sex: female

notes:
NK ne - 2020/03
vlastní jméno: Vlastimila Cinková

Míla Holeková

Míla Holeková se narodila 5. listopadu 1888 v Jaroměři jako Vlastimila Cinková. V letech 1907 – 1916 získávala první herecké zkušenosti u kočovných divadelních společností, s níž projezdila celý venkov. Odešla do „kamenných“ divadel, hrála ve vinohradském Lidovém divadle Jana Pištěka (1918 – 1920), Městském divadle na Kladně (1920 – 1921) a nakonec přešla do činohry pražského Národního divadla (1921 – 1932).

O dalších hereckých angažmá Míly Holekové nemáme žádné jiné zprávy, s největší pravděpodobností odešla do ústraní, na jiných pražských scénách se už zřejmě neobjevila a věnovala se už jen své rodině. Nejvíce a nejlépe se Holeková uplatnila v postavách prostých a lidových ženských charakterů, jež byly její doménou. I když ojediněle mohla získat větší herecké party, nejlépe mohla jako epizodkářka předvést rozličné ženy, prostořeké tetičky, upovídané matky a všetečné kmotry. Jež zvýrazňovala v komediálním repertoáru hlavně svým výrazným a velkým hlasovým fondem a projevem.

Z divadelních postav si např. uveďme: Madlenu („Tvrdohlavá žena“), Abatyši („Komedie plná omylů“), Kateřinu („Jak se vám to líbí“), Hospodskou a Strouhalku („Maryša“), Kačenku („Čech a Němec“), Kalousovou („Jiříkovo vidění“), Paní Marjánku („Paní Marjánka, matka pluku“), Mlynářovu bábu („Lucerna“), Paní Pearceovou („Pygmalión“), Bábu Kosařku („Libuňský jemnostpán“), Hofmistryni („Kateřina Veliká“), Paní Žofku („Jan Hus“) apod.

A z ostatních inscenací: „R. U. R.“ (Nána), „Zvony“ (Šenkýřka), „Čekanky“ (Matylda), „Matěj Poctivý“ (Řeznice), „Madame Sans – Gene“ (Paní z Bülovů), „Přesýpací hodiny“ (Mudrcova žena), „Roztomilá paní Beudetová“ (Evženie), „Staré manželství“ (Služka), „Ze života hmyzu“ (Chrobačka a Teta), „Lidé“ (Daňková), „Faust“ (První služka a Druhá čarodějnice), „Velkolepý paroháč“ (Florence), „Jan Výrava“ (Lhotská), „Peg mého srdce“ (Panská), „Rozum“ (Darja Vasiljevna), „Cyrano z Bergeracu“ (Líza), „Bílá Hora“ (Císařovna Anna a Markytánka), „Mamá Kolibřík“ (Paní Chadeaux), „Na Valdštejnské šachtě“ (Judita Kalinová), „Nezralé ovoce“ (Berta), „Žižka“ (Slávička), „Naši furianti“ (Marie), „Peníze“ (Paní Komárková), „Morálka paní Dulské“ (Tadrachová), „Stavba“ (Druhá bába) či „Alžběta Anglická“ (Lady) aj.

Do českého filmu přešla Míla Holeková rok po převratu a vzniku samostatné Československé republiky. Poprvé byla titulní postavou – statkářovou dcerou Marynou v dnes už nedochované komedii Vladimíra Slavínského DIVOKÁ MARYNA / MARYNA (1919) s Vladimírem Slavínským, Přemyslem Pražským, Karla Schleichertem, Annou Zelenkovou, Janem Skálou a Eduardem Šimáčkem v titulních úlohách. Žel, kvůli faktu, že se filmové materiály ztratily, už nikdy Mílu Holekovou v jejím debutu a dokonce v titulní úloze neuvidíme. Na další nový a zajímavý filmový úkol si Míla Holeková počkala pouhé dva roky a u jiné výrobní společnosti.

Jako ženu titulního havíře Macháčka (hrál Rudolf Myzet) Kohoutku ji diváci viděli v sociálním dramatu ŠACHTA POHŘBENÝCH IDEÍ (1921) režisérů Rudolfa Myzeta a Antonína Ludvíka Havla. Po boku Míly Holekové, Rudolfa Myzeta a Antonína Ludvíka Havla se na plátna dostal i Anatol Montalmare, Jiřina Janderová, Václav Menger, Blažena Částková, Ellen Simonová, Eduard Ševčík, Zdeněk Vilím, Eduard Bartoš a další. Zajímavostí je, že film byl dlouho pokládán za ztracený, ale roku 1998 byl zakoupen NFA od soukromého sběratele a rekonstruován. S filmem byly problémy už během prvního uvedení, když musel být na nátlak cenzury prostříhán a až poté se mohl uvést.

Skutečně výjimečně si vyzkoušela i práci před rozhlasovými mikrofony. Míla Holeková, provdaná jako Sýkorová, zemřela v zapomenutí 9. října 1942 v Praze, necelý měsíc před svými pouhými padesátými čtvrtými narozeninami. Zemřela přesně deset let po svém odchodu z Národního divadla v Praze, dvacet tři let po své první a jednadvacet let po poslední filmové úloze. I když nebyla nikdy herečkou titulních postav a je už pozapomenutou českou herečkou, dnes už právem patří do dějin české kinematografie, českého divadelnictví, pražského Národního divadla a jeho činoherního hereckého souboru. Osvobození z roku 1945 se už nedožila.
zdroj: https://www.csfd.cz/tvurce/27468-mila-holekova/

Míla Holeková

encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	1988	Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatimního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha