Karel Dvořák

* 8. 1. 1859, Plandry (Jihlava), Česká republika (Czech Republic)
12. 4. 1946, Praha, Česká republika (Czech Republic)
photographer, železniční úředník, propagátor turistiky

 

nationality: Czech
sex: male

word:
Pocházel z rodiny sládka. Po studiu na reálce v Jihlavě studoval ve Vídni na Vysoké technické škole, odkud však 1882 musel odejít, neboť byl odsouzen za incident mezi Němci a Čechy v Třebíči. Od 1883 pracoval jako úředník na železnici. Z pozice technického eléva plzeňsko-březenské dráhy s působišti mj. v Podmoklech a v Lounech se vypracoval 1901 na ředitelství státních drah v Praze a posléze od 1903 do funkce vrchního inspektora c.k. státních drah v Olomouci. Po převratu byl povolán na ministerstvo do Prahy jako přednosta finančního oddělení. Do důchodu odešel 1926.
Fotografovat začal v Lounech 1887 s kamerou 13x18 cm. Patřil k prvním členům KFA(=Klubu fotografů amatérů v Praze). Jeho prvním fot. úspěchem byla bronz. medaile na Jubilejní výstavě 1891 za fotomontáž lounských pamětihodností. Příprava na Národopisnou výstavu jej orientovala k zájmu o etnografické a folkloristické motivy. 1895 začal pravidelně publikovat ve Fotografickém obzoru, kde 1897 měl otištěn první snímek. Zúčastnil se klubových výstav, včetně oceněného vystoupení na Světové výstavě v Paříži (z 13 prací klubu bylo 5 od něho).
Vyslovoval se proti prostředkům potlačujících ostrost snímků, patřil k velkým propagátorům národopisně laděné čisté fotografie. Pod jeho vlivem byl v KFA založen Diapozitivní kroužek (1897) a projekce diapozitivů se začaly stávat pravidelnou součástí klubových setkání. Sám v projekčních přednáškách exceloval, přičemž zdůrazňoval češskost ducha projekcí i námětů. Právě v tom spatřoval hlavní cíl tvorby českých fotoamatérů. Pravidelné projekce pro veřejnost pořádal KFA od 1901, přičemž první pod názvem Týden na slovanském jihu realizoval právě K. Dvořák. 1902 uveřejnil programovou stať Význam projekční fotografie pro osvětu lidovou. 1903 představil zvětšeninu 100 x 230 cm z negativu 13x18 cm Praha stověžatá, která se stala jeho nejznámnějším dílem. 1903 byl na rok zvolen starostou ČKFA.
Po přeložení z Prahy do Olomouce přednášel v podniku nazvaném Moravská Urania o svých cestách po Evropě i severní Africe. Diapozitivy promítal obvykle kolorované. Experimentoval také s autochromy a s Uvachromem.
1918 se stal členem výboru Klubu českých turistů, krátce předsedou ČKFA a posléze SČKFA (Svazu ČKFA), jehož byl spoluzakladatelem. Jako fotograf se nejvíce vracel na Slovácko a jezdil se svými přednáškami po celé republice. Jeho vliv se promítal do české amatérské fotografie i v době meziválečné. Svou výstavní činnost ukončil na Výstavě Slovácka v Uherském Hradišti 1937. Pro své zásluhy patřil k zahajovatelům výstavy 100 let české fotografie. Byl jedním z nejvlivnějších a nejznámnějších fotoamatérů v imponujícím rozmezí více než 40 let. Těžiště jeho pozůstalosti se nalézá v muzeu v Olomouci, kde jsou negativy, kolorované diapozitivy a Uvachromy i písemnosti včetně vzpomínek. Soubor negativů je však torzem původního celku.
Odkazy:
Vlastní texty: Gummotisk. FO VI, 1898, s.113-116, 129-132, 145-147; Význam projekční fotografie pro osvětu lidovou, FO X, 1902, s.129-131; Ještě něco o barvách Špillarových. FO XIV 1906, s. 35-38; Jinde a u nás. 4. výstavní list drážďanský. FO XVII, 1909, č. 11, s. 166; Čtyřicet let činnosti ČKFA 1889-1929. FO XXXVII, 1929, s. 161-164; K jubileu pětatřicetiletého trvání ČKFA. FO XXXII, 1924, s. 145-148; Oslava storočí fotografie 1839-1939. FO XLII, 1934, s. 38-40; Fotografický diapozitiv a projekční přednášky dneška. FO XXXIV, 1926. s. 7-8, 20-22; O významu fotografie. Foto Noviny VIII, 1927, s. 2-4; S turistickou holí a fotografickým aparátem na výstavu Slovácka 1937. Katalog Výstavy Slovácka 1937. Uherské Hradiště 1937; Dědeček Dvořák vypravuje (1942, rkp), Hrst vzpomínek... (1944, rkp ); Slovácko 1905. Ze vzpomínek a fotografií Karla Dvořáka z počátku 20. století sestavil a komentuje Václav Frolec. Regio, Brno 1991.
Texty o autorovi: Lounsko na zemské jubilejní výstavě království Českého...Lounské Listy, Louny 1891, s. 53-55; Z kraje Jožky Úprky. FO XIV, 1906, č. 12, s. 183; Kalendář českých fotografů na 1907; Pětasedmdesáté narozeniny Karla Dvořáka. FO XLIII,1934, s.3-6; Karel Dvořák, senior... Foto Noviny XV, 1934, s. 13-14; K. Jičínský: Vzácné jubileum. FO XLVII, 1939, s. 4; J. Jeníček: Karel Dvořák zemřel. Fotografie II, 1946, s. 34; EF, s. 66-67; P. Scheufler: Světelné obrazy Slovenska. Katalog výstavy v rámci akce Měsíc fotografie. Fotofo, Bratislava 1993; P. Scheufler: Karel Dvořák. An IV, 1997, č. 8-9; Galerie
zdroj - www.scheufler.cz
-
Karel Dvořák se narodil 8. ledna 1859 v pivovaru v Plandrech u Jihlavy do rodiny sládka Václava Dvořáka, který pocházel z Třebíče. Po dvou letech se s otcem stěhoval do Německého (dnes Havlíčkova) Brodu a po dalších dvou letech do Golčova Jeníkova, kde otec zanedlouho podlehl nemoci. Proto býval často u příbuzných v Třebíči. Po studiu na reálce v Jihlavě nastoupil Karel ve Vídni na Vysoké učení technické, odkud však byl roku 1882 vyloučen vzhledem k soudu, který se týkal jeho účasti na protiněmeckého incidentu v zápase mezi Čechy a Němci o radnici v Třebíči. Od následujícího roku pracoval jako úředník na železnici. Z pozice technického eléva plzeňsko-březenské dráhy se po dvaceti letech vypracoval do funkce vrchního inspektora c.k. státních drah v Olomouci. Po převratu roku 1918 byl povolán na ministerstvo do Prahy jako přednosta finančního oddělení. Do důchodu odešel 1926.
Karel Dvořák je ovšem nejznámější jako fotograf. Fotografovat začal s kamerou 13x18 cm roku 1887 v Lounech. Patřil k prvním členům Klubu fotografů amatérů (KFA) v Praze. Jeho prvním úspěchem byla bronzová medaile na Jubilejní výstavě 1891 za fotomontáž lounských pamětihodností. Příprava na Národopisnou výstavu zapříčinila jeho zájem o etnografické a folkloristické motivy. Společně s Alberto Vojtěchem Fričem rozvíjeli čistou národopisnou fotografii. Požadovali, aby byly snímky ostré a obecně srozumitelné. Od roku 1895 začal Dvořák pravidelně publikovat ve Fotografickém obzoru, kde mu byl roku 1897 otištěn první snímek. Pod jeho vlivem byl v KFA založen roku 1897 Diapozitivní kroužek a promítání diapozitivů se začalo stávat pravidelnou součástí klubových setkání. Pravidelné akce pro veřejnost pořádal KFA od roku 1901, první s názvem Týden na slovanském jihu realizoval právě K. Dvořák. V roce 1903 představil zvětšeninu 100 x 230 cm z negativu 13x18 cm, nazvanou Praha stověžatá, která se stala jeho nejznámějším dílem. Experimentoval také s autochromy a s Uvachromem.
Krátce po převratu roku 1918 se stal členem výboru Klubu českých turistů a krátce i předsedou Českého KFA a posléze Svazu ČKFA (SČKFA), jehož byl spoluzakladatelem. Jako fotograf se nejvíce vracel na Slovácko a jezdil se svými přednáškami po celé republice. Jeho vliv se promítal do české amatérské fotografie. Svou výstavní činnost ukončil na Výstavě Slovácka roku 1937 v Uherském Hradišti. Pro své zásluhy patřil v roce 1939 k zahajovatelům výstavy 100 let české fotografie. Po ukončení své činnosti se pustil do vzpomínkové knihy Ze staré Třebíče. Podle jeho pokynů je hezkými pérovkami ilustroval jeho synovec Ing. Vladimír Dvořák. První díl vydal vlastním nákladem, v Třebíči ho roku 1940 vytiskl Emanuel Čapek. Těmto vzpomínkám z let 1864–1880 předcházel v roce 1932 článek v Ročence klubu Třebíčané v Praze. Karel Dvořák ještě stihl napsat druhý díl, který se týkal zčásti i Třebíčska a měl vyjít po válce. Knihu sice napsal, ale do tisku ji už nestačil připravit, protože 16. dubna 1946 v Praze zemřel. Druhý díl byl opět připravován v Čapkově tiskárně, ale už nemohl vzhledem k únoru 1948 vyjít a sazba musela být rozmetána. Díky uchování zkušebního otisku byl pak spolu s prvním dílem vydán v nepříliš velké kvalitě roku 1990 třebíčskou pobočkou Sociální demokracie.
Radovan Zejda, 2015/02