Ciprian Muresan a Tomáš Svoboda

date of exhibition: 2011/09/19 - 2011/11/20
institution: Centrum pro současné umění Futura
type of exhibition: kolektivní

notes:

-

Ciprian Muresan a Tomáš Svoboda

Vernisáž: 19. 9. 2011 v 18:00

Výstava potrvá do 20. 11. 2011

I přesto, že současná výstava rumunského umělce Cipriana Muresana a českého autora Tomáše Svobody byla ve svých prvopočátcích koncipována jako dva paralelně probíhající projekty, konečná podoba výstavy do jejíhož příběhu právě vstupujete, by měla být chápána spíše jako společný, volně se prolínající projekt obou autorů.



Jedním z klíčových prvků výstavy je práce s již existujícím uměleckým materiálem, jehož autoři výrazně ovlivnili historický vývoj západního umění. Bylo by však milné domnívat se, že předmětem výstavy je opětovná snaha zabývat se tématem apropriace jako takové, jak tomu v minulosti bylo u řady postmoderních autorů. V případě Cipriana Muresana je totiž proces nahlížení do minulosti pouze prostředkem, jak aktivně poukazovat na problematiku dobrovolné prozápadní kulturní kolonizace, jevu příznačného pro řadu (nejen) rumunských autorů devadesátých let. Snaha stát se v co nejkratším časovém úseku součástí bohatého západu, stejně tak jako ekonomické zájmy západní Evropy, které byly s rychlou integrací zemí východního bloku spojeny, neposkytly dostatečný prostor pro možnost vyrovnat se s vlastní kolektivní minulostí, která by napomohla k definici nové identity. Přirozeným jevem se tedy v porevoluční době stala snaha nekriticky napodobovat umělecké postupy příznačné pro západní kultury. Řada videí a fotografických tisků Cipriana Muresana zastoupených ve výstavě tak může být chápána jako snaha poukázat a dále problematizovat tento jev. Muresan se však logicky nezaměřuje pouze na umělecký vývoj, ale také relativizuje krátkou porevoluční euforii, která byla vystřídána rychlým vystřízlivěním, úzce spjatým s absencí výše zmíněné národní identity a neúprosností implementovaných kapitalistických mechanismů. Muresan tak ve výstavě kombinuje dvě klíčová témata: historicko-politický vývoj země a jeho přesahy do výtvarného umění a vliv na další směřování rumunské kultury. Za použití jemné manipulace a minimalizovaných (často humorně podkreslených) posunů vytváří Muresan nové narativní konstrukty, jež problematizují nejen rumunskou realitou porevoluční éry, ale především upozorňují na národně nezávislé mechanismy, jež jsou uplatňovány západem ve vztahu k jiným (nezápadním) kulturám.

Podobně jako pro tvorbu Muresana je i v případě Tomáše Svobody prvek jemného posunu jedním z klíčových aspektů jeho „intervence“ do výstavy. Divadelní charakter dvou téměř identických instalací ohraničujích výstavu vychází z dlouhodobého zájmu autora o zkoumání vztahu mezi obrazem a textem, realitou a její filmovou, literární či divadelní podobou. Svoboda redukuje příběh výhradně na jeho nejzákladnější komponenty. Významová pluralita je pro jeho tvorbu vlastní. V kontextu výstavy, kde jsou oba autoři v přímém dialogu, se však politický podtext, odkaz k totalitní minulosti Československa a jakási revize vlastní historie v mnoha ohledech nabízí. Podobně jako v případě Muresana se však nejedná o přímý vztah formy k univerzálnímu obsahu, ale o řadu možných, volně plynoucích narativů, jež jsou pro diváka vodítkem ke konstrukci vlastního, subjektivně podkresleného příběhu. V tomto případě je jeho subjektivita dále stimulována snahou autora diváka vtáhnout do děje jako jednoho ze dvou aktérů rozehraného příběhu. Zda se divák rozhodne přijmout tuto roli, je zcela na jeho uvážení. V reálném světě se však už pohledu do zrcadla často vyhnout nelze.

Markéta Stará

(http://www.futuraproject.cz)