Petr Vlček: Některé práce 1988-2008

date of exhibition: 2010/05/03 - 2010/06/18
institution: Galerie Dion
type of exhibition: autorská

notes:
-
Umělecké sklo se stalo v druhé polovině 20. století integrální a nedílnou součástí výtvarného umění, obor ateliérového skla se postavil na roveň disciplinám sochařství a malířství (mnohdy ve svých formách dokonce stírá mezi nimi hranice), matérie skla přitom svojí specifikou: průhledností a lomem světla přináší nové výtvarné kvality a vyjadřovací možnosti. O propojenosti celé výtvarné kultury svědčí i shoda stylotvorných proměn oborů v čase, jednota formy charakteristická pro dílčí tendenci, ten či onen výtvarný směr či proud. Umělecké sklo tak v 80. letech minulého století – v relaci s dobou - doznalo odvrat od svazujících paradigmat předchozího modernismu směrem k hybridnímu míšení forem, k posílení komplexnosti a významu výpovědi akcentem znakovosti a přenášením podnětů z historie: aktualizací expresivních i protikladných neogeometrických tendencí. K předním autorům českého postmoderního uměleckého skla, prezentovaného i na četných zahraničních výstavách a přehlídkách, se přitom řadí Petr Vlček.
Petr Vlček (1962), sochař, grafik a umělecký sklář, po studiích Střední odborné škole výtvarné v Praze absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (1984-90, ateliér prof. B. Hanáka, významný vliv na umělce měli zvláště další učitelé K. Vaňura a B. Šípek). Jestliže raná sklářská tvorba autora se formou i obsahem obracela k širšímu námětovému poli, na jedné straně vycházela z rozvoje kubizujícího tvarosloví (Totemická figura, 1988; Princezna, 1990) a na straně druhé akcentovala archetypální znaky (Mandorla, 1990; Rytíř 1990), další práce směřují ke zjednodušení a očistění tvarů (Tělo, 1998; Lotus, 2002; Duše, 2003) až ke geometrickým kompozicím (Stéla, 2006; cyklus Geometrické masky, 2007 - 2009; Křídlo, 2009). V celém tvůrčím rozvoji a díle Petra Vlčka se odráží umělcova kreativita vyvolávaná jeho bohatou vnitřní představivostí (s tím souvisí imaginativní symbolika prací jako Divadlo, 1990; Zrod, 1992; Hlava, 1993 či Idol, 2003) a proudem životních vzpomínek (Jak hluboká je tvá láska, 2004; Důležité vzpomínky, 2007). Výstava v Galerii Dion, jak napovídá již její název: Některé práce 1988 – 2008, představuje výběr z dosavadní Vlčkovy tvorby zhruba posledních dvaceti let.
Umělecká hodnota Vlčkova díla spočívá v symbióze řemeslné dokonalosti plastik: litých skleněných tvarů dále opracovaných pískováním a broušením, a zvláště - a to podstatně – jejich obsahové složky. Potencionální formy děl totiž můžeme vztáhnout nejenom k bezprostřednímu vidu světa, ale i k hlubinám lidské psychiky, symbolická znakovost je modelem v našem vědomí zasutých mýtů, ság a pohádek, abstrahované tvary plastik přitom umožňují „četbu“ významů ve více vrstvách. Výrazové a interpretační pole řady prací je dále rozšiřováno variačním koncovým provedením: změnou barevné sytosti a tonality skleněné hmoty či paralelním odlitím do kovu (bronzu a cínu); zatímco sklo svým vnitřním světlem tlumočí spíše imaginativní a duchovní složky, odlesky kovu zrcadlí odraz vnějšího: světa a bezprostředního života. Vlčkovy plastiky takto: řetězcem znak-symbol-asociace překračují emotivní expresi, dospívají ke komplexní výpovědi, svým vztahem k základním zkušenostem osvobozují naši imaginaci.
Ivo Janoušek
www.dionart.cz