Mahlerovi současníci

date of exhibition: 2014/10/01 - 2014/11/15
institution: Dům Gustava Mahlera
type of exhibition: kolektivní

notes:
Mahlerovi současníci. Vzájemné umělecké inspirace od sklonku 18. do poloviny 20. století

Výstava představila autory, s jejichž díly a uměleckým vlivem se setkali tvůrci z nejrůznějších oborů té doby od Evropy až po Nový svět, a jejichž tvorba mohla mít vliv i na citlivého a vnímavého Gustava Mahlera. Výstava si neklade za cíl představit vyčerpávající přehled uznávaných představitelů malířského umění z doby Mahlerova života. Nabízí ale pohled na některé zajímavé souvislosti, a to jak s malíři, tak i náměty, které se prolínaly s tvůrčím životem známého dirigenta a skladatele a které se jeho života mohly i přímo dotýkat.

Některá z děl malířů českého a rakouského původu jsou v České republice prezentována poprvé právě na této výstavě.

Výstava nabízí spojení děl ze sbírky Městského muzea ve Skutči a obrazů ze soukromé rodinné sbírky manželů Marie a Zdeňka Geistových. Základem sbírky ze Skutče je sbírka bratrů Zvěřinových z počátku 20. století, která městu Skuteč připadla dědictvím. Akviziční činnost manželů Geistových se zaměřuje mimo jiné na díla se vztahem k českému prostředí, a to bez ohledu na jazyk, národnost a náboženství autorů. Záměrem majitelů sbírky je rovněž snaha o navracení děl, znázorňujících české reálie, zpět ze zahraničí.

Návštěvníci mohou vidět např. obraz Jacoba Alta „Pohled na zámek Dačice“ z roku 1837, který zachycuje budovu zámku po jeho přestavbě s původní barvou omítky, jeho nejbližší okolí i reálie ze života. Dílo bylo zakoupeno ze sbírky rodiny von Purgstall ze zahraničí. Dále dva akvarely jeho syna, proslulého malíře Rudolfa von Alta, které zachycují výzdobu a vzhled interiérů hradu Rožmberk v polovině 19. století. I tato díla byla zakoupena zpět do České republiky ze zahraničí. Kresba Friedricha von Amerlinga „Sedící zamyšlený kardinál“, z majetku židovské rodiny, byla předmětem vynuceného prodeje do sbírek Albertiny ve Vídni v roce 1938, restituentům pak byla navrácena teprve v roce 2002.

Mnozí z autorů měli vztah k Jihlavě nebo Vysočině např. Roman Havelka, který v Jihlavě prožil mládí nebo Johann Hamza, který sice působil ve Vídni, nicméně se narodil v Kostelní Myslové a dětství a mládí prožil v Telči, kde měl až do roku 1902 domovské právo.

Neměli bychom opomenout ani díla Josefa Mánesa, Antonína Chittusiho, Václava Brožíka, italsko-rakouského Eugena de Blasse, Luďka Marolda, Jana rytíře Skramlíka či Ferdinanda Engelmüllera.

K výstavě bude vydán katalog s přehledem jednotlivých děl a jejich autorů.