Editions Sokolova

year of establishment: 1952
year of termination: 1956
city: Paříž (Paris)
address: 18, rue d´Enghien

notes:
EDITIONS SOKOLOVA
1952 - 1956
Exilová edice
Nakladatelství založila roku 1952 v Paříži studentka ženevské univerzity Meda Sokolová (* 1919, provdaná Mládek, užívá jména Meda Mládková) s cílem vydávat jak původní českou a slovenskou literaturu v edici Knihy exilu, tak i anglické a francouzské knihy, seznamující západní veřejnost s českou kulturou. Zakládající redakční kruh tvořili exiloví kulturní pracovníci, soustředění kolem časopisu Skutečnost (Jindřich Andriál, Peter Demetz, Julius Firt, Josef Kodíček, Karel Kupka a Ferdinand Peroutka).
Původní ediční program byl realizován jen zčásti, pouhým projektem zůstal i plán na edici brožur k literárním, politickým a národohospodářským otázkám, na jejíž název vypsalo nakladatelství roku 1954 soutěž. Publikace vycházely v Paříži, kde nakladatelství působilo do roku 1956. Polemický ohlas v exilovém tisku vzbudila zejména první antologie exilové poezie Neviditelný domov (přispěli Ivan Blatný, Karel Brušák, Jaroslav Dresler, Pavel Javor, Ivan Jelínek, Václav Michl-Junius, Jiří Kárnet, Josef Lederer, František Kovárna, Zdeněk Lederer, František Listopad, Jaromír Měšťan, Milada Součková, Mirko Tůma a Jan Tumlíř), produkci doplňují dvě knihy Ferdinanda Peroutky, dvě publikace věnované výtvarnému umění, mj. sborník Toyen. La couverture est due á Guy Doumayrou, a studie Medy Sokolové-Mládkové.
Kvalitním tiskem a profesionální vnější úpravou se publikace nakladatelství výrazně odlišovaly od ostatní soudobé exilové produkce. Obálku a ediční značku edice Knihy exilu v duchu francouzského pojetí knižní úpravy navrhl a knihy pravděpodobně i graficky upravil významný exilový výtvarník Miroslav Šašek. U většiny titulů byly vydány rovněž přednostní číslované výtisky na lepším papíře.
www.slovnikceskeliteratury.cz (Aleš Zach)
-
Z rozhovoru Karla Zavadila s Medou Mládkovou:
Ještě ve Švýcarsku jsem založila nakladatelství Editions Sokolova, jež ovšem z politických důvodů muselo sídlit v Paříži. Při jeho vzniku mi velmi pomohl právě Peroutka, který mimochodem navrhl, aby nakladatelství neslo v názvu mé dívčí jméno za svobodna. Vymyslela jsem si například, že budeme vydávat deset knih ročně v bílé kůži a každou z nich budeme prodávat za sto dolarů. Těch tisíc dolarů nám zase vydělá na další titul.

V ediční činnosti vašeho nakladatelství jste se zaměřovala výhradně na české exilové autory?

Chtěla jsem ukázat, že před komunismem neutekli jenom naši politici, ale že se do zahraničí přesunula velká část české kultury. Vydala jsem vůbec první knížku od Toyen, Peroutkovy Projevy k domovu nebo sbírku Neviditelný domov s básněmi Ivana Blatného, který již tenkrát byl v londýnském azylu.