Česká akademie věd a umění (ČAVU)

city: Praha
state: Česká republika (Czech Republic)

birth year: 1890
death year: 1952

Česká akademie věd a umění (ČAVU)

Nejstarší předchůdkyní dnešní Akademie věd ČR byla Královská česká společnost nauk, jež vznikla na přelomu 60. a 70. let 18. století (uváděný název se užíval od roku 1784), ta si však v průběhu 19. století udržovala jazykově utrakvistický charakter (němčina i čeština). Vlastenecky naladěné české kruhy se proto snažily o vznik jazykově české akademie, což se jim nakonec za politicky příznivé situace podařilo před 125 lety prosadit.  Vlastní jednání inicioval stavitel Josef Hlávka (žil v letech 1831-1908), který se anonymně zavázal věnovat budoucí akademii 200 000 zlatých. Založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění schválil 9. října 1888 zemský sněm Království českého, jeho usnesení však vstoupilo v platnost až poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař František Josef I., což se stalo 23. ledna 1890. Tento den je tedy třeba považovat za datum vzniku akademie (tzv. zakládací listina, podepsaná císařem 5. prosince 1892, měla již jen stvrzovací charakter). Instituce sídlila v nově postavené budově Národního muzea v čele Václavského náměstí a zahájila činnost 18. května 1891. Dělila se na čtyři třídy: 1) filosofie, společenské vědy a historické obory, 2) přírodní vědy, 3) filologické obory, 4) výtvarné umění, hudba a literatura. J. Hlávka se stal prvním předsedou akademie (1890-1908); majetkově a zájmově ji propojil s Nadáním Josefa, Marie a Zděňky Hlávkových (krátce Hlávkova nadace, založena 1904). Po Hlávkově smrti se jako předsedové v čele akademie vystřídali právník Antonín Randa (1908-1914) a mineralog Karel Vrba (1914-1922).

Výraznými změnami prošla akademie po vzniku Československé republiky. 10. listopadu 1918 byla přejmenována na Českou akademii věd a umění (ČAVU). V roce 1923 byla otevřena možnost řádného členství i pro ženy (jako první zvolena 1924 spisovatelka Eliška Krásnohorská). V roce 1928 se přírodovědná třída rozdělila do pěti sekcí (matematicko-fyzikální; chemicko-mineralogicko-geologická; biologická; lékařská; technická). ČAVU byla výběrovou učenou společností (členové řádní, mimořádní, zahraniční a do 1923 též dopisující), jejíž role spočívala v domácí i zahraniční reprezentaci československé vědy, ve vydávání publikací a v redistribuci vědeckých stipendií a podpor jak ze státních prostředků, tak i ze soukromých nadací a fondů. Odborná práce se v ní soustředila do odborných komisí, i když se zde postupně začaly prosazovat zárodky budoucích ústavů (jako např. kolem Kanceláře Slovníku jazyka českého, založené už v roce 1911). Ve funkci prezidenta ČAVU se vystřídali filolog Josef Zubatý (1923-1931), hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster (1931-1939) a historik Josef Šusta, který byl zvolen v pohnutých dnech druhé republiky (16. ledna 1939) a funkci vykonával přes dusné období Protektorátu Böhmen und Mähren až do své sebevraždy 27. května 1945.  Souběžně s ČAVU připadala ve vědeckém životě let 1918-1945 významná role i KČSN, která se tehdy již bohemizovala, Masarykově akademii práce (MAP, založena 1920 za účelem organizace technické práce v Československu) a Československé národní radě badatelské (ČSNRB, vznikla 1924 za účelem zastupování československé vědy v mezinárodních vědeckých institucích).

V roce 1945 stanul v čele ČAVU jako její poslední prezident Zdeněk Nejedlý (1945-1952) a některé její odborné útvary začaly tehdy přerůstat ve vědecké ústavy (v roce 1946 vznikl Ústav pro jazyk český, 1946-50 Ústav pro nukleární fyziku, 1947 Badatelský ústav matematický, 1947/48 Ústav pro českou literaturu). Dalších sedm tzv. ústředních vědeckých ústavů (biologický, chemický, fyzikální, geologický, matematický, astronomický a polarografický) bylo postupně budováno v rámci tzv. Ústředí vědeckého výzkumu, založeného v roce 1949. Obě struktury pak byly společně s výzkumným zázemím KČSN, MAP, ČSNRB převedeny v roce 1952 do nově zakládané Československé akademie věd (ČSAV), kam přešla i badatelská zařízení pracující dosud pod ministerstvem školství, věd a umění, jako byl mj. Státní ústav archeologický (založen 1919), Státní historický ústav vydavatelský (od 1921) Orientální ústav a Slovanský ústav (oba od 1922) a další. ČSAV byla založena 17. listopadu 1952 jakožto vrcholná vědecká instituce spojující v sobě jak učenou společnost (řádný člen = akademik; člen korespondent ČSAV; zahraniční člen), tak i soustavu výzkumných pracovišť soustředěných v naprosté většině na území českých zemí (na Slovensku pracovaly ústavy Slovenské akademie věd, která byla autonomní součástí ČSAV).

Ve srovnání s vysokými školami, které byly zcela sovětizovány vysokoškolským zákonem z 18. května 1950, si vědecká komunita v ČSAV uchovávala alespoň formálně větší míru rozhodovací autonomie, a tak mohla poskytovat azyl i vědcům vyhnaným z vysokých škol (např. literární vědec Václav Černý nebo filosof Jan Patočka, 1958 Otto Wichterle). Jako jinde ve společnosti, i zde však byly rozhodovací mechanismy plně pod kontrolou totalitního režimu a jeho byrokraticko-direktivních metod řízení. Na ČSAV dopadlo obzvlášť tíživě období normalizace, protože se jí tehdejší vedení KSČ mstilo za vůdčí roli, kterou hrály týmy ze společenskovědních ústavů ČSAV v reformních snahách tzv. Pražského jara (1968). Jeden z hlavních autorů slavného politického manifestu Dva tisíce slov z června 1968, vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle, se stal po pádu komunistického režimu posledním předsedou ČSAV (1990-1992) a v době jeho předsedování byla zahájena účelná přestavba vědecké organizace. ČSAV zanikla k 31. prosinci 1992 a k témuž dni vznikla Akademie věd ČR, která se dnes hlásí nejen k vědeckému odkazu ČAVU, ale i dalších předchůdcovských institucí.


 


Česká akademie věd a umění (ČAVU)

date of exhibition   exhibition title, place of exhibition
1950/03/17 -   Česká akademie věd a umění dělníkům, Dům výtvarného umění, Praha
1991/05/17 -   Sto let od zahájení činnosti ČAVU, Národní muzeum, Praha
2013/03/05 - 2013/03/22   CERN a okolí, Akademie věd České republiky, Praha

Česká akademie věd a umění (ČAVU)

date of exhibition   exhibition title
2013/09/18 - 2013/09/27   Na řadě je Mars

Česká akademie věd a umění (ČAVU)

kniha
  published   title (subtitle)
  1921   Ravennská architektura (I. část. Její původ a vzory. 2. kniha)
  1922   Dům zvaný Livie na Palatině
  1925   Českomoravská heraldika (II. Část zvláštní)
  1930   Masaryk a jeho dílo vědecké
  1933   Básnické spisy
  1934   České filigrány z první polovice XIX. století (část I. (textová))
  1934   Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování
  1938   Hugo Boettinger
  1938   Václav Tille
  1940   Augustin Němejc
  1940   Pozdně gotické deskové malířství v Čechách
  1941   Palladianismus v české renesanci
  1944   Otakar Šín
  1945   Tektonický prostor a architektura u Giotta
antologie/sborník
  published   title (subtitle)
  1926   Sborník filologický (svazek VIII, část I)
  1930   Sborník filologický (svazek VIII, část II (Filologie v literatuře české v letech 1916-1922))
  1931   Sborník filologický (svazek IX)
  1935   Sborník filologický (svazek X)
  1939   Sborník filologický (svazek XI)
  1939   Zvuková stránka slovesného díla (V.)
  1946   Sborník filologický (svazek XII)
pozvánka kolektivní
  published   title (subtitle)
  1950   Česká akademie věd a umění dělníkům
rukopis
  published   title (subtitle)
  1963   Skupina výtvarných umělců – její historie a význam (rukopis kandidátské práce)

Česká akademie věd a umění (ČAVU)

kniha
  published   title (subtitle)
  2005   Odkaz Josefa Hlávky (Historie České akademie věd a umění, Hlávkových studentských kolejí, Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, jakož i Národohospodářského ústavu)
encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle)
  1995   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M)
tisková zpráva
  published   title (subtitle)
  2015   Výstava Smysl pro umění představuje ikony české kultury oceněné Českou akademií věd a umění

Česká akademie věd a umění (ČAVU)

kolektivní
date of exhibition   exhibition title, place of exhibition
1950/03/17 -   Česká akademie věd a umění dělníkům, Dům výtvarného umění, Praha
1996/02/08 - 1996/03/10   Umělecké poklady České akademie věd a umění, Lobkovický palác na Pražském hradě, Praha
nevýtvarná
date of exhibition   exhibition title, place of exhibition
1991/05/17 -   Sto let od zahájení činnosti ČAVU, Národní muzeum, Praha

Česká akademie věd a umění (ČAVU)

person   born from - to, notes
Bílek František   6. 11. 1872     1924 - 1929, předseda výtvarného odboru IV. třídy
Borecký Jaromír   6. 8. 1869     1938 - 1946, jednatel literárního odboru IV. třídy
Čapek Jan   6. 11. 1903     1940 - 1944, člen lexikografické a bibliografické komise
Čech Eduard   29. 6. 1893     1947 - 1950, ředitel Matematického ústavu
Drachovský Josef   31. 3. 1876     1942 - 1945, předseda I. třídy
Durdík Josef   15. 10. 1837     1890 - 1899, tajemník I. třídy
Dvořák Rudolf   12. 11. 1860     1912 - 1915, tajemník III. třídy
Dvořák Rudolf   12. 11. 1860     1914 - 1920, generální tajemník
Fiedler František   13. 12. 1858     1923 - 1925, předseda I. třídy
Foerster Josef   30. 12. 1859     1924 - 1932, předseda hudebního odboru IV. třídy
Foerster Josef   30. 12. 1859     1927 - 1931, předseda IV. třídy
Foerster Josef   30. 12. 1859     1931 - 1938, prezident
Foustka Břetislav   5. 2. 1862     1939 - 1942, předseda I. třídy
Šlechtová Alena   19. 5. 1931     ???? - ????, historička a správkyně archivních fondů
Šusta Josef   19. 2. 1874     1939 - 1945, prezident
Švabinský Max   17. 9. 1873     1924 - 1926, předseda IV. třídy
Švabinský Max   17. 9. 1873     1933 - 1945, předseda výtvarného odboru IV. třídy
Švabinský Max   17. 9. 1873     1936 - 1938, předseda IV. třídy
Toman Karel   25. 2. 1877     1943 - 1946, předseda literárního odboru
Vrchlický Jaroslav   17. 2. 1853     1890 - 1912, tajemník IV. třídy
Wittlich Petr   23. 5. 1932     1990 - ????, člen vědecké rady Ústavu dějin umění
Zubatý Josef   20. 4. 1855     1916 - 1923, předseda III. třídy
Zubatý Josef   20. 4. 1855     1923 - 1931, prezident