Krištof Kintera

* 20. 9. 1973, Praha, Česká republika (Czech Republic)
sculptor, performer, conceptual artist

 

nationality: Czech
sex: male
web: kristofkintera.com

Krištof Kintera
Red is coming
2007

polyuretan
Krištof Kintera
Revolution
2005

elektromechanika, oblečení, polyuretan
Krištof Kintera
Fatal egoist n.1
2007


Krištof Kintera
My Light is Your Life (Shiva Samurai)
2009

elektronika, kombinovaná technika
Krištof Kintera
Conflict of interests
2004


word:
Krištof Kintera studoval v letech 1992 - 1999 na Akademii výtvarných umění v Praze.[1] Absolvoval roční stipendijní pobyt na Rijksakademii van Beeldende Kunsten v Amsterdamu (2003 - 2004). V roce 2007 byl kurátorem kolektivní výstavy Hrubý domácí produkt v Galerii hlavního města Prahy.[2] Mezi lety 2009 - 2011 byl vedoucím pedagogem ateliéru Socha II na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.[3] Skupinově vystavuje od roku 1993, samostatně od roku 1994.[4]

Vizualita převážně konceptuálních a intermediálních objektů Krištofa Kintery vychází z každodenní reality lidského života. Autor se zaměřuje na prostorové instalace, kde přiznává inspiraci konzumním průmyslem. Do svých prostorových kompozic kolážistickým způsobem uplatňuje již hotové předměty (např: květina vytvořená z obyčejných plechovek: Doma vypěstovaný, 2003[5]). Věcem vyjmutým z jejich funkčních a užitných vazeb záměrně ponechává primární vzhledový charakter, ovšem transformací užitkové funkce do nových významových vztahů narušuje společensky zažitý stereotyp, například konverzí domácího spotřebiče na domácího mazlíčka (např: To, 1996[6]). Symbolika, ani předmětné vzájemné vazby těchto produktů si nevynucují divákovu pozornost ke způsobu autorova přetváření materiálu, ale spočívají v reakcích publika na nové obsahové skutečnosti. Autor vytváří představení pro všechny lidské smysly, mnohdy nesmyslnou vizualitu umocňují zneklidňující efekty samohybnosti děl. Přidáním mechanických strojků Kintrera svá tělesa „nutí" vyluzovat různé zvuky či vypouštět kouřová znamení. Typický objekt Krištofa Kintery tak představuje běžná igelitová taška, z níž vyčnívají naturalistické umělohmotné „vnitřnosti" nebo její varianta trpící samomluvou, naplněná až po okraj skutečnými potravinami v plastových obalech: „V Kinterově světě pak igelitka znechuceně hudruje, že už toho všeho má tak akorát dost a je jí z toho všeobecného přebytku vážně zle"[7] (např: I am sick of it all!, 2003[8]). Současně se pokouší o zintimnění domněle agresivního působení veřejných užitkových objektů (např: přenesením gigantického několikarameného „lustru" složeného z typizovaných lamp pouličního osvětlení do galerijního prostředí: Mé světlo je tvé světlo, 2008[9]). Deformací smysluplnosti reálné skutečnosti, tak dospívá až k jakýmsi anti-stiuacím (např: skutečné jízdní kolo ovíjející se okolo dopravní značky: Fatální egoista III, 2007, [10] „jiskření" mezi bramborovým párem: Máme na to, 2003[11]), nebo jízlivé mystice (např: bílý kouř stoupající z ropného barelu Svatý duch vypuštěn, 2008[12]). Kritika konzumního života i našeho alibistického smíření se s jeho danostmi, však není v Kinterově pojetí nijak dogmatická, ale naopak svou intelektuální vynalézavostí vzbuzuje v divákovi chuť k osobní konfrontaci se skutečností.

[1] Krištof Kintera, Krištof Kintera. CV, Kristofkintera.com, http://kristofkintera.com/pages-etc/cv.htm, vyhledáno 20. 1. 2013. [2] Mariana Seranová - Karel Srp (eds.), Krištof Kintera, Řevnice 2012. [3]Ibidem, s. 275 - 276. [4] Karel Srp, Krištof Kintera. Mluvčí (kat. výst.), Galerie hlavního města Prahy 1999, nestr. [5] Doma vypěstovaný I, 2003, v. 250 cm, plechovky od piva, hliníková konstrukce, polyuretanová pěna. Viz Mariana Seranová - Karel Srp (eds.), (pozn. 2), s. 98 - 99. [6] To, 1996. Viz Neautorizováno, Krištof Kintera, Artlist, http://www.artlist.cz/?id=187, vyhledáno 12. 2. 2013. [7] Krištof Kintera - Simona Vladíková, Believe it or not! (kat. výst), Východočeská galerie v Pardubicích 2008, nestr. [8] I am sick of it all!, 2003, zvuk, elektromechanismus, okurek, igelitová taška. Viz Ibidem. [9] Mé světlo je tvé světlo, 2008, v. 420 cm, pouliční svítilna, kovová konstrukce, elektroinstalace, Viz Mariana Seranová - Karel Srp (eds.), (pozn. 2), s. 152 - 153. [10] Máme na to, 2003, 300 kg brambor, 250 párů zinkových a měděných elektrod, elektronika, displeje LCD. Viz Ibidem, s. 92 - 95. [11] Fatální egoista, 2007, dekonstruované jízdní kolo. Viz Ibidem, s. 130. [12] Barel, 2008, barel 24kt zlato, časovač, kouřostroj. Viz Ibidem, s. 170 - 171.
Soušková Sabina, socharstvi.info, 9/2013

notes:
Sochař, tvůrce instalací, multimediální tvůrce. Žije a pracuje v Praze.