Jaroslav Doubravský

* 27. 11. 1911, Krásné Březno, Ústí nad Labem (Ústí nad Labem), Česká republika (Czech Republic)
26. 1. 1973, Ústí nad Labem (Ústí nad Labem), Česká republika (Czech Republic)
ceramicist , sculptor

 

nationality: Czech
sex: male

word:
K svérázným ústeckým kumštýřům, kteří stáli mimo Metznerbund, patřil keramik, akademický sochař prof. Jaroslav Doubravský. Narodil se 27. listopadu 1911. Jeho otec byl v Krásném Březně uměleckým štukatérem, dodnes se dochovaly jeho štukatérské výzdoby v některých vilách v dnešní Churchillově ulici. Jaroslav Doubravský chodil do školy v Krásném Březně. V letech 1926-1929 absolvoval střední Státní školu keramickou a uměleckých řemesel v Teplicích a v období 1929-1934 studoval modelování a keramiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Heleny Johnové a pedagogiku na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze.
Brzy po absolvováni v roce 1934 získal 2. místo ve státní umělecké soutěži svým návrhem na pomník obětem neštěstí na dole Nelson, dnes uložený v litoměřické galerii. V r. 1936 získal Doubravský státní stipendium a studoval výrobu tradiční habánské keramiky v Modré na Slovensku. Po návratu ze Slovenska zavedl výrobu napodobenin této keramiky v Ústí. Pracoval mj. i při výrobě a výzkumu keramických glazur v ústecké chemičce a teplické továrně Terra. Za války byl totálně nasazen v keramické továrně Alfreda Titzeho v Königsbrücku u Drážďan.
Před koncem války se vrátil do Krásného Března a brzy po osvobození převzal národní správu v ústecké Mareschově keramické továrně. Zde se vyráběla vedle již zmíněných napodobenin habánské keramiky rovněž dekorativní keramika (zejm. nástěnné talíře, korbely aj.) napodobující historické prvky, dnes chlouba mnohých sběratelů starožitností, a zahradní terrakota. Továrna se potýkala s mnohými potížemi, často nezbylo ani peněz na výplatu zaměstnanců a byly jim místo mzdy dávány hotové výrobky (např. zahradní trpaslíci) a pro nedostatek surovin byla výroba v r. 1947 zastavena.
Od r. 1948 vedl Doubravský malou keramickou dílnu v bývalé sladovně na Masarykově ulici. V době nasazení v Německu onemocněl v důsledku válečného nedostatku tuberkulózou. Tato nemoc měla za následek v r. 1950 prudké zhoršení zdravotního stavu a po několika operacích více jak tříletou hospitalizaci v sanatoriu. Navíc byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců pro nařčení, že si přivydělává výrobou keramických trpaslíků, což bylo v příkrém rozporu s principy socialistického realismu.
Od druhé poloviny 50. let se uplatnil jako pedagog, vedl keramické a sochařské kroužky v trmické elektrárně, chemičce, Krajském domě pionýrů a mládeže a naposledy, prakticky až do své smrti, v 22. ZDŠ ve Všebořicích. Zemřel v Ústí n. L. v 61 letech 26. ledna 1973 a je pochován na hřbitově v Krásném Březně.
Prameny a literatura
Souhrnné zpracování historie výtvarné kultury na Ústecku v letech 1918-1945 zatím neexistuje. Poznatky o Metznerbundu a jeho členech čerpány z F. J. Umlauft, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth 1960. Životopisné údaje o Ernstu Neuschulovi dodali jeho syn Khalil Norland z Oxfordu a Mimi Wotzilková z Londýna. Výtvarná a písemná pozůstalost Rudolfa Poppera, uložená v Archivu města Ústí nad Labem je zpřístupněna archivními inventáři: Písemná pozůstalost Rudolfa Poppera 1900-1967, Ústí nad Labem 1984 a dodatkem Písemná pozůstalost Rudolfa Poppera-výtvarná činnost 1914-1961, Ústí nad Labem 1988, stručný životopis R. Poppera z pera V. Kaisera byl otištěn v Ústeckých přehledech 12/1982. Životopis J. Doubravského vydal V. Kaiser v Ústeckých přehledech 11/1982 a v článku Trpaslíci kontra socialistický realismus v Severočeském dialogu 1990.
zdroj - www.usti-nad-labem.cz