Viktor Hadwiger

* 6. 12. 1878, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 4. 10. 1911, Berlín (Berlin), Německo (Germany)
poet, writer

 

nationality: German
sex: male

word:
Victor Hadwiger se narodil 6. prosince 1878 v Praze. V dětství se často stěhoval, své mládí prožil na mnoha místech rakousko-uherské monarchie. Jeho otec byl totiž lékařem vrchního štábu c. a k. armády, musel tedy často měnit místo svého působení, mimo jiné tak jeden čas žili třeba v Přemyšli, nebo v Košicích. Během středoškolských studií navštěvoval mladý Hadwiger nejprve gymnázium v Kremsmünsteru, následně v Hostinném, v Plzni a nakonec v Kadani, kde roku 1898 úspěšně odmaturoval. Již během gymnaziálních let začal s básnickou tvorbou. Literatura ho tak inspirovala, že se nakonec rozhodl v roce 1899 zapsat na německou Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze ke studiu literárních dějin a filosofie. Během vysokoškolského studia v Praze byl členem literárního seskupení Jung-Prag, kde se jeho přáteli stali Paul Leppin a Oskar Wiener, později důležití představitelé pozdního pražského romantismu. V té době se také seznámil se spisovatelem Gustavem Meyrinkem, který se stal jedním z jeho nejlepších přátel. Styky udržoval ale také například se spisovatelem a přítelem Franze Kafky Maxem Brodem, hercem Alexandrem Moissim a malířem Richardem Teschnerem.
Victor Hadwiger se se svou vysokou a štíhlou postavou, ostře střiženou kozí bradkou a pověstnými pestrobarevnými kravatami a bizarními klobouky brzy stal známou osobností pražské kavárenské bohémy. Básně, které z velké části napsal již během studia na Gymnáziu v Kadani, vydal pod názvem „Gedichte“ roku 1900 v Lipsku. Během prázdnin v roce 1901 navštívil se svými kolegy z univerzity Paříž. Rok na to mu zemřela matka a krátce na to se rozešel i s otcem, který odmítnul financovat jeho bohémský život. S velkými dluhy opustil Hadwiger univerzitu a s malým stipendiem od „Společnosti pro podporu vědy, umění a literatury“ a doporučeními od svých literárních přátel odešel počátkem roku 1903 do Berlína,[1] kde pracoval jako pomocný redaktor liberálních novin Vossische Zeitung. V rámci těchto novin také publikoval sbírkou lyrických básní „Ich bin“, díky které si získal pozornost berlínských literárních kruhů. Později se živil jako literární kritik, své básně publikoval v různých novinách a časopisech. V rámci společenských aktivit se v Berlíně seznámil se spisovatelem Petrem Hillem nebo publicistou Erichem Mühsamem. Dále žil bohémským životem a to až do sňatku se spisovatelkou Elsou Strauß, který mu vnesl do života určitou stabilitu. Byl stále více proslulý, jeho básně se objevili v prestižních antologiích a časopisech Das Blaubuch, Hyperion a Die Aktion. V roce 1911 vydal novelu Der Empfangstag, vyšli také jeho milostné povídky „Blanche“ a „Des Affen Jogo Liebe und Hochzeit“. Zemřel náhle 4. října 1911 v Berlíně-Charlottenburgu ve věku nedožitých třiatřiceti let. Roku 1912 pak přátelé z jeho pozůstalosti nechali vydat lyrickou sbírku Wenn unter uns ein Wandrer ist a dva realistické romány Abraham Abt (1912, v češtině vyšel až roku 1994 v překladu Vladimíra Lexy a s doslovem Ludvíka Kundery) a Il Pantegan (1919).
cs.wikipedia.org, 15.5.2018