sex: male

NK AUT: xx0199712

notes:
Architekt a stavitel italského původu v období vrcholného a pozdního baroka, působící v Čechách.

Anselmo Martino Lurago

Anselmo Martino Lurago, architekt a stavitel je svou činností "mostem mezi domácí barokní tradicí Dientzenhoferů a klasicismem".
Narodil se v Como. Pokřtěn 9. 1. 1701. Jeho rodiči Giuseppe Tommaso Lurago, jehož děd Anselmo byl bratrem v Praze a v Čechách působícího Carla Antonia Luraga. Matkou Marsilie, rozená Carlone. Snad se vyučil zednickému řemeslu ve svém rodišti. Patrně do r. 1727 putoval po Itálii a učil se u jednotlivých mistrů architektů zásadám řemesla architekta a stavitele. Zejména delší dobu pobyl v Římě, kde studoval stavební postupy mistrů italské renesance a baroka. Hypoteticky snad navštívil i Francii a další země s významnými architektonickými památkami a skvělou kulturní úrovní. Roku 1727 je zaznamenán již jeho pobyt v Praze. 13. 11. 1727 je přijat za měšťana Menšího Města pražského. Anselmo Lurago tak pokračuje v tradici, jíž zahájil již jeho prastrýc Carlo Antonio. 1737 se Anselmo oženil s Františkou Alžbětou Barborou Dreshlinovou z Lysé nad Labem, kde tehdy působil při výstavbě tamního kláštera. Již r. 1738 se narodila dcera Marie Terezie. Na věčnou pouť však odešla již o rok později. 1739 (kupní smlouva z 16. 10. 1739) koupil Anselmo Lurago od Sebalda Josefa Schellhorna dům U černého slona ve Vlašské ul. čp. 331 za 3.000 zlatých. Jeho choť, Františka Alžběta Barbora byla účastnicí vleklého sporu o dědictví po Janu Jiřím Wiesnerovi jako jeho vnučka. Spor byl urovnán vlastně až po její smrti r. 1741. První choť Anselma Luraga zesnula ve věku 20 let r. 1740. Anselmo Lurago se podruhé oženil r. 1743 s Františkou Wenzelinovou. 1745 se narodila dcera Marie Anna a r. 1749 dcera Anna Barbora, jež však zemřela již o rok později. Anselmo Lurago vyvijel společenskou a kulturní činnost mezi svými krajany. Od r. 1751 působil jako podřízený rektora Vlašského špitálu. 13. 1. 1753 byl svými krajany zvolen rektorem Vlašského špitálu. 1752 dosáhl hodnosti dvorního královského architekta. Umírá 29. 11. 1765 ve svém malostranském domě U černého slona. Po své smrti byl urychleně pohřben. Po něm dědily jeho manželka Františka a dcera Marie Anna. Podle dochovaných zpráv byl Anselmo Lurago váženým měšťanem, aktivním reprezentantem italské komunity, veselým společníkem, jenž rád zpíval i české písně.
Anselmo Lurago měl velmi dobré, přátelské styky s Dientzenhofery. Na jeho první svatbě jako svědka zaznamenáváme i manželku Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Anselmo Lurago proslul svými dobrými styky s vyšší šlechtou a církevními hodnostáři, což mu umožňovalo získávat zajímavé architektonické zákazky, zajímavé nejen umělecky, ale též finančně. Vzdělaný stavitel paláců a chrámů proslul i svou hravostí a svěží dekorací jím realizovaných staveb. Patrně se shlédl v tehejší francouzské architektuře. Užíval rokaje. Svým pojetím byl "iluzionistickým mágem" architektury přelomu vrcholného baroka a první etapy klasicismu. Ve své tvorbě umně spojil tendence iluzivní architektury s tendenemi syntetickými. Anticipoval klasicismus a prodchl jej iluzivními principy dohasínajícího baroka. Překlenul svou tvorbou pozdní barok a raný klasicismus. Je vlastně posledním z významných tvůrců baroka v Čechách. Anselmo Lurago dokončuje započaté realizace svého dlouholetého spolupracovníka a učitele Bartolomea Scottiho, pražského pevnostního stavitele a také Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ohlasem Luragova díla je např. kaple sv. Isidora v Dobročovicích u Českého Brodu z r. 1771 či kostel sv. Václava v Mníšku pod Brdy z l. 1753-1756.

Dílo:

Buštěhrad.
Anselmo Lurago dokončil výstavbu zámku po r. 1751 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Dobříš.
R. 1754 se Anselmo Lurago podílí na úpravách zámku Mansfeldů. Úpravy dokončuje až Stephane Dieudonné.

Dolní Ročov.
Anselmo Lurago dovršil stavbu kláštera, projektovanou Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Zvýšil však projektovanou budovu kláštera o druhé patro.

Hořelice.
Anselmo Lurago dokončil v l. 1756-1757 realizaci výstavby kostela Stětí sv. Jana Křtitele podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.


Hořín.
Anselmo Lurago řídí stavbu tamní zámecké kaple v l. 1744-1747. Fundátorem zámeckého komplexu v Hoříně byl Heřman Jakub Černín z Chudenic. Projekt patrně vypracoval Giovanni Battista Alliprandi. První stavební fáze náleží do l. 1696-1702. Další stavební fázi v l. 1713-1718 projektoval dvorní architekt Černínů z Chudenic František Maximilian Kaňka. Třetí stavební fázi můžeme datovat do l. 1736-1741. Práce vedl stavitel Černínů z Chudenic Jan Kristián Spannbrucker. 1743 Anselmo Lurago mění projekt zámecké kaple. Kaple je vysvěcena 12. 5. 1747. Další výstavbu zámeckého komplexu v Hoříně řídí v l 1748-1751 Stephane Dieudonné. Stavební práce ukončeny až r. 1754. Zámecká kaple projektovaná Anselmem Luragem budí pocit, že je to " klidný, v sobě spočívající prostor, jehož osy ani směry nejsou akcentovány". Další příklad architektonické iluze, uskutečněné Anselmem Luragem. Jeho vpravdě hravá transformace vrcholně barokních principů architektury v jeho době vytváří pocit harmonického celku. kdy i ryze dekorativní prvky jsou součástí architektonického systému. Anselmu Luragovi je však vlastní autonomnost architektonické kompozice vůči výzdobě.

Chválenice.
Anselmo Lurago dokončuje výstavbu kostela sv. Martina podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavba zahájena r. 1747. Dokončena r. 1753.

Jezvé.
Kostel sv. Vavřince. Donátorem Jan Adolf z Kounic. Kostel postaven v l. 1746-1751. V r. 1798 kostel vyhořel. Obnovit kostel dal Michal z Kounic.

Kladno.
Anselmo Lurago dokončil realizaci projektu kaple sv. Floriána Kiliána Ignáce Dientzenhofera v rámci svých aktivit jako stavitel břevnovských benediktinů.

Kozinec u Holubic.
Kaple sv. Michala. 1739. Snad Anselmo Lurago užil projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Lysá nad Labem.
Klášter augustiniánů bosáků. Budován v l. 1733-1739. Po smrti Bartolomea Scottiho dokončil výstavbu kláštera Anselmo Lurago. Klášterní kostel Narození Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn v l. 1739-1741. 1891 byl však zbořen. Anselmo Lurago zde uplatnil princip "Wandpfeilerhalle", vycházející z tradice halových kostelů středoevropské gotiky. Anselmo Lurago také dostavěl farní kostel sv. Jana Křtitele. Výstavbu tohoto farního kostela zahájil již František Maximilian Kaňka r. 1719. Avšak výstavba kostela pokračovala jen do r. 1721.
Stavitel Václav Hebek dodržoval projekt Kaňkův. Teprve v l. 1739-1741 se pod vedením Anselma Luraga podařilo výstavbu farního kostela v Lysé nad Labem úspěšně realizovat. Kostel sv. Jana Křtitele je první příkladem prostorových iluzí v architekturách Anselma Luraga.

Osov.
Kostel sv. Jana Křtitele. Fundátorem Jan Adolf z Kounic. Stavitelem Bartolomeo Scotti. Od r. 1737 stavbu kostela řídil Anselmo Lurago. 1738 kostel vysvětil děkan Zikmund Ignác Kardián.

Ploskovice.
Anselmo Lurago jako architekt ve službách vévodkyně Bavorské, Marie Anny Karolíny Luisy Františky dokončil výstavbu nového zámku v Ploskovicích podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Police nad Metují.
Přestavbu kláštera podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera dokončil Anselmo Lurago v l. 1753-1757.


Praha.
Anselmo Lurago v l. 1739-1741 přestavěl svůj malostranský dům U Černého slona. Nová výzdoba průčelí. Plochá štuková výzdoba oken.
Anselmo Lurago se zúčastnil stavebních úprav Černínského paláce v Praze, realizovaných po r. 1743. Stavitelem Černínů z Chudenic po smrti Jana Kristiána Spannbrucka r. 1742 je Jakub Schödel. Lurago patrně r. 1743 upravuje zahradní zeď jako dvorní stavitel Šliků. Snad se podílí na výstavbě letohrádku v zahradě r. 1744. Tento letohrádek pak stavebně upravoval pražský stavitel Matěj Hummel v 70. letech 18. stol. Upravuje též sedm pokojů ve druhém patře zahradního traktu paláce. Zajímavým architektonickým dílem je Luragem projektovaný portikus pro předjíždějící kočáry, postavený r. 1747 a upravovaný v l. 1748-1750. Patrně realizoval stavitel Jakub Schödel. Portikus je začleněn do raně barokního průčelí paláce.
Balkón spojuje portikus s palácovou architekturou a tvoří zajímavý mezistupeň mezi palácovým průčelím a útvarem portiku. Další stavbou je palác Goltz-Kinských na Staroměstském nám. Stavebník paláce Jan Arnošt Václav z Goltze zemřel 4. 1. 1765. 1768 palác koupil František Oldřich Kinský.
Stavební úpravy z l. 1836-1839 realizované Josefem Ondřejem Krannerem po připojení domů čp. 605/I a čp. 607/I. Projekt paláce vypracoval Kilián Ignác Dientzenhofer, dvorní architekt Anny Marie Karolíny, vévodkyně Bavorské, dcery Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské.Starší objekty sjednoceny mansardovou střechou se dvěma ležatými stolicemi. Vznik i dvou rizalitů pro vjezdy do paláce. Zajímavě řešeny balkóny nad portály. Projekt paláce dopracovával Anselmo Lurago jen v některých detailech jako užití rokaje ve výzdobě. Navrhovaný projekt přestavby Valdštejnského paláce zůstal nerealizován. Anselmo Lurago je autorem projektu kláštera celestinek v Jindřišské ulici v 40. etech 18. stol. Anselmo Lurago řídil též přestavbu paláce Rožmberků na Pražském hradě pro potřeby Tereziánského ústavu šlechtičen podle projektu Nicolo Pacassiho. Dokončil též r. 1751 zvonici kostela sv. Mikuláše na Malé Straně. Ve službách břevnovských benediktinů r. 1761 vystavěl pavilón Josefka a hřbitovní kaple sv. Lazara, svěcené 2. 10. 1762. Opět uplatněn princil "Wandpfeilerhalle" a architektonické iluze. Jako stavitel se podílí na úpravách Pražského hradu doby královny Marie Terezie, manželky císaře Františka Štěpána Lotrinského. Anselmo Lurago jen stavebně realizuje projekty Nicollo Pacassiho jako je kaple sv. Kříže na II. nádvoří či portál jižního křídla na III. nádvoří Pražského hradu či úpravy Rožmberského paláce pro Tereziánský ústav šlechtičen. Sem náleží též úpravy Španělského sálu, jež Anselmo Lurago dokončil podle projektu Niccolo Pacacassiho r. 1754. 1752 Anselmo Lurago se podílí na opravě věží Strahovského kláštera. Snad se Anselmo Lurago zúčastnil i stavebních úprav Velkopřevorského paláce v l. 1726-1728 jako spolupracovník Bartolomea Scottiho, s nímž deset let úzce kooperoval. Anselmo Lurago také dokončuje výstavbu paláce rodu Piccolomini (nyní palác Silva Tarouca) v ul. Na příkope podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dalšími staviteli tohoto páláce jsou Jan Nepomuk Ignác Palliardi, Franz Kermer, Jan Kryštof Kosch. Anselmo Lurago patrně dokončil i výstavbu kaple ve Stodůlkách, založenou královnou Marií Terezií r. 1743. Kaple vysvěcena r. 1754.

Přeštice.
Anselmo Lurago dokončil výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie, projektované Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem (1750-1775). Staviteli Franz Ignác Prée, Anselmo Lurago a pak Anton Haffenecker.

Rabštejn nad Střelu.
Kostel Panny Marie Bolestné. Stavěn v l. 1766-1767. Kostel postaven při klášteře servitů, založeném r. 1665. Donátorem Luragovy stavby kostela byl Maximilián Lažanský z Bukové. Opět akcentován princip "Wandpfeilerhalle". Další doklad prostorové iluze architektur Anselma Luraga. Architektonická iluze povýšena již na elementární princip.

Strakonice.
Anselmo Lurago po smrti Bartolomea Scottiho (+ 1. 2. 1737) se podílel na realizaci projektu barokizace kostela sv. Václava ve Strakonicích. Zadavatelem díla byl velkopřevor řádu johanitů, resp. maltézských rytířů, hrabě Franz Anton Königsegg-Rothenfels. Dílo lze vročit k r. 1738. Jedná se tak patrně o první samostatné dílo Anselma Luraga. Anselmo Lurago je patrně též autorem projektu barokizace věže kostela sv. Prokopa ve Strakonicích. Toto dílo lze vročit k r. 1750.

Veliš.
Kostel sv. Václava stavěn v l. 1747-1752. Svěcen 7. 7. 1754. Donátorkou Anna Josefa Šliková, rozená z Kolovrat-Krakovských. I v tomto případě Anselmo Lurago vychází ze zdůraznění principu "Wandpfeilerhalle" a také architektonické iluze.

Vysoká.
Kostel sv. Václava. Stavěn v l. 1752-1753. Je dominantou obce i širšího okolí. Opět architekt uplatnil princip "Wandpfeilerhalle" a své zásady architektonické iluze ve stavbě sakrální architektury.


Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle Anselma Martina Luraga, laskavě nám je pošlete na náš web.


Pro "artarchiv" zpracoval v Praze dne 29. 1. 2011 VT.

Anselmo Martino Lurago

Anselmo Martino Lurago

Anselmo Martino Lurago

Anselmo Martino Lurago

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	1967	Významné osobnosti uměleckého života ve Středočeském kraji, Krajské osvětové středisko Středočeského KNV, _
	1971	Umění baroku v Čechách, Obelisk, nakladatelství umění a architektury, Praha
	2005	Osobnosti a západní Čechy (I. díl (do poloviny 19. století)), Ševčík, Plzeň (Plzeň-město)
encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	1975	Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
	1993	Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
	1995	Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
podřazený dokument
	published	title (subtitle), publisher, city
	2015	Barokní architektura na Plzeňsku a v západních Čechách, Vznešenost & zbožnost, 294-339
www
	published	title (subtitle), publisher, city
	????	Anselmo Lurago (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Anselmo Martino Lurago

podřazený dokument
	published	title (subtitle), publisher, city
	2000	Výstava Konec světa? naznačuje začátek nové historie (Pražský palác Kinských se stává ´vlajkovou lodí´ Národní galerie), Lidové noviny, 27-27