jihomoravští Charváti

notes:
Jihomoravští Charváti představují etnickou menšinu, jejíž kolonizace probíhala na našem území v poslední čtvrtině 16. století. Byli součástí rozsáhlé migrace z centrální části Chorvatska po prohrané bitvě s Turky u Moháče 1526. Zformovala se a usídlila na území bývalé habsburské monarchie, v oblasti mezi dnešním Maďarskem a Rakouskem, tedy v Burgelandu a částečně ještě na jihozápadním Slovensku a jižní Moravě. Moravská minorita představovala nejsevernější výběžek této historické kolonizace a v 19. století se zredukovala pouze na dvě nevelké enklávy. Jedna se třemi obcemi na Mikulovsku (Frélichov, Dobré Pole, Nový Přerov) v německém obklíčení a druhá rovněž se třemi obcemi na Břeclavsku (Hlohovec, Charvatská Nová Ves, Poštorná) v osídlení českém. V českém prostředí Charváti poměrně záhy splynuli s jim blízkým slovanským obyvatelstvem, na Mikulovsku byl proces asimilace pozvolnější. Odlišné německé kultuře totiž charvátské etnikum houževnatěji odolávalo. Existence této přetrvávající diaspory nepředstavovala v minulosti politický problém. Ten vyvstal po násilném odtržení širokého pohraničního pásma osídleného místy též charvátským obyvatelstvem a zejména jeho přihlášením se k německé národnosti v důsledku mnichovského diktátu v roce 1938. Záhy
po obnovení poválečné Československé republiky v původních hranicích odcházejí do Rakouska ti moravští Charváti, kteří se zde cítí existenčně ohroženi. Brzy nato, v roce 1948, je většina ostatních násilně rozsídlena do několika obcí severní části Drahanské vysočiny, do oblasti, kde se setkávají se zcela odlišnými geografickými a klimatickými podmínkami. A tímto politickým aktem se začala historie charvátského etnika na Moravě uzavírat. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 se v položce národnost příslušnost k moravským Charvátům vůbec neobjevila.