Západočeská galerie v Plzni

year of establishment: 1954
city: Plzeň (Plzeň-město)
address: Pražská 13
ZIP: 301 14
phone: 377223759 - 948
fax: 377322970
www: www.zpc-galerie.cz

notes:
http://www.zpc-galerie.cz/cs/page/institution_history

Dějiny Západočeské galerie se začaly psát v létě roku 1953. V rámci vytváření celostátní sítě muzeí výtvarného umění byla tehdy rozhodnutím rady KNV zřízena Krajská galerie v Plzni, jejíž činnost byla na základě ministerských směrnic o zřizování krajských galerií usnesením rady KNV v Plzni (ze dne 7. července 1953) oficiálně zahájena 1. ledna 1954. Dnešní název Západočeská galerie v Plzni vešel v platnost o něco později, v roce 1960. Od roku 2001 je galerie na základě zákona č.157/2000 Sb. příspěvkovou organizací Plzeňského kraje.

Instituce byla od svého vzniku svázána s dnešním Západočeským muzeem, s nímž sdílela společné prostory. Oficiálnímu uvedení galerie do provozu v roce 1954 předcházelo rozdělení sbírkového fondu z někdejšího uměleckoprůmyslového oddělení muzea, který zde byl budován od roku 1878 (viz historie sbírek). Roku 1958 byla galerie spolu s nově vzniklým Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody se Západočeským muzeem v Plzni volně svázána v jeden administrativní celek, který byl již v roce 1960 opět zrušen. Galerie pak získala samostatný status, až do roku 1985 však využívala prostory v budově Západočeského muzea v Plzni. Zde bylo umístěno její pracovní zázemí i výstavní sály, v nichž byla instalována expozice části sbírek a kde probíhaly krátkodobé výstavy. Spojení s muzeem ukončila náročná rekonstrukce budovy zahájená v roce 1985, po ní se již s návratem galerie do prostor muzea nepočítalo.

V roce 1965 bylo rozhodnuto rekonstruovat zchátralou budovu bývalých masných krámů v Pražské 18/353 na výstavní síň Západočeské galerie v Plzni. Po rekonstrukci byla r. 1972 výstavou Josef Mánes a rodina Mánesů slavnostně otevřena výstavní síň Masné krámy. Pro administrativní a sbírkové zázemí galerie byl současně rekonstruován vedlejší historický dům v Pražské 16/86 (galerii předán do užívání v r. 1975). R. 1997 získala galerie nově rekonstruovaný nárožní dům v Pražské 13/83, sloužící především administrativním účelům, byl zde ovšem rovněž zřízen přednáškový sál, interní knihovna a vznikla zde druhá, komorní výstavní síň galerie.

Ani toto zázemí však neodstranilo provizorium, které instituci doprovází od jejího vzniku a trvá doposud – galerie je de jure existující organizací s vlastními sbírkami, ale bez možnosti představit je veřejnosti a zařadit do kontextu uměleckohistorického fondu ČR. Od počátku jejího vzniku se přitom uvažovalo o postavení nové budovy a na projektu se mělo podílet také tehdejší ministerstvo kultury. Již na přelomu let 1953 a 1954 proběhlo jednání mezi zástupci plzeňského KNV a ministrem kultury Václavem Kopeckým, v jehož rámci byl schválen investiční plán na stavbu nového sídla galerie. K realizaci stavby však nedošlo a podstatný problém chybějící galerijní budovy, umožňující zpřístupnění mimořádně kvalitních sbírek, navzdory usilovné snaze současného vedení galerie situaci vyřešit přetrvává.

První ředitel galerie Oldřich Kuba (1954–1985) svou mimořádně citlivou a ambiciózní akviziční činností rozšířil výchozí sbírkový fond galerie, jehož těžiště spočívalo v 19. století a přelomu století. K němu pak připojil mimořádně bohatý a kvalitní fond moderního českého umění, v jehož rámci obzvláště vyniká špičková sbírka kubismu.

Za působení Oldřicha Kuby získala galerie zmíněnou výstavní síň Masné krámy v Pražské 18 / 353 a dům v Pražské 16 / 86.

Za druhé ředitelky Jany Potužákové (1985–2007) došlo prostřednictvím dalších akvizic k rozšíření sbírky 19. a počátku 20. století; byl doplněn také sbírkový fond pro období po 2. světové válce, dosud nedostatečně zastoupené. Po společensko-politických změnách v roce 1989 se podařilo výrazněji doplnit kolekci umění šedesátých let, řada akvizic se přitom týkala současného regionálního umění. Zásluhou Jany Potužákové získala galerie zmíněnou budovu v Pražské 13/83, v níž vznikla druhá, komorní výstavní síň galerie pro krátkodobé výstavy. Tím se uvolnil prostor výstavní síně Masné krámy pro dlouhodobější výstavy děl ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, na nichž bylo postupně představeno umění 19. a přelomu 19. a 20. století. Při této příležitosti byly tyto sbírky zpracovány v jednotlivých katalozích. Významnou úlohu v programu galerie získalo za působení Jany Potužákové edukační oddělení galerie, jež začala aktivně spolupracovat s Katedrou výtvarné výchovy PF Západočeské univerzity. Profilovou složkou činnosti galerie se staly bohaté kulturní programy zahrnující besedy, přednášky a hudební i literární pořady.

Za současného ředitele galerie Romana Musila (od prosince 2007) byla vypracována Strategie rozvoje Západočeské galerie v Plzni na léta 2008-2012, která definuje všechny její činnosti a předjímá jejich další vývoj. Byla vypracována nová výstavní dramaturgie a s ní i dlouhodobé plánování výstav v horizontu několika let (viz Poslání galerie). Speciálními tematickými výstavami obnovila galerie spolupráci s Mezioborovým vědeckým sympoziem ke kultuře 19. století, které se koná od r. 1981 každoročně v Plzni. Zcela nový, prestižní charakter získala po odborné i ediční stránce publikační činnost galerie, zejména katalogy výstav, zpracovávané s vysokou badatelskou akribií, často ve spolupráci s předními odborníky-historiky umění v ČR. Galerie navázala systematickou spolupráci s odbornými institucemi a vědeckými ústavy v republice, zejm. Ústavem pro dějiny umění FF UK a Ústavem dějin umění AV ČR.

Akviziční program byl zaměřen na systematické doplňování sbírkového profilu instituce tak, aby byl dosavadní sbírkový fond postupně ucelen (jeho jednotlivé části nejsou proporčně zastoupeny) a doplněn o chybějící významné autory. Pozornost při rozšiřování sbírek je věnována rovněž regionálním autorům, a to z jasně stanoveného uměleckohistorického pohledu, který dříve zejména tato sbírková kapitola postrádala. Struktura sbírek galerie byla v r. 2009 rozšířena o novou oblast architektury, kterou samostatně zpracovává kurátor Petr Domanický.

V r. 2009 byl změněn celkový vizuální styl Západočeské galerie v Plzni, jehož autorem je Robert V. Novák. Zřízeny byly rovněž nové webové stránky galerie, které připravilo grafické studio Novák & Balihar. Podle projektu architekta Romana Kouckého proběhla rekonstrukce výstavních síní Masné krámy a „13“ (viz Historie budov).

word:

Dějiny Západočeské galerie se začaly psát v létě roku 1953. V rámci vytváření celostátní sítě muzeí výtvarného umění byla tehdy rozhodnutím rady KNV zřízena Krajská galerie v Plzni, jejíž činnost byla na základě ministerských směrnic o zřizování krajských galerií usnesením rady KNV v Plzni (ze dne 7. července 1953) oficiálně zahájena 1. ledna 1954. Dnešní název Západočeská galerie v Plzni vešel v platnost o něco později, v roce 1960. Od roku 2001 je galerie na základě zákona č.157/2000 Sb. příspěvkovou organizací Plzeňského kraje.

Instituce byla od svého vzniku svázána s dnešním Západočeským muzeem, s nímž sdílela společné prostory. Oficiálnímu uvedení galerie do provozu v roce 1954 předcházelo rozdělení sbírkového fondu z někdejšího uměleckoprůmyslového oddělení muzea, který zde byl budován od roku 1878 (viz historie sbírek). Roku 1958 byla galerie spolu s nově vzniklým Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody se Západočeským muzeem v Plzni volně svázána v jeden administrativní celek, který byl již v roce 1960 opět zrušen. Galerie pak získala samostatný status, až do roku 1985 však využívala prostory v budově Západočeského muzea v Plzni. Zde bylo umístěno její pracovní zázemí i výstavní sály, v nichž byla instalována expozice části sbírek a kde probíhaly krátkodobé výstavy. Spojení s muzeem ukončila náročná rekonstrukce budovy zahájená v roce 1985, po ní se již s návratem galerie do prostor muzea nepočítalo.

V roce 1965 bylo rozhodnuto rekonstruovat zchátralou budovu bývalých masných krámů v Pražské 18/353 na výstavní síň Západočeské galerie v Plzni. Po rekonstrukci byla r. 1972 výstavou Josef Mánes a rodina Mánesů slavnostně otevřena výstavní síň Masné krámy. Pro administrativní a sbírkové zázemí galerie byl současně rekonstruován vedlejší historický dům v Pražské 16/86 (galerii předán do užívání v r. 1975). R. 1997 získala galerie nově rekonstruovaný nárožní dům v Pražské 13/83, sloužící především administrativním účelům, byl zde ovšem rovněž zřízen přednáškový sál, interní knihovna a vznikla zde druhá, komorní výstavní síň galerie.

Ani toto zázemí však neodstranilo provizorium, které instituci doprovází od jejího vzniku a trvá doposud – galerie je de jure existující organizací s vlastními sbírkami, ale bez možnosti představit je veřejnosti a zařadit do kontextu uměleckohistorického fondu ČR. Od počátku jejího vzniku se přitom uvažovalo o postavení nové budovy a na projektu se mělo podílet také tehdejší ministerstvo kultury. Již na přelomu let 1953 a 1954 proběhlo jednání mezi zástupci plzeňského KNV a ministrem kultury Václavem Kopeckým, v jehož rámci byl schválen investiční plán na stavbu nového sídla galerie. K realizaci stavby však nedošlo a podstatný problém chybějící galerijní budovy, umožňující zpřístupnění mimořádně kvalitních sbírek, navzdory usilovné snaze současného vedení galerie situaci vyřešit přetrvává.

První ředitel galerie Oldřich Kuba (1954–1985) svou mimořádně citlivou a ambiciózní akviziční činností rozšířil výchozí sbírkový fond galerie, jehož těžiště spočívalo v 19. století a přelomu století. K němu pak připojil mimořádně bohatý a kvalitní fond moderního českého umění, v jehož rámci obzvláště vyniká špičková sbírka kubismu.

Za působení Oldřicha Kuby získala galerie zmíněnou výstavní síň Masné krámy v Pražské 18 / 353 a dům v Pražské 16 / 86.

Za druhé ředitelky Jany Potužákové (1985–2007) došlo prostřednictvím dalších akvizic k rozšíření sbírky 19. a počátku 20. století; byl doplněn také sbírkový fond pro období po 2. světové válce, dosud nedostatečně zastoupené. Po společensko-politických změnách v roce 1989 se podařilo výrazněji doplnit kolekci umění šedesátých let, řada akvizic se přitom týkala současného regionálního umění. Zásluhou Jany Potužákové získala galerie zmíněnou budovu v Pražské 13/83, v níž vznikla druhá, komorní výstavní síň galerie pro krátkodobé výstavy. Tím se uvolnil prostor výstavní síně Masné krámy pro dlouhodobější výstavy děl ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, na nichž bylo postupně představeno umění 19. a přelomu 19. a 20. století. Při této příležitosti byly tyto sbírky zpracovány v jednotlivých katalozích. Významnou úlohu v programu galerie získalo za působení Jany Potužákové edukační oddělení galerie, jež začala aktivně spolupracovat s Katedrou výtvarné výchovy PF Západočeské univerzity. Profilovou složkou činnosti galerie se staly bohaté kulturní programy zahrnující besedy, přednášky a hudební i literární pořady.

Za současného ředitele galerie Romana Musila (od prosince 2007) byla vypracována Strategie rozvoje Západočeské galerie v Plzni na léta 2008-2012, která definuje všechny její činnosti a předjímá jejich další vývoj. Byla vypracována nová výstavní dramaturgie a s ní i dlouhodobé plánování výstav v horizontu několika let (viz Poslání galerie). Speciálními tematickými výstavami obnovila galerie spolupráci s Mezioborovým vědeckým sympoziem ke kultuře 19. století, které se koná od r. 1981 každoročně v Plzni. Zcela nový, prestižní charakter získala po odborné i ediční stránce publikační činnost galerie, zejména katalogy výstav, zpracovávané s vysokou badatelskou akribií, často ve spolupráci s předními odborníky-historiky umění v ČR. Galerie navázala systematickou spolupráci s odbornými institucemi a vědeckými ústavy v republice, zejm. Ústavem pro dějiny umění FF UK a Ústavem dějin umění AV ČR.

Akviziční program byl zaměřen na systematické doplňování sbírkového profilu instituce tak, aby byl dosavadní sbírkový fond postupně ucelen (jeho jednotlivé části nejsou proporčně zastoupeny) a doplněn o chybějící významné autory. Pozornost při rozšiřování sbírek je věnována rovněž regionálním autorům, a to z jasně stanoveného uměleckohistorického pohledu, který dříve zejména tato sbírková kapitola postrádala. Struktura sbírek galerie byla v r. 2009 rozšířena o novou oblast architektury, kterou samostatně zpracovává kurátor Petr Domanický.

V r. 2009 byl změněn celkový vizuální styl Západočeské galerie v Plzni, jehož autorem je Robert V. Novák. Zřízeny byly rovněž nové webové stránky galerie, které připravilo grafické studio Novák & Balihar. Podle projektu architekta Romana Kouckého proběhla rekonstrukce výstavních síní Masné krámy a „13“ (viz Historie budov).

zdroj: www.zpc-galerie.cz