Josefína Dušková

* 6. 3. 1754, Praha,
1824,

 

sex: female

word:
Narodila se 6. března 1754 v Praze jako Josefína Hambacherová; v Praze prožila celý svůj život. Její otec byl zámožný lékárník, Anton Adalbert Hambacher (či "Hampacher"), její matka, Maria Domenica Colomba, pocházela ze Salzburku. Lékárna jejího otce se nacházela v domě "U bílého jednorožce" na Staroměstském náměstí.
V mládí studovala hudbu společně s Františkem Xaverem Duškem; 21. října 1776 měli svatbu. F. X. Dušek v té době již dosáhl mezinárodního uznání jako učitel hudby a byl vítaným hostem v hudebních salónech. V roce 1784 společně zakoupili vilu Bertramka která tehdy ležela za pražskými hradbami. Sem si pak Duškovi zvali často své přátele a pořádali hudební setkání se slavnými lidmi.
Během svojí dlouhé a úspěšné kariéry operní pěvkyně vystoupila na koncertech v mnoha evropských městech - Praze, Vídni, Salzburku, Drážďanech, Výmaru, Berlíně, Varšavě a Lipsku (zde roku 1796 jako první zazpívala Beethovenovu dramatickou árii Ah, perfido! opus 65). Nikdy nepřijala stálé angažmá a zůstala tak nezávislou zpěvačkou.
Po smrti svého manžela roku 1799 se stáhla z veřejného života. Prodala Bertramku a žila v Praze v čím dál tím menších bytech. Zemřela v chudobě roku Dušková se s Mozartem seznámila roku 1777 při návštěvě Salzburku, odkud pocházela její matka jež zde měla příbuzné. Mozart pro ni tenkrát složil recitativ a árii "Ah, lo previdi," K. 272.
Mozart ji roku 1786 také doprovázel na soukromém koncertě před Vídeňským dvorem, krátce po úspěšném uvedení opery Figarova svatba. Ta byla v následujícím roce provedena i v Praze; řada milovníků hudby, snad i manželé Duškovi, při té příležitosti Mozarta pozvali do Prahy.
Mozart se do Prahy roku 1787 vrátil ještě jednou, aby zde dokončil a v premiéře uvedl operu Don Giovanni. Tehdy pobýval u Duškových na Bertramce. Je pravděpodobné, že je tam navštívil i v září r. 1791 kdy dokončoval operu La clemenza di Tito.
Během svojí návštěvy roku 1787 Mozart složil koncertní árii "Bella mia fiamma, addio," K. 528 (datovanou 3. listopadu 1787). O okolnostech jejího vzniku existuje historka přisuzovaná Mozartovu synovi Karlu Thomasovi:
Petranka [sic] je známa jako vila v níž se Mozart rád zdržoval se svými hudebními přáteli, Duškovými, během svých návštěv Prahy, a kde složil části svého "Dona Juana" [Don Giovanni]. Na vrcholu kopce poblíž vily stojí altánek. V něm jednoho dne paní Dušková lstí uvěznila velkého Mozarta, poskytla mu inkoust, pero a papír a řekla mu, že jej nepropustí, dokud, jak jí slíbil, nenapíše árii na slova bella mia fiamma addio. Mozart na to přistoupil, aby se však paní Duškové odplatil za její lest, použil v árii různé obtížně zpívatelné pasáže a hrozil své despotické přítelkyni, že árii ihned zničí, jestliže se jí napoprvé nepodaří árii bezchybně zazpívat.
cs.wikipedia.org, 2013/08/21