nationality: German
sex: male

NK AUT: jx20080304007

notes:
Také jako Severin Stolař

Severin Tischler

Severin Tischler. Významný představitel pozdně barokního sochařství v českých zemích, působící většinu života v Moravské Třebové. Jeho dílo lze spatřit na mnoha místech pomezí východních Čech a severní Moravy, na Olomoucku, Náchodsku, v Podkrkonoší.

Narodil se ve Svitavách. Pokřtěn 12. října 1705 ve Svitavách. Otec Adam Tischler. Matka Anna, rozená Bittnerová, původem z Moravského Lačnova. Rodiče Severina Tischlera oddání ve Svitavách 15. 1. 1703. Dále víme, že 22.5. 1717 umírá ve Svitavách Adam Tischler. Jinak o životě rodičů Severina Tischlera víme málo. Sourozenci Severina Tischlera: Jan. Křtěn 11. 1. 1704. Zemřel 31. 7. 1704. Marie. Křtěna 7. 11. 1707. Zemřela 31. 7. 1718. Pavlína. Křtěna 25. 4. 1710. Josef. Křtěn 4. 3. 1712. Zemřel 18. 4. 1712. Gertruda. Křtěna 16. 3. 1713. Zemřela 29. 7. 1713. Pavel. Křtěn 28. 6. 1714. Jan. Křtěn 3. 11. 1716. Zemřel 15. 10. 1717. Severin Tischler patrně se učil sochařskému umění u sochaře Jiřího Františka Pacáka v Litomyšli, s nímž navázal kamarádský pracovní vztah. Severin Tischler se oženil s Pavlínou Gromischovou z Moravské Třebové. Svatba se konala ve Svitavách 29. 6. 1733. První syn Vilém Leopold je křtěn 9. 2. 1734. Tchánem Severina Tischlera se stal Jan Jiří (Johann Georg) Gromisch, radní a švec v Moravské Třebové. Obě dcery Severina Tischlera, Marie Josefa a Anna Victorie křtěny r. 1737. Dalším krokem pro přesun ze Svitav do Moravské Třebové se stala koupě domu, když 10.7. 1735 Severin Tischler koupil dům v Moravské Třebové od Tobiáše Römera v Panské ul. čp. 13 za 1.490 zlatých. Kamarádský vztah Severina Tischlera k litomyšlskému sochaři Pacákovi dokládá i údaj, že Severin Tischler a jeho spolupracovník František Adam Seitel byli svědky na svatbě litomyšlského sochaře a patrně jejich učitele Jiřího Františka Pacáka 16. 10. 1738 v Moravské Třebové. Jiří František Pacák po smrti své první choti Marty, zesnulé r. 1735 oženil s Annou, vdovou po moravskotřebovském malíři Christianu Davidovi. Jinak toho známe ze soukromého života Severina Tischlera poměrně málo. Předpokládáme, že snad jeho první choť zemřela před 10. 12. 1742, kdy je uváděn v některých písemných pramenech jako vdovec. A Severin Tischler se pak podruhé oženil. Jeho druhá choť se po jeho smrti provdala za prýmkaře Pavla Scheibeho 12. 11. 1743. Děti Severina Tischlera: Vilém Leopold. Křtěn 9. 2. 1734. Marie Josefa. Křtěna 3. 7. 1737 (?). Anna Victorie. Křtěna 23. 12. 1737 (?).

Dílo: Lze uvést, že sochařský projev Severina Tischlera směřuje k malebnému, lyricky vyznívajícímu pojetí realizovaného díla.

Anenská Studánka
V kapličce nad pramenem se nachází zajímavě pojaté sousoší Panny Marie Pomocné nesené na oblacích dvěma anděly. Adoranty sv. Jan Nepomucký a sv. Vavřinec. Severin Tischler je autorem soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Vavřince. Objednavatelem díla byl lichtenštejnský rentmistr Matěj Josef Hiessig z Lanškrouna. Tischlerovo dílo lze datovat patrně k r. 1738. Ústřední výjev je v jehlancovité kompozici. Doprovázejí sv. Jan Nepomucký a sv. Vavřinec. Patrně inspirací apoteoza sv. Ignáce z Loyoloy v nástavci oltáře sv. Herakleia z l. 1720-1721 v kostele sv. Klimenta v Klementinu od Matyáše Bernarda Brauna.

Bohuslavice, u Jevíčka.
Severin Tischler je autorem výzdoby kazatelny a hlavního oltáře kostela sv. Bartoloměje s dvojicemi biskupů a andělů. Sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje ( svatých biskupů). Dvě postavy andělů původně na brankách tabernáklu, později zavěšeny na kruchtě kostela. Dílo lze datovat do doby po r. 1735-1736. Výzdoba kazatelny, datovaná do doby po r. 1735-1736 je patrně společným dílem Severina Tischlera a jeho pomocníka.

Branná
Severin Tischler je autorem sochy sv. Jana Nepomuckého ve výklenku presbyteria farního kostela Archanděla Michaela, datovanou k r. 1733. Lze předpokládat tvůrčí účast Františka Josefa Seitela.

Bystré u Poličky.
Kostel sv. Bartoloměje. Severin Tischler je autorem výzdoby bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého se sochami sv. Vojtěcha a sv. Projkopa. Lze datovat do l.1742-1743 s podílem Františka Josefa Seitela a Jiřího Františka Pacáka. Zejména u výzdoby oltářů sv. Anny a sv. Barbory. Nezanedbatelný podíl na výzdobě má též František Pacák.
Severin Tischler je autorem sochařské výzdoby oltáře sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Jana Křtitele se sochami sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, archanděla Michaela, putti a reliéfem palladia země České. Výzdobu lze datovat do doby po r. 1736, resp. do r. 1742, 1753.

Česká Skalice.
Severin Tischler je autorem hlavního oltáře farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dvanáct postav apoštolů. Dva andělé nesou Pannu Marii k nebesům. Kruhové madailony s reliéfy Sedící Panna Marie s Ježíškem a Zvěstování Panny Marie. Toto dílo objednal r. 1732 farář Václav Vojtěch Klugar u Severina Tischlera. Tischlerovým dílem je také krucifix z r. 1732, umístěný na jižní straně kostelní lodi. Donátorkou stavebních úprav kostela v l. 1724-1725 byla kněžna Anna Victorie Piccolomini. Na výzdobě kostela se podílel i Jiří František Pacák. K roku 1738 lze jako dílo Severina Tischlera datovat kazatelnu tamního farního kostela, což dokládá i informace, daná k 30. 4. 1738. Objednavatelem díla byl opět farář Václav Vojtěch Kugler. Sousoší Panny Marie s Ježíškem nesené na oblacích dvěma anděly lze datovat do r. 1738. R. 1738 Severin Tischler také vytvořil na uvedené kazatelně alegorie Církve, putti, symboly Evangelistů a bronzového hada.

Dvůr Králové.
Severin Tischler je též autorem Svatojánského oratoria, sousoší sv. Jana Nepomuckého oslavující tohoto českého světce, jež lze datovat do l. 1735-1736, a reliéfu sv. Rodiny s malým sv. Janem Křtitelem z r. 1736 na portálu nadpraží děkanství ve Dvoře Králové. Snad inspirací kartuše se stejným námětem od Michaela Klahra z r. 1728 na děkanství v Chelmsku. Svatojánské oratorium je nyní umístěno za děkanským kostelem sv. Jana Křtitele. Skupina - sv. Jan Nepomucký se dvěma anděly, sv. Barbora, sv. Juda Tadeáš a sv. Tomáš, reliéf Panny Marie - je silně poškozena.
Patrně se jedná o ohlas Braunova Kuksu. Sochu sv. Barbory snad vytvořil František Josef Seitel.

Horní Dobrouč.
Severin Tischler je patrně i autorem sochařské výzdoby obelisku se sochami Panny Marie s Ježíškem a sv. Kateřinou, sv. Apolonií, sv. Josefem, sv. Augustinem, sv. Matějem, sv. Judou Tadeášem a bystami sv. Anny a sv. Jáchyma. Tento obelisk s výzdobou a terasa se sochami svatých je projevem díků Matěje Josefa Hiessiga za záchranu před utonutím po pádu do splavu tamního rybníka, což je znázorněno i na reliéfu. Tento památník vytvořil Severin Tischler a jeho dílna r. 1738.

Hořičky.
Severin Tischler je patrně také autorem sochařské výzdoby hlavního oltáře Seslání sv. Ducha v tamním farním kostele sv. Ducha, jež dala postavit na místě gotického kostela z r. 1358 v l. 1714-1715 kněžna Anna Victorie Piccolomini, rozená z Kolovrat. Většinu sochařské výzdoby - Panna Marie, dvanáct apoštolů, holubice sv. Ducha - lze datovat k r. 1735. Složitá pyramidální kompozice díla a fenomén nově pojatých forem ztvárnění díla nás k této dataci opravňují.

Hronov.
Sochařskou výzdobu mariánského sloupu z r. 1725 na náměstí vytvořil Severin Tischler v l. 1731-1732. Sousoší Panny Marie s Ježíškem realizoval r. 1725 nám neznámý sochař. Mariánský sloup objednal českoskalický farář Václav Vojtěch Klugar a kněz Bedřich Korda, farář v Poniklé. Původní jsou sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. papeže. Socha sv. Zikmunda z 19. stol. je náhradou původního Tischlerova díla. Sochař 19. stol. je též autorem reliéfů svatých, a to sv. Josefa, sv. Petra, sv. Jana Křtitele a sv. Maří Magdaleny na soklu sloupu

Chvalkovice.
Kostel sv. Jiljí. Severin Tischler je též autorem sochařské výzdoby oltáře kaple sv. Jana Nepomuckého. Apoteoza světce. Svržení světce do Vltavy. Kartuš se Zpovědí královny Johany. Lze tuto výzdobu datovat do doby po r. 1736. Zajímavé postavičky cherubínů a reliéf Svržení Jahana z Pomuku do Vltavy.

Jaroměř-Josefov.
Lapidarium. Socha krále Davida. Dílo lze datovat do l. 1730-1731. Původně se socha krále Davida nacházela ve Rtyni.

Jaroměřice u Jevíčka.
Severin Tischler by měl být i autorem výzdoby grotty poutního kostela Povýšení sv. Kříže v Jaroměřicích u Jevíčka. Sochařskou výzdobu Severin Tischler patrně vytvořil v l. 1730-1735. Výzdoba se však nedochovala. Kazatelnu tohoto kostela Severin Tischler patrně vytvořil těsně před r. 1735. Ozdobou je Vzkříšený Kristus.

Jilemnice.
Severin Tischler je autorem dřevořezby Ukřižovaného Krista patrně z r. 1735 na oltáři Kalvarie farního kostela sv. Vavřince. Panna Marie, sv. Jan Evangelista, sv. Maří Magdalena, Ukřižovaný Kristus a nad ním se sklánějící Bůh Otec. Námět Severin Tischler patrně převzal podle obrazu Ukřižování od Francesca Trevisaniho z r. 1722, jež daroval František Adam z Trautmansdorffu piaristickému kostelu v Litomyšli. Dílo pochází z doby těsně před r. 1736. Z téže doby je i Severinem Tischlerem uskutečněná výzdoba kazatelny a oltáře sv. Dominika. Kostel sv. Vavřince byl nově vystavěn v l. 1729-1736 podle projektu Jana Jiřího Aichbauera. Donátorem Alois Tomáš z Harrachu, zesnulý r. 1742. Inspirací pro výzdobu kazatelny patrně výzdoba kazatelny od Matyáše Bernarda Brauna v kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském z r. 1721. Andílci a sochy Mojžíše a sv. papeže, reliéf Dobrého pastýře, alegorie Světadílů, sv. Pavel. Oltář sv. Dominika při jižní straně lodi lze datovat k r. 1736. Sv. Dominik před Pannou Marií a Ježíškem. Zajímavý reliéf sv. Dominik přijímá růženec od Panny Marie. Sochu Immaculaty, umístěnou později v zámeckém parku vytvořil Severin Tischler v l. 1735-1736. Výzdoba oltáře sv. Jana Nepomuckého se scénou svržení světce do Vltavy je dílem nám neznámého autora, snad téhož, jenž je autorem reliéfu s obdobným tématem v kostele v polském Jaworu z 30. let 18. stol. Blíže neurčený světec bude patrně sv. Bernard z Clairvaux.


Křenov
Kamenná Immaculata, umístěná před farou je Tischlerovým dílem z r. 1734. Z téže doby je i výzdoba kostela sv. Jana Křtitele zahrnující dvojici andělů na římse presbytáře (původně patrně na tabernáklu) a dvojici soch v nikách po stranách oltáře, znázorňující Pannu Marii Bolestnou a Krista korunovaného trním. Severin Tischler uvedené sochy vytvořil patrně r. 1735. Dřevořezbu Boha Otce na oltáři sv. Josefa a sochy sv. Cecilie a krále Davida můžeme datovat do období po r. 1735. Také dva andělé, putti a hlavičky andílků vytvořeny po r. 1735. Kruchta po stranách varhan je patrně též dílem Severina Tischlera. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera v nikách presbytáře kostela můžeme přiřknout Františku Josefu Seitelovi. Sochy andělů patrně vytvořil Severin Tischler ve spolupráci se svým pomocníkem.

Litonyšl.
Regionální muzeum. Zde umístěné sousoší Panny Marie Bolestné a sv. Jana Evangelisty vytvořil Severin Tischer v l. 1730-1735.

Městečko Trnávka.
Mariánský a morový sloup před farou vytvořil Severin Tischler r. 1731. Immaculata a sv. Rozálie jsou dílem Severina Tischlera z r. 1731. Donátorem duchovní Karel Leopold Svoboda. Na soklu reliéf sv. Rozálie. Na nárožních konzolách sochy sv. Karla Boromejského, sv. Rocha, sv. Sebestiana. Sochy sv. Rocha a sv. Sebestiana byly ukradeny r. 1994 a 1995. Zbytek výzdoby byl uložen na tamní faře.

Moravská Třebová
Severin Tischler je autorem dřevěných byst čtyř evangelistů na tabernáklu v moravskotřebovském kostele sv. Josefa. Jeho dílem je také výzdoba oltáře sv. Kříže v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Toto dílo lze datovat k r. 1730. Zmíněný oltář byl však r. 1776 nahrazen jiným oltářním korpusem. Sochy Bůh Otec s andílky v nástavci oltáře, alegorie Víry, alegorie Naděje a Ukřižovaný Kristus náleželi ke klenotům tohoto kostela, projektovaném r. 1726 boloňským architektem Antoniem Maria Beduzzim. Severin Tischler je autorem sochařské výzdoby oltáře sv. Jana Nepomuckého děkanského kostela, představující chválu Panny Marie a apoteózu sv. Jana Nepomuckého. Pět zbrojnošů, sv. Antonín Paduánský, andílci a sv. Vojtěch. Reliéf Svržení Jana z Pomuka do Vltavy.V rámu obraz Panny Marie s dvojicí andělů. Působivá apoteoza sv. Jana Nepomuckého v oblacích. Dílo lze datovat do l. 1735-1736. V depozitáři děkanského kostela se nachází dřevořezba Vzkříšený Kristus. Toto dílo Severona Tischlera můžeme datovat do l. 1730-1735. Také sochařská výzdoba Kalvarie na Křížovém vrchu je dílem Severina Tischlera. Sochy Ukřižovaný Kristus, truchlící Panna Marie, sv. Jan Evangelista, Bůh Otec a dvojice ukřižovaných lotrů s anděly lze datovat do l. 1730-1731. Kazatelna v děkanském chrámu je Tischlerovým dílem, datovaným do doby po r. 1732. Lze jen obdivovat obří Zeměkouli s alegoriemi Světadílů a jejich atributy, dva andílky s nápisovými kartušemi a motiv srdce na oblaku. Je známo, že Severin Tischler byl také autorem dřevěných sousoší s námětem Pašijí (Kristus v Getsemanské zahradě, Kristus před Kaifášem, Kristus korunovaný trním a Ecce Homo) ve čtyřech drobných dřevěných kaplích z doby kol r. 1723. Tato sousoší lze datovat do l. 1730-1731. Nyní se nacházejí ve františkánském klášteře. Uvedená díla patrně vytvořena za spoluúčasti Františka Josefa Seitela.

Moravský Lačnov.
Severin Tischler je také autorem pilíře se sousoším Nejsvětější Trojice. Toto Tischlerovo dílo lze datovat k r. 1734. R. 1987 pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice přemístěn do Svitav.

Náchod.
2. 10. 1730 uzavřena smlouva, že Severin Tischler vytesá erb rodu Piccolomini na Piccolominiovské Nové zámecké bráně v Náchodě. V l. 1730-1731 Severin Tischler vytesal alianční erb Piccolomini-Kolovrat a supraportu s postavami Minervy a Merkura a také sochu sv. Jana Nepomuckého, umístěnou na mostě přes říčku Radechovku. Donátorkou Anna Viktorie, kněžna Piccolomini, rozená z Kolovrat-Libštejnských. Kněžna zesnula r. 1738. Socha sv. Jana Nepomuckého byla později přenesena do výklenku domu č. 150 v Palackého ulici. Nyní se nachází socha sv. Jana Nepomuckého v budově radnice.

Rtyně v Podkrokonoší
Severin Tischler je autorem sochy krále Davida, umístěné před kostelem sv. Jana Křtitele. Dílo je však nyní v Jaroměři. Sochu krále Davida lze datovat do l. 1730-1731.

Rýmařov
Severin Tischler vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého na rýmařovském náměstí, datovatelnou do r. 1732.

Řepníky.
Kostel sv. Vavřince. Hlavní oltář přenesen z kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě při regotizaci v l. 1875-1904. Oltářní obraz Proměnění Páně nahrazen obrazem se sv. Vavřincem. Výzdobu oltáře se sochami sv. Petra, sv. Jakuba Většího, Mojžíše, Eliáše a Boha Otce od Severina Tischlera lze datovat do l. 1735-1741.

Svitavy.
Park u kostela sv. Jiljí, ul. U Tří dvorů. Sloup Nejsvětější Trojice. Severin Tischler vytvořil sochařskou výzdobu r. 1734.

Tatenice.
Severin Tischler vytvořil čtveřici andělů hrajících na pozouny pro balustrádu kruchty kostela sv. Jana Křtitele. Dílo Severina Tischlera lze datovat do l.1735-1736. Je též autorem reliéfu Duše v očistci oltáře hřbitovní kaple Panny Marie Ochranitelky z téže doby.

Uničov
13. 11. 1735 uzavřel Severin Tischler smlouvu s uničovským děkanem Ondřejem Antonínem Richterem o vytvoření sloupu Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého v Uničově. Reliéf Panny Marie se sv. Janem Nepomuckým. Reliéf Krista se sv. Janem Sarkanderem. Osm reliéfních bust apoštolů. Socha sv. Bartoloměje. Sochy v nikách jsou patrně dílem Františka Josefa Seitela. Reliéf Panny Marie co ochranitelky Uničova je patrně dílenská práce. Postavy osmi andělů jsou dílem Ignáce Winklera. Dílo lze datovat do l. 1735-1740. Významný podíl na realizaci výzdoby měli též František Adam Seitel a Ignác Winkler. Jejich dílo dokončil olomoucký sochař Jiří Antonín Heinz v r. 1743. Heinz vytesal sochu Panny Marie Vítězné. Tischlerovo dílo lze datovat do doby po r. 1736. Sochy: sv. Jan Nepomucký, sv. Antonín Paduánský, sv. Ondřej, sv. Barbora, sv. Juda Tadeáš, sv. Josef, sv. Florian, sv. Jiří, sv. Bartoloměj, sv. Karel Boromejský, sv. Jakub Větší, sv. Jan Sarkander, Panna Marie Vítězna. Reliéfy: sv. Jan Nepomucký před Pannou Marií s Ježíškem, legenda o sv. Janu Nepomuckém, sv. Jan Sakkander před vítězným Kristem, legenda sv. Jana Sarkandera, Panna Maria jako ochranitelka Uničova, sv. Petr, sv. Pavel, sv. Marek, sv. Matouš, sv. Filip, sv. Šimon, sv. Jan Evangelista, sv. Lukáš.

Vysoké Žibřidovice.
Severinu Tischlerovi lze připsat též sochařskou výzdobu hlavního oltáře farního kostela sv. Linharta. Apoteózu sv. Linharta s anděly lze datovat do doby po r. 1736. Spoluúčast na výzdobě můžeme připsat Františku Josefu Seitelovi.

Ziebice.
Muzeum sprzetu gospodarstwa domowego. Ukřižovaný Kristus je patrně dílem Severina Tischlera. Dílo lze datovat do l. 1730-1735.


Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle Severina Tischlera, laskavě nám je pošlete na náš web.


Pro "artarchiv" zpracoval v Praze dne 22. 1. 2011 VT.

Severin Tischler

Severin Tischler

Severin Tischler

Severin Tischler

katalog autorský
	published	title (subtitle), publisher, city
	2008	Severin Tischler: Sochař pozdního baroka na pomezí Moravy a Čech, Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc)
katalog kolektivní
	published	title (subtitle), publisher, city
	2020	100 uměleckých předmětů Regionálního muzea v Kolíně, Regionální muzeum v Kolíně, p.o., Kolín (Kolín)
	2021	Mannerist and Baroque Sculpture in Bohemia and Moravia 1550-1800, Národní galerie v Praze, Praha
encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	1993	Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
	2006	Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
www
	published	title (subtitle), publisher, city
	????	Severin Tischler (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
pozvánka autorská
	published	title (subtitle), publisher, city
	2008	Severin Tischler (Sochař pozdního baroka na pomezí Moravy a Čech), Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc)

Severin Tischler