Anna Holinová

* 1836
† 27. 2. 1910, Praha, Česká republika (Czech Republic)

 

sex: female

NK AUT: xx0136832

notes:
Přítelkyně Jana Nerudy.

Anna Holinová

Anna Holinová byla první láskou Jana Nerudy. Seznámil se s ní v Linkových tanečních kursech v Michalské ulici v Praze, kam docházel na podzim r. 1851. Chodil tam i v letech následujících a skutečným dnem sblížení byl 6.listopad 1852, když pro nedostatek dam Neruda při čtverylce jako "dáma" tvořil Holinové protějšek. V následujícím roce už ji chodil v neděli naproti ke Křižovníkům, kam chodívala na mši. Tehdy ji také vyznal lásku podtržením některých slov v Jablonského knize veršů a ona mu stejným způsobem odpověděla.
Otec Anny Holinové František Holina se narodil v lednu 1806 jako fořtovský synek na Knínsku. Lesníky byli praděd, děd i otec a tak se čekalo, že i František bude lesníkem. Ale kantor vesnické školy v něm probudil lásku k hudbě a písním - církevním i světským. A tak zpível ve sboru v kostele stejně jako o veselicích v hospodě. Zpěvák byl náruživý a mimo to se naučil i hře na klarinet. Ve 12 letech ukončil školu a pustil se pošlépějích svého rodu. Do lesa si ale vedle pušky bral i klarinet.
V 17 letech se vydal na zkušenou, samozřejmě s klarinetem. Prošel Linec, Meran, Solnohrad i Uhry, odkud se vrátil do Čech, kam mu přišla obsílka k vojenskému odvodu. Toho však ho zprostila šťastná náhoda. Knínské lesy náležely pražskému řádu křižovníků, jehož generál, velmistr Jakub Beer tehdy hledal komorníka. Obrátil se do Knína s dotazem, zdali mu mohou někoho schopného doporučit. Doporučili mu Františka Holinu. Mladý myslivec se velmistrovi líbil a tak si jej ponechal a pomohl mu od vojančiny. Ale František se v klášteře nesmírně nudil. Střílet kavky, obletující staroměstskou mosteckou věž mu zakázali, hrát na klarinet také, neboť to prý do posvátného klášterního ticha vnáší hluk a veselí. A tak, určen k uvádění návštěv z předpokoje ke generáloví-velmistrovi, zíval nudou. Ale tehdejší generál-velmistr byl také univerzitním rektorem, který předsedal zkušební komisi filozofů. František tak poznal řadu profesorů a studentů, jimž se mladý komorník zalíbil. Při čekání na audienci jej mnozí vyzpovídali a Holina si jim posteskl na svou nudu. Jako lék proti ní mu pak návštěvníci začali půjčovat knihy.
Pak už mu čas v generálově předpokoji začal ubíhat rychleji. Snad pro tu nudu přijal Holina pozvání profesora Tusta na přednášky o kaligrafii a příslušná cvičení. Krasopisectví se mu zalíbilo. Cvičil se v něm nejprve soukromě, zakrátko pak i se svolením velmistrovým - a klášter nelitoval. Holina totiž časem dospěl k mistrovství, takže mohl klášteru poskytnout cenné služby. Byly mu svěřovány nejrozmanitější klášterní opisy, opravy starých rukopisů, faksimile a spravoval i invalidní kancionály starým choralistům, když se roznesla pověst o jeho umění.
Byt měl na ulici u Lužického semináře 16/95 na Malé Straně v Praze (U tří zelených křížků). Scházeli se zde vlastenci a spisovatelé Hanka, Erben, Kromlus, Patera, Neruda, Božena Němcová, Purkyně aj.
Holina však také sbíral a zapisoval české písně. Některé znal sám ze svého mládí, jiné mu předzpěvovali různí venkovští zpěváci. Přes šest set různých národních a lidových písní s nápěvy a jejich verzemi Holina soustředil do "Zpěvníku českého", jak nazval své objemné dílo, psané od roku 1875 do roku 1877, kdy při dopisování chybějící předmluvy skoro již o půlnoci dokonal s brkovým perem v ruce. Jeho dílo však nikdy nebylo vydáno.
Uložili ho na malostranském hřbitově do rodinné hrobky a ze zbytku písmen na náhrobku vyplývá, že byl pořízen roku 1846 a posledně že byl do něj uložen František Holina 1877. Je v bezprostřední blízkosti hrobu skladatele Tomáška.
V intelektuálním prostředí malostranského domu vyrůstala Holinova dcera Anna a sem na její žádost otec pozval i jejího nadšeného tanečníka Nerudu. Udělal dobrý dojem a mohl tak sebou přivést i své přátele Hálka a Heyduka. To bylo v roce 1853. Byla to věkově rozrůzněná společnost. Krolmusovi bylo 65 let, zatímco Hálek a Heyduk byli sotva škole odrostlí mládenci. Hvězdou společnosti byla tehdy 33-letá Božena Němcová. Anna Holinová se v ní shlédla a snažila se ji napodobovat účesem i chováním.
Pro nás je zajímavé, že Holinová jezdila do Knína na prázdniny ke své babičce, vdově po knínském lesním, kam ji Neruda psal a také navštívil. Z Prahy jí sem psal dlouhé dopisy, které sám označoval jako "listy z vyhnanství", protože, jak píše, "na kterém místě bez Vás žiju je mně místo vyhnanstvím". Zachovalé dopisy do Knína jsou z června 1857, kdy bylo Nerudovi 23 let. Anna byla o něco mladší. Dopisy obsahují rozmanitá vyprávění o tom, co se přihodilo v Praze. Když Anna Nerudovi odepsala prý udělala ve 25 řádcích 38 pravopisných chyb, což Neruda komentoval slovy, že se naše dívky za mateřský jazyk stydí.
Neruda ji v Kníně také několikrát navštívil. Bydlel tenkrát v hotelu na náměstí.
Dlouhá známost, plná rozchodů a nových smíření, která literární historii zanechala spoustu vzájemných dopisů a Anně uštěpačný epitet "věčná Nerudova nevěsta" byla poznamenaná především Nerudovou nerozhodností.
Vztah Nerudy a Anny Holinové byl ke konci provázen napětím, zejména tehdy, když Anna odhalila jeho styky s Karolinou Světlou. Definitivně se rozcházejí r. 1863, kdy bylo Anně 27. let.
Do Knína jezdila i později. Knínské škole věnovala odkazem četné knihy a písemnosti, některé i od Nerudy
Anna Holinová se již neprovdala a žila se svými vzpomínkami ve svém malostranském bytě až do své smrti 27.2.1910. Bylo jí necelých 75 let. Pohřbena byla 1. března na Olšanech [V,9,130]. Neruda se také nikdy neoženil a zemřel 22.8.1891. Anna ho tedy přežila skoro o 20 let. V předvečer jeho pohřbu přišla k jeho domu a vhodila do otevřeného okna Nerudova pokoje kytičku smutečních fialek.
Dnes byste hrob Anny Holinové na Olšanech marně hledali. Byl už zrušen.
prostor-ad.cz, 17.8.2018

Anna Holinová

kniha
  published   title (subtitle), publisher, city
  1929   Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha
  1941   Román lásky a cti (Dramatická montáž), František Borový, nakladatelství, Praha

Anna Holinová

kniha
  published   title (subtitle), publisher, city
  1941   Román lásky a cti (Dramatická montáž), František Borový, nakladatelství, Praha