentovaná třiadvacetiletá studentka třetího ročníku ateliéru kresby pražské AVU Renata Cziroková, jejíž klauzurní práce s takřka jednotným tématem ponorek odstartovala před dvěma lety zájem galerie o realizaci soubornějšího výstavního projektu s tímto jinak raritním námětem. Při charakteristice pracovních postupů a přístupu k tématu u všech deseti vystavujících autorů najdeme různá stanoviska. Zaujetí reálnými fakty, příběhovostí, historickou dokumentací, světem techniky je patrné u Renaty Czirokové, Jiřího Mezřického, Jana Gemrota, Petra Ptáčka a Jana Vlčka. Přepis reálného fotosnímku výtvarnými prostředky kresby či malby, míra posunu reality k fikci, pochopitelně již ale vypovídá o umělecké autenticitě a způsobu vlastní práce každého z autorů.
Pro druhou skupinu autorů - Stanislava Diviše, Jaroslava Koléška, Jiřího Davida, Jiřího Petrboka, Igora Korpaczewského - je původní námět prostředkem k vytvoření zcela nové situace. Cyklus kreseb ponorek z roku 1997 Stanislava Diviše se odkazuje ke starším pracím, s nimiž vstoupil v polovině osmdesátých let společně s Tvrdohlavými na naši uměleckou scénu. Udržuje si tentýž způsob řeči, eliminuje téma na archetypální symbol a abstrahuje realný jev nebo předmět na tvarový obrys. Naprosto volné pojetí námětu volí Jiří Petrbok, systematicky již dříve využívající nejrůznějších předloh ve formě fotografií z novin a časopisů, které pak přetransponuje. V cyklu Tajemství mořských hlubin používá ne jeden výstřižek, ale maluje přímo na obal knihy o podmořských výzkumech strukturu vodní tmy. Igor Korpaczewski se v Kutné Hoře v roce 1996 představil výstavou Starší věci s obrazy cyklu Young Gods, monumentálními portréty jakýchsi nereálných ideálních lidí. Je mu vlastní princip mísení fikce a reality, kde výsledek poskytuje dojem bizarnosti, použil ho i v obraze Shallow Water. Finis (2015), smrtícího stroje ponorky, který uvázne na mělčině. Pozoruhodné jsou plastiky Jaroslava Koléška, kde je tvar podmořské lodi zástupným symbolem živé bytosti a jeho dvojice ponorek představují personifikace lidských vztahů. Jiří David pracuje řadu let s převracením úhlu pohledu, nutí nás uvědomovat si jiné významy u jinak zřejmých situací. Digitální tisk Náhodný rybolov (2015), směs kresby a počítačové koláže je právě toho příkladem. Loďka s lovícím rybářem na hladině se vznáší nad ponorkou, ale kdo je zde lovcem? Bezpochyby Jiří David.
Výstava, jak bylo řečeno, je pokusem o krátkou sondu do současné umělecké scény a jednoho jejího velmi speciálního tématu, které již svým výskytem dokazuje určitou svou životnost. Je atraktivní pro umělce, je-li atraktivní stejně pro veřejnost a diváky, musí zjistit oni sami.