langhans.cz

Josef Šimonek

* 26. 3. 1862, Stránka (Mělník), Česká republika (Czech Republic)
† 18. 4. 1934, Lobeč (Mělník), Česká republika (Czech Republic)
Politician, Industrialist

 

nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01130113

Josef Šimonek

Pocházel z rolnické rodiny. Absolvoval gymnázium v České Lípě a Českoslovanskou obchodní akademii v Praze. Ve věku dvaceti let odešel do Ruska, kde začal pracovat pro pobočku Škodových závodů. Roku 1885 přešel do centrály podniku v Plzni, kde byl od roku 1891 prokuristou. V 90. letech 19. století se stal vrchním komerčním ředitelem tohoto podniku a podílel se na expanzi Škodových závodů. Později podnik zastupoval v novém ústředí ve Vídni. Ještě v březnu 1918 byl za zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Po roce 1918 se stal předsedou správní rady podniku, nyní klíčového v nově vzniklém Československu. Třebaže již 1. ledna 1918 oficiálně odešel do penze, nyní se vrátil do výkonných funkcí a zajišťoval přechod Škody Plzeň na mírovou výrobu a zabýval se vstupem francouzského kapitálu do této společnosti. roku 1919 se rovněž stal prezidentem Hospodářské úvěrní banky pro Čechy a provedl její fúzi s Českou průmyslovou bankou.
V parlamentních volbách v roce 1925 získal Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal až do své smrti v roce 1934. Pak ho nahradil Pavel Rejmon.
Profesí byl statkářem v Lobeči. Tento velkostatek koupil v roce 1912 a později přikoupil i další statky, včetně hradu Houska.
Zemřel 18. dubna 1934. Smuteční obřad se konal v Lobči, zpopelnění pak v krematoriu v Praze-Strašnicích.
cs.wikipedia.org, 23.7.2017
-
Po absolvování Českoslovanské obchodní akademie v Praze a krátké vojenské službě nastoupil jako kancelářský praktikant do Škodovy strojírny v roce 1882. Jen co se zapracoval a vnikl do účetnictví podniku, šel ohlásit majiteli firmy, že jeho představený provádí ve svůj prospěch finanční machinace. Emil Škoda mu nepopřál sluchu a jeho hlášení odmítl. Mladý Šimonek byl ale vytrvalý a jeho poctivé duši se zlodějny příčily. Znovu šel k k majiteli firmy, tentokrát s důkazy. Viník byl okamžitě propuštěn a poctivý praktikant získal trvalou přízeň ing Škody.
Po nějaký čas zastupoval Škodovu továrnu v Rusku. Po návratu z Ruska vedl Šimonek obchodní kanceláře v Praze a Plzni, a když Škodovka přenesla v roce 1904 generální ředitelství do Vídně, nastupuje tam jako obchodní ředitel.
Po vstupu Karla Škody do vedení podniku se stává, jako dlouholetý přítel Škodovy rodiny, jeho rádcem. Šimonek žil s rodinou ve Vídni celkem skromně a nepěstoval žádný přepych, který nesnášel ani u jiných lidí, Karla Škodu nevyjímaje. V jednání byl laskavý a taktní, a nechyběla mu diplomatická obratnost a houževnatost, kterou částokrát prokázal, např. v roce 1909, kdy se Škodovka a Kruppovy závody ucházely o získání objednávky na vybudování zbrojovky v Uhrách. Díky Šimonkovi zvítězila Škodovka. Krupp se spokojil s poskytnutím licence na konstrukční provedení děla a odstupným. Zajišťoval obchodní jednání po celé Evropě a seznámil se s bankéři a jinými vlivnými osobnostmi. z celé Evropy. Byl vždy opatrný a hrál spíše úlohu muže v pozadí, přenechávaje slávu Karlu Škodovi. Stal se jeho zástupcem. Těsně před koncem války, v roce 1918, se baron Škoda přičinil o povýšení svého poradce do šlechtického stavu.
Když se na podzim 1918 rakousko-uherská monarchie rozpadla, bylo generální ředitelství Škodovky ve Vídni a mateřský závod v Plzni. Firma měla milionové pohledávky u vojenské správy a miliardový dluh u vídeňských bank. V Plzni však zůstávaly značné hodnoty. Dobře zařízený závod, za války rozšiřovaný s moderními budovami a unikátním strojním vybavením. Prvořadým úkolem bylo opatřit nutný kapitál na udržení podniku v chodu. Ještě v listopadu 1918 se tohoto problému ujal Josef Šimonek. Vzpomněl si na přítele Victora Champigneula, který byl před válkou zástupcem Škodovky v Paříži. Napsal mu a v událostech nastal rychlý obrat. V sprnu 1919 začíná francouzská zbrojařská a strojírenská firma Schneider et Cie. kupovat akcie Škodových závodů u bank. Na valné hromadě 25. září 1919 vlastní Schneider 110 000 akcií z 225 000, a tím získávají Francouzi rozhodující slovo v řízení podniku.
Nová, na valné hromadě zvolená správní rada volí Josefa Šimonka svým předsedou. V roce 1923 na oslavu čtyřicetiletého jubilea práce Josefa Šimonka ve Škodových závodech se usnesla správní rada věnovat dělnictvu a úřednictvu jeden milion korun podpůrným fondům. Fond úředníků nesl od té doby název „Šimonkův podpůrný fond“. Podpůrný fond pro dělníky měl formu nadace a stejný cíl – podporovat členy a jejich rodiny v tísni způsobené nehodou nebo nemocí.
Vedle činnosti ve správní radě působil Šimonek jako senátor za agrární stranu, byl ve výboru České průmyslové banky, předsedal Svazu čs. průmyslníků a byl členem správní rady Báňské a hutní společnosti.
langhans.cz, 23.7.2017

Josef Šimonek

langhans.cz
 

Josef Šimonek

from - to   institution, city, notes
???? - ????   Plzeň (Plzeň-město), Plzeň (Plzeň-město)

Josef Šimonek

from - to   group, *creation, notes
???? - ????   osobnosti (Plzeňský kraj), *
???? - ????   osobnosti (Středočeský kraj), *

Josef Šimonek

www
  published   title (subtitle), publisher, city
  ????   Josef Šimonek (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
kalendárium
  published   title (subtitle), publisher, city
  2006   Kalendárium osobností západních Čech na rok 2007 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)
  2008   Kalendárium osobností západních Čech na rok 2009 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)