Jan Hájek

* 1734, Horky nad Jizerou (Mladá Boleslav), Česká republika (Czech Republic)
30. 3. 1796, Mnichovo Hradiště (Mladá Boleslav), Česká republika (Czech Republic)
woodcarver, sculptor

 

sex: male

word:
Jan Hájek. Sochař. Řezbář. Současník a epigon kosmonoských Jelínků.
Narozen v Horkách r. 1734. Zemřel 30.3. 1796 v Mnichově Hradišti.
Rodiči Jan a Kateřina Hájkovi. Sourozenci: Sestra Dorota, křtěná 15. 3. 1732 a sestra Kateřina, křtěná 21. 11. 1739. A tím známé údaje o nejbližších Jana Hájka jsou vyčerpány. Více o nich zatím nevíme.
Ze života Jana Hájka víme, že se 2. 9. 1760 v Bakově nad Jizerou oženil s Annou, dcerou Václava Krále. 4. 7. 1761 pokřtěna jejich dcera Anna Marie. Svědkem při křtu byl také kosmonoský sochař a řezbář Josef Jiří Jelínek. Jan Hájek se u kosmonoských Jelínků vyučil řezbářskému a sochařskému řemeslu a tak se Josef Jiří Jelínek přišel podívat, jak se mu daří i v soukromém životě. R. 1761 kopil Jan Hájek za 450 zlatých domek čp. 137 po zesnulé Monice Labastové v Mnichově Hradišti u kostela Rodičky Boží Panny Marie. 22. 3. 1762 získal Jan Hájek městské právo Mnichova Hradiště. V soukromém životě měl Jan Hájek úspěchy. Rodinné štěstí kvetlo. 4. 7. křtěna dcera Anna Marie. 14. 11. 1763 křtěn syn Jan. 14. 12. 1765 křtěn syn František Xaver. 31. 7. 1768 křtěna dcera Barbora Terezie. 5. 9. 1770 pokřtěn syn Ignác. 17. 9. 1773 křtěn syn Václav Augustin Josef. 10. 12. 1775 pokřtěn syn Josef Albert. 7. 3. 1783 pokřtěna dcera Monika Johana. Dále ze soukromého života Jana Hájka víme, že 24. 7. 1795 sepsal závěť. 3. 3. 1796 Jan Hájek zemřel. Patrně na zánět plic či pohrudnic. Jeho závěť zveřejněna až 27. 7. 1801. 3. 10. 1801 se univerzální dědičkou stala vdova Anna. Domek koupil r. 1811 její zeť, malíř Josef Patočka. Anna se odstěhovala ke svému synovi Františku Xaverovi, jenž v té době byl děkanem v Turnově. Anna zemřela r. 1814. Syn František Xaver, který nastoupil dráhu duchovního, zemřel r. 1826. Další syn Jan, který se stal také duchovním, zemřel již roku 1802. Ignác nastoupil dráhu pedagoga. Učil na litoměřickém gymnaziu. Stal se švagrem Josefa Jungmanna. Václav Augustin Josef se stal lékařem. Josef Albert vystudoval práva. Působil jako právník a posléze i jako kriminální rada. Synové tak nalezli jiné životní dráhy, než jakou vyznával Jan Hájek. Dcera Anna Marie se provdala r. 1783 za malíře Josefa Patočku.

Dílo :
Jan Hájek je autorem barokních, rokokových a klasicistních soch a dřevořezeb, umístěných v kostelích zejména Mladoboleslavska, Jablonecka, Liberecka a Semilska. V díle Jana Hájka však zaznamenáváme anomálie mezi kvalitními dřevořezbami a výtvarným charakterem kamenných soch.. Jan Hájek dával patrně kamenné sochy vytvářet dílenskému spolupracovníku. Jeho produkce směřuje od barokního sochařského radikalismu a rokokového dekorativismu k tvarosloví klasicismu a jeho druhé fáze - k empíru. Jan Hájek byl výraznou regionální výtvarnou osobností s národním a humanním cítěním. Tím byli ovlivněni i jeho synové a jejch celoživotní činnost.

Andělka. Kostel sv. Anny. 1780 pořízen nový tabernákl. Sošky dvou andílků a sošku beránka s korouhví Vzkříšení patrně vytvořil Jan Hájek.

Bakov nad Jizerou. Kostel sv. Jakuba Většího. Jan Hájek r. 1792 vytvořil novou výzdobu rámu kol obrazu Snímání Krista Páně z kříže do Matčina klína.

Bělá p. Bezd. Kostel Povýšení sv. Kříže. Dřevořezby sv. Petra a sv. Pavla. Snad společné dílo Jelínků a Hájka.

Benátky nad Jizerou. Kostel sv. Maří Magdaleny. Socha anděla-světlonoše, vytvořená Janem Hájkem nese již výtvarné rysy klasicismu. Jan Hájek je autorem sousoší archanděla Rafaela s malým Tobiášem. Původně na domě č. 77 na nynějším Husově nám. Nyní Městské muzeum.


Boseň. Kostel sv. Václava. Postavy andělů na bočních oltářích Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého jsou patrně dílem Jana Hájka. Díla lze datovat k r. 1757. Avšak původní oltář byl nahrazen r. 1898 oltářem z dílny Konstantina a Dominika Buškových. Ti snad realizovali zajímavou kopii Hájkova díla.

Bozkov. Kostel Navštívení Panny Marie. Netradičně pojatá skupina Kalvárie na bočním oltáři. Sv. Jan Evangelista podpírá hlavu žalem zhroucené Panny Marie. Lze datovat k r. 1757. Dílem Jana Hájka jsou patrně i sochy sv. Heleny, sv. Judy Tadeáše a sv. Veroniky na bočním oltáři sv. Judy Tadeáše. Jan Hájek může být považován za autora sousoší Kristova křtu na konzolách u kruchty na evangelijní straně kostela.

Budyšín (Bautzen). Kostel sv. Petra. Zasvěcen svátosti pokání. Oltář z r. 1783 fundoval kapitulní děkan Johann Joseph Schüller z Ehrenthalu. Truhlářem Ignác Breuer. Jan Hájek vytvořil tabernákl s klečícími anděly a beránkem s korouhví Vzkříšení, portálovou architekturu nad svatostánkem s ornamenty a hlavičkami andílků a dvě paravanové zpovědnice, zasvěcené sv. Maří Magdaleně a sv. Petrovi. Jan Hájek se patrně inspiroval sochami sv. Petra a sv. Máří Magdaleny z l. 1746-1747 od Josefa Jiřího Jelínka zpovědnice kostela sv. Bartoloměje v Bakově nad Jizerou či dřevořezbami od Martina Ignáce Jelínka zpovědnice kostela sv. Františka Serafinského v Kováni. R. 1782 Jan Hájek patrně dodal i bohatě řezaný rám k přenosnému oltáři sv. Josefa do soukromé kaple kapitulních děkanů kostela sv. Petra v Budyšíně. Jan Hájek patrně vytvořil i křitelnici, datovanou k r. 1782. Ta však r. 1885 byla přenesena do kostela sv. Martina v Nebelschütz.


Bukovno. Kostel sv. Jana Nepomuckého. Andělé na hlavním rámcovém oltáři jsou dílem Jana Hájka. Dva andělé klečící a dva andělé letící vytvoření v době krátce po r. 1760.

Český Dub. Kostel sv. Ducha. Z r. 1765. Nákladem děkana Vojtěcha Tobiáše Hollauera. Kostel Nejsvětější Trojice. Z r. 1762. Nákladem děkana Vojtěcha Tobiáše Hollauera. Nová kazatelna z r. 1768. 1778 na hlavním oltáři sochy sv. Dominika a sv. Vincence Ferrarského. V l. 1790-1833 sochy sv. Dominika a sv. Vincence Ferrarského přenešeny z kostela sv. Ducha do kostela Nejsvětější Trojice. V kostele sv. Ducha patrně zanechánao sousoší sv. Anna vyučující Pannu Marii. Patrně vytvořeno Jelínky. V kostele Nejsvětější Trojice zanechány sochy sv. Dominika a sv. Vincence Ferrarského, jež lze připsat Janu Hájkovi.

Dolní Krupá. Kostel sv. Václava. Výzdoba rámového oltáře byla chybně přiřčena Martinu Ignáci a Josefu Jiřímu Jelínkům. Výzdoba pochází od Jana Hájka z l. 1775-1780.


Dzialoszyn (Königshain). Kostel sv. Bartoloměje. Oltář vytvořen patrně r. 1786 Ramový oltář s postavami vznášejících se andělů a zpodobnění sv. Kryštofa s Ježíškem na boční opltářní brance je dílem Jana Hájka. Totéž platí i pro dřevořezbu sv. Vavřince na boční oltářní brance. Zaznamenáváme opět vliv díla Josefa Jiří Jelínka, zejména jeho výtvarného pojetí sochy sv. Vavřince z r. 1724 na mostě v Hrubé Skále.

Hejnice. Kostel Navštívení Panny Marie. Z r. 1787 pochází tabernákl hlavního oltáře. Andělé vytvoření Janem Hájkem jsou inspirováni díly Georga Raphalela Donnera a Františka Ignáce Platzera.

Hlavice. Kostel sv. Linharta. Jan Hájek zde činným v l. 1768-1771. Jeho dílem patrně dvojice andělů vznášejících se po stranách oltářního rámu sv. Linharta. Jan Hájek patrně vytvořil též sošky andílků na vrcholu oltáře s tabernáklem, sošku beránka s korouhví Vkříšení na knize se sedmi pečetěmi. Hájkem vytvořené postavy světců po obou stranách tabernáklu jsou dokladem jeho inspirace dílem kosmonoských Jelínků.

Hostinné. Kaple Krista v Getsemanské zahradě. Donátorem František Macák z Ottenburgu. Jan Hájek zajistil výzdobu štítu. R. 1777 zřízena kaple ke cti Smrtelných úzkostí Kristových. Jan Hájek dodal andílky pro výzdobu průčelního štítu.


Hrádek nad Nisou. Kostel sv. Bartoloměje. 1776 pořízen nový oltář. Patrně však již r. 1774 vytvořen nový obrazový rám k hlavnímu oltáři. Dřevořezby sv. Petra, Panny Marie (Immaculata) a sv. Pavla pocházejí patrně z tvůrčí dílny kosmonoských Jelínků. Dřevořezby na bocích oltářního rámu můžeme naopak připsat Janu Hájkovi. Zpodobnění sv. Petra se výtvarně přibližuje jak výtvarnému pojetí Martina Ignáce Jelínka tak i Jana Hájka. Nový oltář z l. 1821-1829. Restaurován 1899. Jan Hájek je patrně autorem andělů Víry a Naděje na bocích tabernáklu a je také autorem soch andělů po obou stranách obrazu sv. Kateřiny od Josefa Führicha z r. 1822.

Chrastava. Kostel sv. Vavřince. Kazatelna obnovena v l. 1787-1788. Výzdobu vytvořil Jan Hájek. Kazatelna však nahrazena pseudoslohovým dílem.

Jeřmanice. Kostel sv. Anny. Kostel postaven v l. 1760-1764. Sochařská výzdoba interiéru je dílem Jana Hájka. Ten se nechal patrně inspirovat sochami sv. Petra a sv. Pavla z l. 1730-1740 v mladoboleslavském kostele sv. Havla od Josefa Jiřího Jelínka. Je zjevná nápadná shoda mezi dílem kosmonoského mistra a dílem jejich současníka a epigona Jana Hájka. Snad Jan Hájek je autorem výzdoby kazatelny se čtyřmi Evangelisty, Salvátorem a andílky.


Klášter Hradiště. Kostel Narození Panny Marie. Andělé na hlavním oltáři kostela jsou patrně dílem Jana Hájka. Lze je datovat do doby mezi l. 1760-1770.

Letařovice. Kostel sv. Jakuba Většího. Jan Hájek r. 1791 vytvořil dva nové kříže na korouhve.


Liberec. Kostel sv. Kříže. Sochařská výzdoba hlavního oltáře. 1760 dal Jan Kryštof Clam-Gallas zřídit mramorový stůl pro oltář. Sochařskou výzdobu od Jana Hájka však zaplatil děkan Kopsch. Výzdobu kazatelny realizoval Jan Hájek r. 1762. Pro hlavní oltář Jan Hájek vytvořil sochy Mojžíše a Arona, dva vznášející se anděle, čtiři postavičky putti, dekorativní vázy na bočních oltářních brankách a řezaný masivní rám oltářního obrazu.
Liberec. V l. 1774-1776 výstavba Nového zámku. Podle projektu Louise Greniera. Pro výdobu zámku dodal Jan Hájek figury a vázy a to dvě sochy s erbem, dvě sedící sochy s erbem a deset váz. Zajistil též vtesání jména fundátora do znaku. Uvedená sochařská díla jsou však nyní nezvěstná.

Libošovice. Kostel sv. Prokopa. Jan Hájek vytvořil r. 1777 výzdobu hlavního rámcového oltáře kostela. Je také autorem soch sv. Norberta a sv. Ivana na bočních brankách oltáře. Ti však občas bývají připisováni Martinu Ignáci Jelínkovi z doby kol r. 1760. Inspirací pro Jana Hájka je patrně socha sv. Ivana z r. 1724 od Josefa Jiřího Jelínka na mostě hradu Valdštejn.

Libštát. Kostel sv. Jiří. Jan Hájek patrně r. 1788 vytvořil výzdobu zábradí na kůru kostela.

Lomnice nad Popelkou. Kostel sv. Mikuláše. Postaven v l. 1781-1782. V l. 1783-1785 patrně vytvořeny tři oltáře, dvě zpovědnice a kazatelna. Jan Hájek je patrně autorem soch sv. Václava, sv. Víta a sv. Mikuláše. Je patrně i autorem čtyř kamenných váz a dvou zpovědnic. 1787 pořízena nová křtitelnice. Snad je Jan Hájek autorem její výzdoby. Jan Hájek patrně též autorem sochařské skupiny Apoteózy sv. Mikuláše. Také dřevořezby sv. Ambrože a sv. Augistina pocházejí z dílny Jana Hájka.

Loukov. Kostel Nejsvětější Trojice. Výzdoba rámcového oltáře v presbytáři je patrně společným dílem Jana Hájka a Martina Ignáce Jelínka.

Ludvíkov pod Smrkem. Kostel sv. Petra a Pavla. Sochařská výzdoba tabernáklua tumby. Z r. 1768. 1771 Jan Hájek realizoval výzdobu oltářního rámu, dvou nových několikaramenných svícnů a oblak k vynesení Božího oka. Hájkovým dílem je skříňka tabernáklu se dvěma klečícími anděly, kteří pozdvihují na podnose symbolického beránka s korouhví Vzkříšení.

Mnichovo Hradiště. Kostel sv. Jakuba. Z l. 1765-1766. Dílo však zmizelo. Snad se jednalo o sošky andílků-putti s hudebními nástroji. Náleží sem i oprava postav sv. Tří králů. Mnichovo Hradiště. Silnice u zámku. Sousoší sv. Jana Nepomuckého od Josefa Jiřího Jelínka ze 40. let 18. stol. Dílem Jana Hájka je patrně klečící anděl. Jan Hájek je patrně autorem výzdoby statue. Je snad i autorem městského štítu na radnici r. 1770. r. 1771 dodal dvě vázy pro výzdobu radnice. Jan Hájek dodal putti pro výzdobu náhrobku Františky z Ehrenburgu. Je patrně i spoluautorem výzdoby epitafu Františky z Ehrenburgu na hřbitově u kostela sv. Jakuba Většího. Jan Hájek je i autorem výzdoby epitafu vladštejnského lesníka Johanna Georga Rolla z r. 1795. Jeho dílem je krucifix.

Mníšek, u Liberce. Kostel sv. Mikuláše. Boční oltáře a kazatelna. Z r. 1769.. Postranní oltář sv. Jana Nepomuckého. Kazatelna z r. 1762. Výzdobu postranního oltáře Panny Marie uskutečnil Jan Hájek. Dřevořezby obou andělů s atributy sv. Jana Nepomuckého na bočním oltáři. Také sochy sv. Jáchyma a sv. Anny.

Nová Ves nad Popelkou. Kostel sv. Prokopa.. V l. 1786 a 1787 Jan Hájek zhotovil dřevořezby sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Prokopa. Boční oltář vyzdobil sochami sv. Josefa s Ježíškem, sv. Jana Křitele a sochou Boha Otce v nástavci. Jan Hájek patrně též je autorem rokokové výzdoby kazatelny a klasicistní křitelnice se skupinou Kristova křtu na víku.

Nové Město pod Smrkem. Kostel sv. Kateřiny. Sochařskou výzdobu hlavního oltáře a kazatelny lze připsat Janu Hájkovi. 1769 vytvořen nový oltář. 1170 vytvořena kazatelna. Zadavatelem díla tamní farář Dominik Wolf. Štafírem Michal František Kandler.

Osek, u Jičína. Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Výzdoba rámcového hlavního oltáře pochází z r. 1777. Ovlivnění opět dílem kosmonoských Jelínků Patrné např. na soše Boha Otce. Inspirací zde výtvarné pojetí soch Josefem Jiřím Jelínkem na hlavním oltáři kostela Povýšení sv. Kříže v Kosmonosích či sochařské výzdoby nástavce hlavního oltáře kostela Jménem Ježíš v Lánech z l. 1748-1751. Samostané výtvarné pojetí Jana Hájka lze vysledovat u jím vytvořených tří dvojic andělů.

Ostritz. Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Hlavní oltář pochází z r. 1786. Jeho výzdoba je též dílem Jana Hájka. Fundátorem opět kapitulní děkan Johann Joseph Schüller z Ehrenthalu., rodák z Ostritz.


Příchovice. Kostel sv. Víta. Figurální dřevořezby na hlavním oltáři z l. 1753-1759. Snad Jan Hájek ve spolupráci s Martinem Ignácem Jelínkem vytvořili sochy sv. Barbory, sv. Kateřiny, sv. Jáchyma, sv. Josefa a andělů bočních oltářů Panny Marie Bolestné a sv. Anny. Uvedené sochy lze datovat do období kol r. 1755. Zajímavá je i vlastně svým stylem rokoková křtitelnice se skupinou sv. Jana Křtitele, křtícího Krista v řece Jordánu. Lze datovat patrně k r. 1756. Do našich dnů se dochovala i socha klečícího anděla. Snad je to zbytek oltářní výzdoby, díla Jana Hájka z 50. let 18. stol.

Rychnov nad Nisou. Kostel sv. Václava. Postaven nákladem Josefa Maskeho r. 1795. R. 1865 pořízen nový oltář. Pro tento oltář koupeny sochy sv. Prokopa, sv. Vojtěcha z kostela sv. Kříže v Liberci, vytvořené r. 1760 Josefem Jiřím Jelínkem. Snad i podíl Jana Hájka na vytvoření těchto soch.

Slaný. Městské muzeum. Socha sv. Barbory (bez atributů světice). Snad spolupráce Jana Hájka a Martina Ignáce Jelínka. Kol r. 1770.

Sobotka. Kostel sv. Maří Magdaleny. Janu Hájkovi je možné připsat schu sv. Josefa s Ježíškem a sochu sv. Judy Tadeáše na bočním oltáři. Jeho sochy jsou již inspirovány tvorbou Ignáce Františka Platzera.

Sychrov. Statue sv. Jana Nepomuckého z r. 1782 je dílem Martina Ignáce Jelínka. Jan Hájek dodal postavičky putti pro výzdobu statue. Putti jsou však nyní nezvěstní.

Václavice. Kostel sv. Jakuba Většího. Výzdobu hlavního oltáře r. 1787 vytvořil Jan Hájek. Jan Hájek je i autorem výzdoby kazatelny z l. 1787-1788.

Ves, u Liberce. Kostel sv. Vavřince. Výzdoba hlavního oltáře z l. 1768-1769. Štafírování až r. 1773. Postranní oltář z r. 1782. Autorem soch Panny Marie, Ježíška a sv. Josefa snad Jan Hájek. K r. 1783 datujeme vznik postranního oltáře sv. Jana Nepomuckého s obrazem tohoto českého světce. Autorem sochařské výzdoby patrně Jan Hájek. 1891 a 1892 však nové postranní oltáře. 1898 odstraněn i hlavní oltář ss sochařskou výzdobou od Jana Hájka. Autorem nové sochařské výzdoby sochař Ferdinand Demetzu z Grödenn v Tyrolsku. Dochovaný náčrt tohoto oltáře od Jana Hájka připomíná črtu hlavního oltáře pro kostel sv. Barbory v Debři, komponovanou Martinem Ignácem Jelínkem r. 1754. Skica Jana Jelínka má však ostřejší kontury. Rámový oltář zachycen s mřížkou a rokajem. Světci modelovaní Janem Hájkem jsou na samostatných podstavcích z obou stran tumby, tabernáklu a oltářního rámu. Snad sochy světic sv. Kateřiny Alexandrijské a sv. Doroty, vytvořené patrně Martinem Ignácem Jelínkem inspirací pro Jana Hájka, jak ztvárnit postavy světců sv. Václava a sv. Víta.

Vratislavice. Kostel Nejsvětější Trojice. 1764-1765. Skupina Kristův křest. Inspirací skupina Kristova křtu od Josefa Jiřího Jelínka na křtitelnici v kostele sv. Maří Magdaleny v Sobotce, či výzdoba křtitelnice v kostele sv. Václava v Březnu z r. 1750, či skupina Kristova křtu z l. 1740-1750 v kostele Povýšení sv. Kříže v Bělé p. Bezd. a Kristův křest z r. 1770 v kostele sv. Jana Nepomuckého v Bukovnu.

Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle Jana Hájka, laskavě nám je pošlete na náš web.



Pro "artarchiv" zpracoval v Praze dne 30. 1. 2011 VT.

notes:
NK neuvádí 2010,2011