Josef Knap

* 28. 7. 1900, Podůlší (Jičín), Česká republika (Czech Republic)
13. 2. 1973, Praha, Česká republika (Czech Republic)
editor, historian, critic, writer, poet

 

nationality: Czech
sex: male

word:
Narodil se v Podůlší u Jičína v rodině chalupníka Antonína Knapa a jeho manželky Anny, rozené Konůpkové.[1] Gymnázium ukončil v roce 1919 a v roce 1924 vystudoval moderní literaturu na filosofické fakultě University Karlovy. V meziválečném období procestoval pak řadu evropských zemí, mezi nimi Německo, Švédsko, Norsko, Itálii a Francii. Více než 25 let (1925–51) pracoval v divadelním oddělení Národního muzea, které později vedl. Za nacistické okupace prošel totálním nasazením.
Kvůli náboženskému tónu jeho literárních prací se stal v 50.letech obětí politických procesů s katolickými intelektuály: v roce 1952 byl odsouzen k jedenácti letům vězení. V době jeho věznění v pangrácké věznici jemu, Janu Zahradníčkovi a Františku Křelinovi pomohl dozorce Václav Sisel. Zachránil mnohé básně a texty těchto vězněných autorů. Ukryl je na své chatě a to až do roku 1968. Josef Knap byl nakonec propuštěn již v roce 1955 kvůli onemocnění rakovinou. Když se poměry na konci 60.let přechodně uvolnily, byl v roce 1967 soudně rehabilitován. Po propuštění pracoval jako stavební dělník, až později získal zaměstnání v Památníku národního písemnictví.
V 60. letech se zabýval dějinami divadelních společností – na základě této své práce vydal knihu Umělcové na pouti v roce 1961.
Zemřel v Praze, pohřben byl v Železnici u Jičína.
V roce 1997 vyšly knižně Knapovy vzpomínky nazvané Bez poslední kapitoly.
cs.wikipedia.org, 4.5.2018

notes:
PhDr.
redaktor časopisu Sever a východ a Topičova nakladatelství
přispíval do Cesty, Hosta, Mostu, do Československých novin, Rozhledů, Brázdy aj.