prostor-ad.cz

Hynek Hlasivec

* 29. 1. 1926, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 11. 7. 2011, Praha, Česká republika (Czech Republic)
Climber, Builder,

 

nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01041155

notes:
Ing., vedoucí mostních staveb a staveb silnic a železnic.

Hynek Hlasivec

Vystudoval Fakultu inženýrského stavitelství, obor vodohospodářských staveb na ČVUT v Praze (1945–1950). Založil horolezecký oddíl Sokol Spořilov a později pracoval jako instruktor horolezeckého dorostu. Koncem 60. let byl zvolen starostou Sokola Spořilov a v této funkci působil dlouhá léta. Otec dvou synů, oba pracují v oboru. Zemřel 11. 7. 2011 v Praze.
Kromě krátké praxe u Československých stavebních závodů byla již od roku 1952 jeho profesionální kariéra spjata se společností Stavby silnic a železnic (nyní Eurovia CS), kde působil do roku 1998.
Dílo
Most přes Labe v Pardubicích
Začátkem roku 1957 jmenován hlavním stavbyvedoucím na stavbě mostu přes Labe v Pardubicích.
Byl to první velký most z monolitického předpjatého betonu v Československo, o třech polích s rozpětími 50 + 70 + 50 m, celkovou šířkou mezi zábradlím 24 m a šikmostí 60°. Postup výstavby byl kombinací letmé betonáže od pilířů, s 30 m dlouhými doplňujícími částmi v jednotlivých polích, vše prováděno na skruži. Podélné předpětí představují jednak zainjektované kabely v betonu, jednak volné kabely uspořádané po dvojicích v komorách. Požadovaný beton B 540, tehdy běžný u prefabrikátů, byl ale těžko dosažitelný u monolitů.
K mostu náležel i několikakilometrový úsek silnice, městské komunikace, kanalizace, úpravy řečiště Labe, demolice stávající městské zástavby a provoz vlastního lomu. Jako speciální práce bylo i přestěhování pomníku vynálezců pluhu bratranců Veverkových. U mostu bylo nutno použít zcela novou technologií provádění nosné konstrukce. Veškeré technické problémy bylo nutno řešit přímo na stavbě, což vyžadovalo rychlá inženýrská řešení i odpovídající odvahu pro jejich provedení.
Mosty přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí
Jmenován hlavním stavbyvedoucím mostů přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí. Při výstavbě těchto mostů byl použit postup letmé betonáže. Oba mosty mají čtyři pole o rozpětích 41,65 + 2 × 84 + 41,65 m, krajní pole byla betonována na skruži, s výjimkou posledního na Vltavě,které bylo, jako všechna vnitřní pole, betonováno letmo.
Na vyřešení technologie letmé betonáže obou mostů se podílel celý tým pracovníků SSŽ, do kterého dále patřili: projektant Dr. Ing. Vilém Možíš, technolog předpínací techniky Ing. Jindřich Horel, vedoucí vývoje Ing. Jan Vítek, DrSc., a jeden z prvních průkopníků předpjatého betonu Ing. Antonín Bitzan. Výsledek jejich tvůrčí činnosti byl oceněn udělením státní ceny v roce 1963.
Přestože tyto první velké mosty z předpjatého betonu byly též postiženy celosvětovým problémem podcenění účinku dotvarování betonu a růstem průhybů, byly úspěšně opraveny a slouží dál, na rozdíl od řady podobných mostů v jiných zemích.
Most přes Nuselské údolí
Hlavní stavbyvedoucí. Projektem mostu byl pověřen PÚDIS Praha Ing. Vojtěch Michálek, CSc. a výstavbou SSŽ Závod 2. Mimořádná konstrukce jednokomorového mostu, s pojížděnou horní i dolní deskou, který je dodnes unikátem ve světovém mostním stavitelství a přinesla mu v ČR titul „Most století“, vyžadovala mimořádné úsilí jak ze strany projektu, tak zejména při realizaci. Kromě náročného organizačního i technického zajišťování výstavby. Hynek Hlasivec byl iniciátorem některých významných technologických opatření pro předpjatý beton. Bylo to např. vytvoření usměrněných kabelů ze svazků 24 patentovaných drátů P 7 mm i návrh jejich dočasné protikorozní ochrany, což oboje výrazně přispělo ke zvýšení trvanlivosti předpínací výztuže a životnosti konstrukce mostu. Most byl konstrukčně dokončen již v roce 1970, a stal se symbolem úspěšného zakotvení předpjatého betonu v československém mostním stavitelství.
Vývoj a zavádění nových technologií výstavby betonových mostů
1. ledna 1971 byl inženýr Hlasivec jmenován vedoucím odboru, později správy technického vývoje SSŽ, a v této funkci působil dvacet pět let, dále pak jako výzkumný a vývojový pracovník až do odchodu do důchodu v roce 1998. Pod jeho vedením byly úspěšně připravovány a zaváděny do výroby hlavní moderní technologie výstavby betonových mostů, řada jejich částí a vybavení a detailních technologií. Bylo to především ve spolupráci se Závodem 2 – Mosty a s projektanty z různých projekčních kanceláří.
Mosty v Římově, most přes Jordán v Táboře
Samostatné kapitoly tohoto období představovaly stavby mostů v Římově, postupné vysouvání s pylonem, řízené laserem, a zavěšeného mostu přes Jordán v Táboře, který byl projektován Ing. Pavlem Cieslarem jako první most tohoto typu v Československu.
Nelze vynechat ani další technologie výstavby objektů pro dopravní stavby, protlačování železničním náspem v případě silnice I/10 u Brandýsa nad Labem, nebo pouze zasouvání, jako objekty na silnici I/7 u Postoloprt. Tato technologie byla uplatněna i při úspěšných přesunech celých objektů, např. kaple v Rakousku.
Lávka přes Sázavu ve Hvězdonicích, řešení technolog. problémů u Barrandovského mostu
Zajímavým experimentem byl, opět první předpjatý betonový pás na českém území, použitý pro lávku přes Sázavu ve Hvězdonicích. Řešení jednotlivých technologických problémů bylo i u Barrandovského mostu přes Vltavu v Praze, podle projektu PÚDIS Praha.
Pokud se týká montovaných objektů z betonových dílců, požadovaných a propagovaných obecně v té době, byly prováděny racionalizační úpravy stávajících typů a navrženy některé nové, např. montované pilíře. Z hlediska dlouhodobé trvanlivosti se osvědčil nový typ předem předpjatého nosníku průřezu T – Tauros, osazený na mostě u Tuřic na silnici I/10, pro jeden jízdní směr.
Významná byla i činnost v oblastech dílčích technologií, především vývoj speciálních montážních a manipulačních zařízení pro segmentovou technologii a postupné vysouvání. Byla věnována pozornost racionalizaci betonářských prací, zavedení první mechanické spojky betonářské výztuže, velkoplošného bednění apod. Trvalá pozornost byla věnována předpínací výztuži, systémům kotvení a stykování pro předpínací výztuž, tyčovou i kabelovou. Za zcela novátorské je možno považovat řešení závěsů z ocelových předpínacích lan, jak konstrukčně tak technologicky, při jejich provádění na stavbě.
cs.wikipedia.org, 27.4.2018

Hynek Hlasivec

prostor-ad.cz
 

Hynek Hlasivec

from - to   institution, city, notes
???? - ????   Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), Spořilov, Praha (Hlavní město Praha)

Hynek Hlasivec

from - to   group, *creation, notes
???? - ????   osobnosti (Praha 4), *

Hynek Hlasivec

kniha
  published   title (subtitle), publisher, city
  2017   Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha
www
  published   title (subtitle), publisher, city
  ????   Hynek Hlasivec (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org