Luděk Rathouský: Důvod

date of exhibition: 2005/10/17
institution: etc. galerie
type of exhibition: autorská

notes:
-
Důvod, Sobota, Produkce - názvy jednotlivých třetin výstavního projektu v etc. galerii inklinují k mírně zavádějícímu sousloví. Luděk Rathouský a Marek Meduna si intenzivně rozdělili jeden výstavní termín na třetinová intermezza. Pro maximální účinek ještě zahustili program zcela zábavnými hudebními kusy. Kvintesenciálnosti celé události přispěly krajíce se sádlem a cibulí a sudy piva. Kdo chce oponovat, že to nepatří k umění? Autoři to myslí zcela vážně: velké umění a malé radosti.
Důvod, Luděk Rathouský (dále jen Rathouský či L.R.) Důvod je dobře zvolený titul pro Rathouského první z výstav. V komorním prostoru galerie L.R. představil čtyři velkoplošné obrazy parafrázující performance jeho kolegů. Performance jako důvod k malbě není jen vtipný koncept, ale nakonec i logické poukázání na fakt, že tradiční prostředky záznamu akcí, jako jsou fotografie, video, film či slovo, mají každý jednotlivě své limity a zkreslení, ale i přednosti vyjádření a sdělení, zrovna tak jako malba. Na konci pak mohou stát jako svébytná umělecká díla. Rathouský přispívá do diskurzu perpetuální problematiky funkce dnešního obrazu novým využitím transkripční hodnoty malby, prověřuje další možnosti malby jako dokumentu. Prodlužuje životnost akce, která je na rozdíl od obrazu dokonavá v časovém horizontu.
Malířské interpretace Rathouského nejsou dokumentem v pravém slova smyslu, takovýto anachronismus by nestál ani za námahu, ani za řeč. L.R. v obraze pořizuje jistou informaci o akci, zároveň ale posunuje její význam o vlastní náhled. Vynalézavými kompozicemi a aktuální monumentální a uvolněnou malířskou technikou strhává obraz zpět k jeho vlastní svébytnosti. Dociluje tím pnutí mezi konceptem a čistou malbou, pro niž hledá nové obsahy a přesahy.
Edith Jeřábková, 2005
.
Důvod, Sobota, Produkce - názvy jednotlivých třetin výstavního projektu v etc. galerii inklinují k mírně zavádějícímu sousloví. Luděk Rathouský a Marek Meduna si intenzivně rozdělili jeden výstavní termín na třetinová intermezza. Pro maximální účinek ještě zahustili program zcela zábavnými hudebními kusy. Kvintesenciálnosti celé události přispěly krajíce se sádlem a cibulí a sudy piva. Kdo chce oponovat, že to nepatří k umění? Autoři to myslí zcela vážně: velké umění a malé radosti.
Produkce. Opět Rathouského výstižný autoreflexivní výstavní titul. Prezentované stovky kreseb vyjadřují autorův názor na současnou uměleckou produkci, jeho soukromý pocit, že mnozí současní umělci tvoří nesoustavně a nevyužívají cest náhody a omylu ke tříbení uměleckého názoru. Permanence tvorby je Rathouského devizou.
Úspěch dnešního obrazu maximálně závisí na dobře zvolené tematice a jejím podání. Rathouský toto omezení programově porušuje svým vlastním přístupem k tvorbě. Kresba jako nástroj i proces myšlení. Je důsledný i spontánní v nutkavé potřebě zaznamenávat mentální stavy vlastní i společnosti každodenně. Naprosto bezděčně se v Rathouského kresbách vyskytují motivy intimní a autofabulované vedle letmých postřehů z ulice, médií či jiných historek. Nejednoznačná interpretace a obsahová i kompoziční uzavřenost kresebného projevu do finálního artefaktu vyjímá kresby L.R. z oblasti ilustrace či komiksu, i když v jistých momentech krouží v těsné blízkosti (narativnost, komiksový rytmus a zkratka atd.)
Až frenetická produkce souvisí také s umělcovou nechutí ke sterilní výtvarnosti díla. Estetizace se mu hnusí. Uvědomuje si ale zároveň její nevyhnutelnost a hledá únosné hranice. S relativně naivní upřímostí odhaluje sám sebe, a to jak v momentech silného zanícení pro "zápletku", tak v momentech vyprázdnění, včetně bezradných pocitů "nevím", které symbolizují záchranné sítě, molekulární struktury pozadí a opakující se prvky černých děr či kumulů, rostlin a bordur, spíše naznačené než doslovné. Především ve velkých formátech se tyto kresebné atributy stávají až jakýmisi podvědomými leitmotivy. Dalším vnějším způsobem obrany proti přílišné estetizaci je Rathouského záměrné používání "nevýtvarných" prostředků, jejichž limity a rezistenci autor s libostí překonává - hladký povrch papíru, fixy.... Není rovněž nepodstatné, že L.R. odmítá fotografické předlohy ke své práci a spoléhá výhradně na svou vlastní hlavu.
Produkcí autor prezentuje totálně vše, bez cenzury.
Edith Jeřábková, 2005
zdroj - www.etcgalerie.cz