nationality: Czech
sex: male

notes:
otec sochařky Evy Kmentová, děda bibliografky Polany Bregantové a sochaře Jasana Zoubka
1923 - jmenován středoškolským profesorem

František Kment

František Kment se narodil 26. března 1895 v Holicích. Jeho otec byl truhlářský dělník a později majitel malé truhlářské dílny, matka šila v továrně svršky bot. František – stejně jako jeho o dva roky starší bratr Oldřich – nastoupil po ukončení měšťanské školy do učení k svému otci a po dvou letech složil tovaryšskou zkoušku. V letech 1912–1915 navštěvoval v Chrudimi odbornou školu pro zpracování dřeva, obor řezbářství. Poté pracoval jako truhlářský dělník v Praze. Koncem roku 1916 byl odveden a v lednu 1917 narukoval do Vysokého Mýta. Po válce pracoval v Holicích v demobilizační kanceláři. V letech 1919–1923 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v řezbářské speciálce profesora Štěpána Zálešáka, kde se spřátelil se svým spolužákem Karlem Svolinským. Po absolutoriu měl v srpnu 1923 svou první samostatnou výstavu, která se konala v rámci hospodářskoživnostenské výstavy v chlapecké škole v Holicích. Na podzim 1923 byl jmenován středoškolským profesorem a byl pověřen vedením Státních učebních dílen pro zpracování dřeva ve Staré Turé na Slovensku. O rok později se oženil s Marií Píšovou. V roce 1928 se jim narodila dcera Eva. Kmentovi žili na Slovensku do léta 1926, protože k 1. září 1926 byl František Kment přeložen na Státní odbornou školu pro zpracování dřeva v Praze Žižkově, která pak byla roku 1928 přejmenována na Státní ústřední školu bytového průmyslu v Praze XI. Zde vybudoval řezbářské oddělení a vychoval řadu žáků. Pro školní knihovnu navrhl v roce 1927 tři dřevěné sochy, které představují alegorie umění a řemesel. Dekorativními sochami vyzdobil v roce 1928 interiér pokoje, který pro Výstavu soudobé kultury v Brně navrhl jeho kolega, architekt František Novák. Do důchodu odešel v červnu 1957. Zařídil si pak dílnu v Přemyslovské ulici na Vinohradech, kde vytvářel šperky a upomínkové předměty ze dřeva. Na jaře 1964 se přestěhoval se svou ženou natrvalo do vilky, kterou postavili na počátku třicátých let v Jevanech u Prahy. Vytvořil dvě realizace do veřejného prostoru – ve třicátých letech bronzovou bustu Tomáše Garriguea Masaryka na pomník v Jevanech a v roce 1953 dřevěnou sochu Božského Spasitele pro farní kostel sv. Rocha na Žižkově. Za okupace navrhoval vzorky drobných užitkových a dekorativních předmětů pro sériovou výrobu Družstevní práce. V roce 1935 obeslal výstavu Padesát let výtvarné práce v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v roce 1939 jubilejní výstavu své školy v UPM a v roce 1949 výstavu Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu v domě U Hybernů. K Hybernům se vrátil o dvacet let později, kdy na podzim roku 1969 vystavil na 2. Pražském salónu dřevěnou sochu Sv. Václav. V sedmdesátých letech ho Svaz českých výtvarných umělců navrhl na udělení vyznamenání Za vynikající práci za celoživotní práci v oboru řezbářství a za pedagogickou činnost. Vyznamenání ale nedostal. Zemřel 17. února 1977 v Jevanech.
Polana Bregantová, 2018
-
Vyučil se truhlářem, absolvoval odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi. Učil na škole pro zpracování dřeva ve Staré Turé na Slovensku (Státní učební dílny). V roce 1926 přišel do Prahy, učil na Státní ústřední škola bytového průmyslu, vychoval několik generací řezbářů a sochařů, učil i dceru sochařku Evu Kmentovou. Ve svém ateliéru zavedl výrobu užitkových předmětů, školní výrobky byly na milánském trienále oceněny zlatou medailí.
Pro Družstvo Práce vyráběl bytové doplňky, sošky a užitkové předměty z lipového dřeva, černého dubu, jasanu, hrušky a smrku, dřevo kombinoval se sklem a kamenem (mramorem), zabýval se i zpracováním perleti. Vytvořil řadu volných prací (Malá rybářka, Zrání, Madona, Hlava Krista, Ukřižování) a soch z „kmenových částí“ (Zima, Stařec, Dívka jižního slunce, Vltavský vodník).
Vystavoval od roku 1923, ve 40. letech v Moskvě, Ženevě a Amsterodamu.
jih
-

František Kment

František Kment

František Kment

František Kment

František Kment

František Kment

katalog kolektivní
	published	title (subtitle), publisher, city
	1935	Padesát let výtvarné práce (Architektura, byt, užité umění 1885-1935), Uměleckoprůmyslové museum, Praha
	1949	Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu (Obrazy - plastiky - užité umění)
	1956	Hračka a loutka
	1969	2. pražský salón
	2018	4 generace: Kmentovi a Zoubkovi, Kulturní Jižní Město, o.p.s., Praha
	2020	4 generace (Kmentovi a Zoubkovi), Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Frýdek-Místek (Frýdek-Místek)
encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	1983	Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie, Pardubice (Pardubice)
	1993	Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
	2000	Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (V. Ka – Kom), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
	2005	Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové (Hradec Králové)
podřazený dokument
	published	title (subtitle), publisher, city
	1950	Umělec, učitel a člověk, Lidová demokracie, 7-7
	1956	Jmenný seznam základního kádru členů Svazu, Výtvarná práce, 2-2
	1970	Řezbářské jubileum, Výtvarná práce, 2
pozvánka kolektivní
	published	title (subtitle), publisher, city
	2018	4 generace (František Kment, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Jasan Zoubek, Eva Zoubková, Adam Zoubek)
	2020	4 generace (Kmentovi a Zoubkovi), Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Frýdek-Místek (Frýdek-Místek)
album
	published	title (subtitle), publisher, city
	nedatováno	Album prací (František Kment)
	nedatováno	F. K. (František Kment)

František Kment

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	1946	Zločin v Lidicích (Román - skutečnost), Společnost pro obnovu Lidic, Praha

František Kment