J. A. Angermeyer (1674-1742): Příroda v obrazárně

date of exhibition: 2017/12/14 - 2018/03/04
institution: Oblastní galerie Liberec (Lázně)
type of exhibition: autorská

notes:
Bazénová hala
-
Johann Adalbert Angermeyer se specializoval na kabinetní obrazy květin, ptáků, ovoce a přírodních zákoutí. Výstava, která je první soubornou přehlídkou díla tohoto malíře v celoevropském kontextu, představí na čtyřicet obrazů J. A. Angermeyera a jeho předchůdců, současníků i následovníků; z toho dvanáct obrazů zapůjčila Národní galerie v Praze, dva obrazy Österreichische Galerie Belvedere ve Vídni, po jednom zapůjčili Gemäldegalerie Alte Meister v Drážďanech a Bayerische Staatgemäldesammlungen v Mnichově, ostatní zápůjčky pocházejí z domácích veřejných institucí i soukromých kolekcí.
Koncepce výstavy vychází z Angermeyerovy první monografie, vydané Národní galerií v Praze v roce 2015, jejíž autorkou je Hana Seifertová. Liberecká galerie byla pro výstavu vybrána jako připomínka místa, kde se zhruba před padesáti lety odehrála výstava barokního zátiší, kterou Hana Seifertová jako tehdejší ředitelka Oblastní galerie připravila z domácích i evropských sbírek. Tehdejší výstava odstartovala dlouhou a záslužnou badatelskou práci Hany Seifertové v oblasti evropské barokní malby a barokního zátiší zvlášť. Výstava J. A. Angermeyera se tak zároveň stane poctou této významné znalkyni staré evropské malby.
Johann Adalbert Angermeyer (22. dubna 1674 Bílina – 10. května 1742 Praha) se učil malbě u malíře švýcarského původu Johanna Rudolfa Byse. V roce 1700 se stal tovaryšem pražského malířského cechu, o sedm let později jeho řádným členem. Vyjma tříletého pobytu v Oseku (1719–1722) pobýval celý život v Praze. Udržoval kontakty s malíři Johannem Michaelem Bretschneiderem, Petrem Brandlem, měl řadu žáků i následovníků (Jan Kašpar Hirschely, Karel Kastner, J. G. Beittler ad.).
Prostřednictvím mentora se Angermeyer seznámil s významným pražským sběratelem Felixem Sekerkou hrabětem Vršovcem. Pro jeho sbírku dodával zejména pandány ke kabinetním obrazům svých předchůdců, jako byli například známí flámští malíři Roelant Savery a David Teniers ml. Angermeyer se však neinspiroval pouze u svých starších kolegů, zvláště jeho pozdější práce po roce 1715 byla založená na důkladném studiu přírody, citu pro minuciózní detail a schopnost drobnopisného pojednání květin, plodů, hmyzu či opeření ptactva.
Angermeyerovo pojetí předjímalo nový zájem o přírodu, její zákonitosti a systematiku v příštích desetiletích. Toto je ve výstavě připomenuto grafickými panely s identifikací jednotlivých druhů flóry a fauny nacházejících se na obrazech.
ogl.cz, 2.6.2019