Marie Budíková Jeremiášová

* 3. 4. 1904, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 15. 7. 1984, Praha, Česká republika (Czech Republic)

 

nationality: Czech
sex: female

NK AUT: jn20000400308

notes:
žena skladatele Otakara Jeremiáše
-

Marie Budíková Jeremiášová

Marie Budíková měla štěstí na výtečné rodinné zázemí, v němž byla obklopena uměním, hlavně hudbou. Její otec, ředitel jedné pražské školy, byl nadšeným amatérským muzikantem a zakládajícím členem Pěveckého sdružení pražských učitelů. Mladá Marie se už v dětském věku učila hrát na klavír a zpívat. Přesto mnohé nasvědčovalo tomu, že muzicírování zůstane pouze jejím koníčkem. V roce 1923 úspěšně maturovala na gymnáziu a poté čtyři roky studovala na Vysoké škole obchodní, kde svá studia ukončila inženýrským diplomem.
V době svých středoškolských a vysokoškolských studií se ale už velmi výrazně věnovala zpěvu, který studovala především o profesorky Otilie Hinkeové, nadšené propagátorky nové české hudby, a vedle toho se věnovala také studiu hry na klavír u Josefa Tandry a čelného klavírního pedagoga té doby, Adolfa Mikeše. Svůj první velký úspěch sklidila, když na programu pořádaném profesorkou Hinkeovou v roce 1922 zazpívala cyklus písní Jaroslava Křičky Jako pacholátko.
Protože Marie Budíková patřila k umělcům, kteří se nikdy neomezovali pouze na své umění, ale vždy se veřejně angažovali, stala se již v té době členkou uměleckého sdružení Několik, posléze skupin Nezávislí a Přítomnost, jež byly levicově orientovány a v nichž významnou roli hráli skladatelé Josef Stanislav a Alois Hába.
V roce 1925 vystoupila poprvé v opeře, když se smíchovskými ochotníky vytvořila postavu Lidunky v jednoaktové opeře Viléma Blodka V studni. A v roce 1928 přišla nabídka z profesionálního divadla. Plzeňský ředitel Karel Veverka a šéf opery Antoním Barták jí nabídli angažmá. Její první rolí na plzeňské scéně byla 9. prosince 1928 Jitka ve Smetanově Daliboru.
Plzeňské divadlo mělo v té době velmi solidní renomé, což se především tradičně týkalo činoherního souboru, jenž byl zásobárnou talentů pro Národní divadlo. Opera to měla díky své ekonomické náročnosti mnohem těžší a často se musela potýkat s velkými provozními problémy. Šéf opery Antonín Barták, který přišel do Plzně v roce 1916 po zkušenostech z jihoslovanských operních scén a setrval v plzeňském divadle neuvěřitelných třicet dva let, z toho dvacet šest let jako šéf opery, byl zkušený profesionál a věnoval všemožnou péči budování a růstu souboru. Postupně uvedl v Plzni kompletní cyklus Smetanových a Dvořákových oper (včetně Vandy) a cyklus oper Zdeňka Fibicha. Velkou pozornost a péči věnoval také studiu děl soudobých skladatelů především dílu Leoše Janáčka. V roce 1929 získal podporu, když do funkce ředitele plzeňského divadla nastoupil Ota Zítek, dlouholetý nejbližší spolupracovník legendárního brněnského šéfa opery a posléze ředitele Františka Neumanna, faktického otce zakladatele kvality a proslulosti brněnského operního ansámblu a dirigenta janáčkovských premiér.
Zde tedy nalezla Marie Budíková nejlepší možnosti pro své uplatnění. V Plzni získala základní repertoár, zde vytvořila řadu rolí, jež se později staly ozdobou jejího pražského působení. Kromě již výše zmíněné Jitky to byly například ze smetanovských rolí Mařenka, Barče v Hubičce anebo Blaženka v Tajemství, z rolí dvořákovských Terinka v Jakobínu, Lidunka v Blodkově opeře V studni, ale také Krasava v Libuši. Ze světového repertoáru můžeme jmenovat několik postav, které dokumentovaly její široké repertoárové možnosti – od subretních rolí typu Zerliny v Donu Giovannim či Oskara ve Verdiho Maškarním plese přes vášnivě dramatickou a přitom něhyplnou Madamu Butterfly až po Oktaviána ve Straussově Růžovém kavalíru. A protože podstatnou část repertoáru plzeňské opery v oněch časech tvořila opereta, hrála a zpívala v široké škále operetních inscenací, v nichž mohla dokonale uplatnit jak své hlasové vlohy, tak i své nemalé herecké schopnosti.
Mojmír Weimann, operaplus.cz, 7.9.2019

Marie Budíková Jeremiášová

 

Marie Budíková Jeremiášová

from - to   institution, city, notes
???? - ????   Akademie múzických umění, Hudební fakulta, Praha, pedagožka
???? - ????   Plzeň (Plzeň-město), Plzeň (Plzeň-město)

Marie Budíková Jeremiášová

encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle), publisher, city
  1988   Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatimního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  1999   Český biografický slovník XX. století (I. díl A-J), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
  2002   Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948-1953 (Bibliografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů,...)

Marie Budíková Jeremiášová

podřazený dokument
  published   title (subtitle), publisher, city
  1998   Expozice Kulturní tradice Písecka, Zpráva o činnosti za rok 1997, 61-71