Josef Václav Hakl

* 4. 8. 1912, Tasov (Žďár nad Sázavou), Česká republika (Czech Republic)
† 15. 4. 2004
Pedagogue, painter

 

nationality: Czech
sex: male

notes:
NK ne - 2019/03
soukromě studoval u malířů J. Šilhavého a O. Zeminy

Josef Václav Hakl

Josef Václav Hakl se narodil 4. 8. 1912 jako prvorozený syn v zemědělské rodině v Tasově.
Již od útlého mládí bylo zřejmé, že předurčené převzetí hospodářství nebude
jeho osudem. Cestu k uskutečnění svého snu viděl v absolvování učitelského ústavu. Po
jeho absolvování působil jako učitel v Hodově a následně v Osové Bítýšce a Vladislavi.
Jako člen protiněmeckého odboje byl vyzván ke vstupu do tvořící se Československé
armády, kde v letech 1946–1953 působil ve funkci šéfa vojenských výtvarných ateliérů a
Domu armády v Brně a Trenčíně. Právě z tohoto období pramenilo jeho přátelství se
známými malíři, kteří ve vojenských ateliérech vykonávali vojenskou službu a později
často navštěvovali jeho chatu – ateliér v Hodově. Své výtvarné vzdělání si prohloubil
studiem na zlínské škole výtvarného umění, jehož absolutorium umožnilo zapsání do
seznamu výtvarných umělců Čech a Moravy.
V letech 1953–1958 působil v reklamní agentuře a při tom vystudoval filozofickou
fakultu – obor historie umění na Masarykově univerzitě. Po absolutoriu nastoupil jako
profesor na výtvarnou katedru Střední průmyslové škole textilní, kde působil až do svého
odchodu do důchodu. Penzijní věk trávil většinou v Hodově, což mu umožňovalo stále
více ztvárňovat v obrazech jeho milovanou Vysočinu. Jeho dílo však obsahuje nejen
obrazy z Vysočiny, které tvoří převážnou část, ale i ze Slovenska a Jugoslávie. Jeho
obrazy byly vystaveny na 27 výstavách a dnes zdobí stěny v rodinách sběratelů nejen
v Čechách, ale i na Slovensku, Německu, Itálii i Jugoslávii. Výtvarně byl činný až do
svých 90 let, další roky již ovlivňoval stárnoucí zrak, který ztěžoval jeho milované
malování. O to více rád vyjížděl na krásnou Vysočinu, aby čerpal její atmosféru. Jeho
paleta osiřela po krátké nemoci 15. května 2004.
Autor: Lubomír Hakl (syn)
zdroj: http://www.mestysbudisov.cz/

Josef Václav Hakl, rodák z Tasova, zná důvěrně kraj Horácka, především okolí
vesničky Hodov a celý život mu věnoval své nadání. Rád se vracel do krajiny dětství, aby
zde našel zdroj své inspirace. V bohatě členěné geniální krajině, těžké práci místních
rodáků i proměn během celého roku. Jako profesor odborného kreslení a dějin umění na
výtvarné katedře střední uměleckoprůmyslové školy textilní v Brně navštěvoval každé
prázdniny Hodov, poblíž kterého si postavil ateliér. Je to neopakovatelná krajina, k níž jej
poutá domovská láska a hluboký citový vztah. Odtud si odnesl reálný vztah k přírodě a
k lidem. Nejlépe to dokazuje obraz „Štípání pařezů“ (1947).
Cesta J. V. Hakla k výtvarnému umění byla velmi těžká a plná překážek. Neklidná
doba dvou světových válek a následné totality mu neumožnila, aby uplatnil své vlohy
v plné šíři svého talentu.
Studium: Na Pedagogické škole ve Znojmě v letech 1928–32 zaujal svými pracemi
akademického malíře O. Zeminu, který poprvé uvedl J. V. Hakla do základních tajů
malířského kumštu a pomohl mu také tím, že umožnil začínajícímu malíři vystavovat
37
první jeho práce. Tento vstup do výtvarné praxe však přerušila prezenční vojenská služba
1932–34. Po jejím ukončení studuje výtvarné umění soukromě a nachází pochopení
u různých významných umělců podporujících jeho úsilí. Vysočina v té době vážně
konkurovala pražské umělecké scéně, a to nejen v literatuře (Jakub Deml, Otokar
Březina), ale i v malířství (Oldřich Blažíček, Josef Jambor) s centry v Tasově a Novém
Městě na Moravě. Pro J. V. Hakla je významné přátelské vedení profesorem akad.
malířem J. Šilhavým nebo v tehdejším Zlíně u profesorů V. Hrocha, prof. Jaška a prof.
F. Petra ve čtyřicátých letech. V občanském povolání působí jako učitel v Hodově a na
jeho obyvatele všech generací s láskou vzpomíná celý život. V počátcích k jeho nejvíce
inspirujícím malířům patří Mikoláš Aleš a jeho bravurní vyjadřování kresbou a malířskou
zkratkou (Masopust, Vápenický kůň).
Velmi rušivě zasáhla do života J. V. Hakla okupace, kdy byl totálně nasazen do
pracovního tábora v Pardubicích. Svůj odpor k německému fašismu projevil ilegální
činností. V této době se téměř nedostal k výtvarné práci. Vzniklo jen několik drobnějších
kreseb, jako např. lavírovaná perokresba z roku 1940 „Pozdrav z Horácka“ vytištěná
grafickým závodem J. Štence na pohlednicích a pro velký zájem ještě několikrát
vytištěna knihtiskárnou A. Šaška. Osvobození v roce 1945 přineslo novou naději a plány
do budoucna. J. V. Hakl vstoupil v této době do armády v naději, že konečně přišla doba,
v níž by uplatnil také své nadání. Pracuje jako výtvarník na velitelství třetí oblasti v Brně.
Ve volných chvílích se věnuje tvorbě a pokud to komunistická cenzura dovoluje, také
vystavuje. V roce 1953 opouští armádu, aby se mohl věnovat jako samostatný výtvarník
plně umělecké práci. Úspěšně studuje na katedře dějin umění na filosofické fakultě
v Brně. Zde se přátelí s akad. malířem E. Milénem (1954). Na fakultě vystavuje svá díla a
nachází zde obdiv a uznání. V roce 1958 byl jmenován profesorem odborného kreslení a
dějin umění na výtvarné katedře Střední průmyslové školy textilní v Brně. Vystavuje opět
nejraději na milované Vysočině: Třebíč, Velké Meziříčí, Brno. Významná je i jeho
ilustrátorská činnost. Snad za nejlepší práci této doby je považován lyrický obraz
„Vyžínání paseky“ (1959). Malíř zde oslavil práci venkovské ženy a povýšil ji do sféry
poetického artefaktu. Obraz má také bezesporu mnoho kladů, především v použití
moderního výtvarného názoru umělce. Prostá skutečnost je zde zachycena stručnou
výtvarnou zkratkou za použití minimalistických výrazových prostředků. Od tohoto
obrazu nastupuje u J. V. Hakla nová orientace. Malíř se oprošťuje od prostého přepisu
skutečnosti a hledá nové výrazové prostředky. Projevuje se to Zejména v obraze
„Senoseč“ (1960), „Oborávání brambor“ (1961), „Časné setkání“ (1961). Do sféry jeho
tvorby začínají zasahovat i umělecko-průmyslové formy umění jako textilní návrhářství a
návrhy gobelínů. Jezdí na Slovensko a vznikají zde neopakovatelné akvarely a další
vyzrálá díla. Jako devadesátiletý ještě navštěvuje Hodov a okolí, aby se rozloučil
s krajinou, kterou tak miloval.
Autor: Radek Hakl (syn)
zdroj: http://www.mestysbudisov.cz/

Josef Václav Hakl

from - to   school, city, faculty, specialization, professor
???? - ????   Škola umění (1939-1947), Zlín (Zlín)

Josef Václav Hakl

from - to   institution, city, notes
???? - ????   Vladislav, Vladislav (Třebíč), malíř, učitel

Josef Václav Hakl

encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle), publisher, city
  1993   Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
  1999   Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 (III. H), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)