Ondřej Dubke

* 1671, Horní Jiřetín (Most), Česká republika (Czech Republic)
† 12. 4. 1749,
sculptor

 

sex: male

word:
Ondřej Dubke. Sochař.

Narozen r. 1667 v Horním Jiřetíně. Rodiči zednický mistr Mathias Dubke a jeho manželka Maria, rozená Lübkeová. Vyučen zedníkem. Souběžně se učil i kameníkem a kamenosochařem. Studijní pobyt v Drážďanech. V l. 1700-1741 dvorním sochařem Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské. V l. 1741-1747 dvorním sochařem Marie Anny Karolíny Luisy Františky, vévodkyně bavorské. V l. 1700-1702 dostával stálý roční plat 90 zl. V l. 1702-1746 pak roční plat ve výši 140 zl. V r. 1747 přestal vykonávat funkci dvorního sochaře bavorské vévodkyně. Za své služby byl však odměněn tím, že ještě v l. 1747-1749 pobíral pravidelnou penzi ve výši svého dosavadního platu. Dále je známo, že Ondřej Dubke vytvořil nadaci v sumě 600 zlatých na udržování věčného světla v kapli Panny Marie v kapucínském klášteře v Zákupech. V písemném záznamu o této nadaci z 29. 12. 1747 je Ondřej Dubke uveden jako dvorní sochař velkovévodkyně Toskánské Anny Marie Františky. Ondřej Dubke zemřel 12. dubna 1749.


Dílo:

Benátky nad Jizerou.
Morový sloup na náměstí. Sochařskou výzdobu realizoval v l.1706-1710 dvorní sochař Anny Marie Františky, velkovévodkyně toskánské Ondřej Dubke.

Buštěhrad.
Roku 1702 vytvoři Ondřej Dubke obě sochy Atlantů portálu, podpírajícího balkón v centrální ose severního průčelí zámku. Je též patrně autorem dvou postav na balustrádě balkónu. Ondřej Dubke snad vytvořil i sloup se staroboleslavským paladiem země České r. 1702 se dvěma sochami světců. Celkem tak pro Buštěhrad vytvořil Ondřej Dubke šest soch. Nad balkónovými dveřmi zámku je umístěn velký pískovcový znak velkovévodkyně toskánské. Architektura portálu je dílem Jana Oldřicha Mannesa. Plastiky vytvořil v l. 1700–1702 sochař Ondřej Dubke. Sochař Ondřej Dubke je patrně též autorem sochařské výzdoby zámeckých teras.

Býčkovice.
Donátorka Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská zde dala vytvořit sloup se sochou sv. Marie Magdaleny v l. 1737-1739. Autorem sochařské výzdoby je Ondřej Dubke. Spoluúčast na tomto díle měl stavitel Václav Špaček a kameník Johann Georg Thun.

Frýdlant.
Mariánský sloup se nachází ve středu Kostelního náměstí, v bezprostřední blízkosti kostela Nalezení sv. Kříže, v centrální části městské památkové zóny Frýdlant. Původně však tento sloup stával na frýdlantském náměstí ( nyní T. G. Masaryka ), kde ho nechali vztyčit frýdlanští měšťané Tobiáš Stracke a jeho syn Josef Stracke jako dar lidem, kteří přežili morové epidemie. Sloup byl přemístěn v roce 1898 po usnesení městské rady ze dne 19.3.1897. Samotné dílo vytvořil zákupský sochař Ondřej Dubke v duchu vrcholného baroka v roce 1723. Na nízkém stupni je postaven celkem štíhlý hranolovitý podstavec s volutovými konzolami, římsou a sochami. Sochy jsou podobiznami sv. Anny, sv. Jáchyma, sv. Josefa a sv. Jana Evangelisty. Na postament navazuje vysoký štíhlý dřík s kompozitní hlavicí, na které stojí samotná socha Immaculaty (Panny Marie).

Horní Police.
Ondřej Dubke zde vytvořil mariánský sloup r. 1714. Sousoší vytvořil Ondřej Dubke za účasti dalších řemeslníků. Mezi mosty při náměstí stojí barokní mariánské sousoší se sochami čtyř světců a Pannou Marii. Postaveno bylo v roce 1722 na místě nálezu mariánské sošky, zde vyplavené. Vzhled sochy Panny Marie je totožný se soškou, která je dvouobličejová, hledíc jak na kostel, tak na zámek. Sousoší vytvořil sochař Ondřej Dubke za účasti dalších řemeslníků.

Hostivice.
Mariánská statue z r. 1734 je opět dílem Ondřeje Dubkeho. Vytvořeno opět na pokyn velkovévodkyně Toskánské Anny Marie Františky. Panna Marie Polická a sv. Rodina jsou doprovázeny sochami sv. Konstantina, sv. Floriana, sv. Barbory a sv. Vavřince.

Kácov.
Ondřej Dubke je autorem sochařské výzdoby monumentální statue se Čtrnácti svatými, jíž je možné vročit do l. 1727-1730. Socha Panny Marie s Ježíškem. Socha sv. Jana Nepomuckého. Socha sv. Josefa. Socha sv. Kateřiny. Socha sv. Barbory. Socha sv. Kryštofa. Socha sv.Achatia. Socha sv. Markéty. Socha sv. Pantaleona. Socha sv. Jiří. Socha sv. Eustacha. Socha sv. Blažeje. Socha sv. Cyrila. Socha sv. Víta. Socha sv. Jiljí. Socha sv. Erasma. Socha sv. Diviše.

Kozomín.
Ondřej Dubke je autorem statue s vrcholovým reliéfem staroboleslavského paladia země České a postavami světců. Datovat toto dílo lze před r. 1705.

Kralupy nad Vltavou - Míkovice.
Ondřej Dubke je patrně autorem pilíře se sochou Panny Marie Bolestné a třemi sochami řeholních světic. Sochař toto dílo vytvořil ve druhém desetiletí 18. stol na pokyn Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské. Pilíř se sochami rozebrán a odstraněn.


Kravaře.
Sloup Panny Marie s Ježíškem. Panna Marie stojí na zeměkouli. V ruce drží žezlo. Na podstavci se nacházejí sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého,sv. Rocha a sv. Barbory. Dílo lze vročit k r. 1708. Autorem patrně dvorní sochař velkovévodkyně toskánské Ondřej Dubke.

Mařenice.
Mariánský sloup za hájovnou z r. 1704 vytvořil na pokyn Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské její dvorní sochař Ondřej Dubke.
Ve starých pramenech se uvádí, že již roku 1836 byly 4 sochy poškozené a bez rukou, v roce 1920 ležely dvě spodní sochy roztříštěné pod sloupem a dvěma horním sochám chyběly i hlavy. Fragmenty soch a torzo jedné z původních pěti soch (Panna Maria, Antonín Paduánský, František z Assisi a dvě další) nalezeny kol hájovny a u dalších stavení.

Ploskovice.
Zajímavý mariánský sloup vytvořil Ondřej Dubke na pokyn donátorky Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské v Ploskovicích r. 1737. Pannu Marii Polickou a Pannu Marii s Ježíškem doprovázejí sochy sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Víta.

Svádov.
Před zámkem. Autorem sloupu před zámkem s Pietou a sv. Třemi králi je s největší pravděpodobností Ondřej Dubke.

Zákupy.
Ondřej Dubke a další sochař Johann Pursch vytvořili v zámeckém areálu desítky soch a sousoší. Zejména polopostavy dvojice zámeckých teras lze připsat sochaři Ondřeji Dubkemu.
Morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v l.1706–1710 vytvořil dvorní sochař Anny Marie Františky Ondřej Dubke. Jedná se o typ tzv. oblakového sloupu a odborníci vidí jeho předlohu v morovém sloupu vídeňském. V roce 1860 byl nákladem císaře Ferdinanda opraven, avšak kvůli úspoře neobnovili již tehdy vodní systém a některé, poškozené sochy již neopravili, ty ostatní pak rozmístili jinak. Je tedy dnes sloup mnohem chudší než původně. Statue je vysoká asi 14 m. Kromě jiných světců jsou zde tři nejvýznamější v horní části a to sv.Václav,sv.Mikuláš a sv.Jan Nepomucký. U sloupu jsou jakoby mušlovité vodní nádrže v trojím provedení a v ohrazení. Ty vznikly v roce 1860. Zámecká zahrada se pyšní sochami karyatid a Atlantů, jež vytvořil Ondřej Dubke po r. 1701.

notes:
NK neuvádí 2010, 2011
Jinak i Andreas Dubke