Pečárkovský mlýn

city: Krušovice (Rakovník)
address: _

notes:
13. 11. 1885 se ve mlýně narodil malíř Václav Rabas. Jeho otec Josef (+1843) se do Pečárkovského mlýna přiženil v roce 1869, syna Václava měl se svou druhou ženou Františkou, rozenou Fussovou. Pečárkovský mlýn zmíněn už v roce 1581. V roce 1707 znovu postaven, v té době zmiňován také jako Ochsenmühle (Volský mlýn – mlecí mechanismus poháněl volský potah). Ve mlýně se mlelo ještě za druhé světové války. Rabasové byli mlynáři. Ze sídla nejdávnějších předků rodu, Mozolína pod Plasy, se další generace šířily od mlýna k mlýnu po přítocích Berounky.
Josef Rabas (1843–1892) se stal mlynářem, i když se připravoval na jinou životní dráhu. Studoval v Praze na technice a snil o sochařství. Přiženil se na Pečárkovský mlýn u Krušovic a z jeho druhého manželství s Františkou Fussovou se mu 13. listopadu 1885 narodil syn Václav.
Dětství Václava Rabase nebylo zrovna idylické, když mu bylo sedm let, otce ztratil. Jako jediný mužský člen rodiny musel převzít mnohé povinnosti. Vyrůstal po boku matky, která díky své síle a houževnatosti uhájila rodině živobytí a mohla mu dopřát dobré vzdělání. Pod jejím vlivem zrála osobnost budoucího umělce.
Z obecné školy v Krušovicích přešel po krátké zkušenosti na měšťankách v Postoloprtech (německé) a v Rakovníku na rakovnickou reálku. Tady se již začíná rozvíjet jeho záliba v kreslení a malování. Po maturitě se roku 1904 vydal do Prahy rozhodnutý stát se malířem, sloužil na vojně a připravoval se na zkoušky. Roku 1906 byl přijat na Akademii výtvarných umění.
Absolvoval všeobecnou školu a přešel do speciálky profesora Hanuše Schweigra, brzy však studium přerušil. A tím vlastně skončilo jeho soustavné školení. Konečně tehdejší škola mu nemohla dát mnoho. Snažení nastupující generace už plně ovládl modernismus, oporu hledající v severském expresionismu i v nových směrech ve Francii.
Podstatný význam pro orientaci Václava Rabase měl vstup do Umělecké besedy r. 1909. Ve společnosti mladých členů VOUB přijal tendenci k pevnější výstavbě obrazu a podílel se na hledání nových obsahů tvorby. Umělecká beseda kladouc důraz na národní svébytnost přihlížela k tradicím lidového i starého českého umění.
Aby formálně ukončil svá studia, vstoupil r. 1911 do speciálky prof. Maxe Švabinského, s jeho školou navštívil severní Itálii. Zároveň začal stavět domek v Krušovicích a počátkem roku 1913 se oženil s Hermínou Edlerovou.
Pak ukončil studia a se spolužáky ještě vyjel do Paříže. Poznáním moderního francouzského umění se doplnila východiska malířovy samostatné tvorby.
geocaching.com