Otakar Borůvka

* 10. 5. 1899, Uherský Ostroh (Uherské Hradiště), Česká republika (Czech Republic)
† 22. 7. 1995, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
,

 

sex: male

notes:
Jeho hl. práce jsou zaměřeny na oblast projektivní diferenciální geometrie, obecné algebry a obyčejných diferenciálních rovnic.
Nositel zlatých medailí MU v Brně a UKo v Bratislavě a zlaté plakety.

Otakar Borůvka

„Kdo neumí zacházet s knihou, nemůže být dobrým odborníkem“, byla jedna z pedagogických zásad prof. Otakara Borůvky. Narodil se v rodině učitele a ředitele měšťanských škol v Uherském Ostrohu. Osobnost budoucího vědce formovalo kultivované a harmonické rodinné ovzduší stejně jako prostředí slováckého městečka s bohatým spolkovým životem a krásnou okolní přírodou. Mladší sestra Marie, pozdější učitelka klavíru, vedla bratra k hudbě. Otakar už na obecné škole a v prvním ročníku měšťanky v Uherském Ostrohu patřil mezi vynikající žáky, stejně jako potom na klasickém gymnáziu v Uherském Hradišti. Matematika byla už tehdy jeho oblíbeným předmětem. Po maturitě studoval ještě na vojenské reálce v Hranicích, vídeňské reálce a Vojenské technické akademii v Mödlingu u Vídně. V roce 1918 byl přijat na obor stavebního inženýrství Českého vysokého učení technického v Brně. Už roku 1919 se stal členem Jednoty československých matematiků a fyziků, o rok později mimořádným posluchačem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tam došlo k setkání s vynikajícím matematikem, profesorem Matyášem Lerchem, které určilo vědeckou dráhu Otakara Borůvky. Lerch mu nabídl místo asistenta na Ústavu matematiky nově zřízené brněnské univerzity. Tam také Otakar Borůvka vysokoškolská studia ukončil, roku 1928 se habilitoval a působil jako soukromý docent. Studia si prohloubil na pařížské Sorbonně a v Hamburku. V roce 1934 byl jmenován mimořádným a roku 1946 řádným profesorem Přírodovědecké fakulty MU v Brně (s platností od roku 1940). Současně (1946 - 1951) externě přednášel na brněnské technice, založil seminář o Matyáši Lerchovi a o diferenciálních rovnicích. Roku 1953 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, roku 1965 dosáhl nejvyšší vědecké hodnosti – akademika.

Otakar Borůvka podstatně obohatil rozvoj matematického myšlení svými výsledky v analýze, diferenciální geometrii, algebře a teorii diferenciálních rovnic. V jeho vědeckém díle se odráží historie vývoje české, československé a světové matematiky v několika oblastech. Světoznámá je jeho průkopnická práce z teorie grafů (O jistém problému minimálním, 1926). Rozřešil v ní praktický problém minimalizace nákladů na vybudování elektrovodní sítě. Je to základní studie v oboru dopravních systémů. Borůvkovo dílo obsahuje významné objevy, které byly dlouhou dobu nevyřešeny. Dokázal využít svých znalostí z jiných oborů k vidění širokých souvislostí mezi různými směry matematického bádání. Ve třicátých letech se zabýval analýzou pojmu grupy. Ukázalo se, že základní pojmy teorie grup lze převést na obecnější algebraickou strukturu, tzv. grupoid (Úvod do teorie grup, 1944-česky, německy, anglicky a rumunsky, Základy teorie grupoidů, 1960 německy, 1962 česky) Největší část Borůvkových bádání se zabývá studiem diferenciálních rovnic. V roce 1946 založil vědecký seminář k tomuto tématu. Vytvořil globální teorii transformací lineárních rovnic druhého řádu, kterou publikoval ve stejnojmenné monografii (1967 německy, později anglicky). Je autorem knihy Základy teorie matic (1971). Celkem publikoval na 90 původních vědeckých prací. Absolvoval řadu zahraničních přednáškových pobytů (Brusel, Liége, Varšava, Budapešť, Bukurešť, Paříž, Řím, Cambridge, Londýn a další). Stál u zrodu časopisu Archivum Mathematicum, který redigoval, byl dlouholetým hlavním redaktorem vědeckého periodika Spisy přírodovědecké fakulty University J. E. Purkyně v Brně. Významně se zasloužil o rozvoj matematiky na Slovensku, v letech 1947 – 1958 externě přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Výchově mladých vědeckých pracovníků věnoval prof. Borůvka mimořádnou péči. Vlastní nadšení pro náročný obor dokázal přenést na posluchače. Mezi jeho žáky nebo žáky jeho studentů patří většina matematiků na českých, moravských a slovenských vysokých školách. Proslulé byly Borůvkovy „matematické výlety“- každoroční třídenní putování studentů-kolegů z Brna, Bratislavy a později i dalších měst po moravskoslovenském pomezí. Počet jejich domácích i zahraničních účastníků dosáhl časem stovky. O vědeckém významu Borůvkovy práce svědčí řada vyznamenání, poct, medailí a cen (zlatá medaile MU v Brně a Univerzity Komenského v Bratislavě, zlatá plaketa Bernarda Bolzana, čestný doktorát MU v Brně a mnohé další).

Na Masarykově univerzitě působil prof. Borůvka 50 let. V roce 1970 byl přinucen odejít do důchodu. Působil pak nezištně v Matematickém ústavu Akademie věd, který pomáhal založit.

V roce 1935 se Otakar Borůvka oženil. Vzal si Miladu Grimmovou, dceru profesora brněnské techniky Leopolda Grimma. Byla možná první ženskou absolventkou vysoké školy u nás, získala doktorát filozofie. Z padesát let trvajícího harmonického manželství se narodil syn Otakar (1936) a dcera Yvona (1944). Za okupace prožil Otakar Borůvka dramatickou a nebezpečnou epizodu: V bytě docenta Hrudičky na Křídlovické ulici se scházela skupina vysokoškolských učitelů a poslouchala české vysílání rozhlasu z Londýna. Účastníky těchto setkání postupně pozatýkalo gestapo, prof. Borůvka byl zatčen 27. prosince 1941 a čtrnáct dní vězněn a vyslýchán v Kounicových kolejích. Byl naštěstí propuštěn krátce před heydrichiádou.

Talentovaný a pracovitý vědec vydobyl naší matematické vědě světovou pověst.
Po dlouhá desetiletí byl vůdčí osobností brněnské matematiky a patří k nezapomenutelným postavám Masarykovy univerzity v Brně. Roku 1994 mu bylo uděleno čestné občanství města Brna a rodného Uherského Ostrohu. Na jeho počest byla založena Nadace Akademika Otakara Borůvky pro rozvoj matematiky. Je pochován na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně.

zdroj: www.brno.cz

Otakar Borůvka

from - to   school, city, faculty, specialization, professor
???? - ????   Masarykova univerzita, Brno (Brno-město), matematika

Otakar Borůvka

from - to   institution, city, notes
???? - ????   Brusel (Bruxelles), Brusel (Brussels), přednáškové cesty
???? - ????   Budapešť, Budapešť (Budapest), přednáškové cesty
???? - ????   Bukurešť, Bukurešť (Bucureşti), přednáškové cesty
???? - ????   Cambridge, Cambridge, přednáškové cesty
???? - ????   Galeria Związku Artystów Rzeźbiarzy, Varšava (Warszawa), přednáškové cesty
???? - ????   Londýn (London), Londýn (London), přednáškové cesty
???? - ????   Lutych (Liège), Lutych (Liège), přednáškové cesty
???? - ????   Masarykova univerzita, Brno (Brno-město), Žerotínovo nám. 617/9, profesor
???? - ????   Řím (Roma), Řím (Roma), přednáškové cesty
???? - ????   Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, lékařská fakulta, Brno (Brno-město), Komenského nám. 2, profesor
???? - ????   Univerzita Komenského, Bratislava (Bratislava), dlouhodobě spolupracoval a významě přispěl k rozvoji matematiky na Slovensku
1934 - 1945   Masarykova univerzita, Brno (Brno-město), Žerotínovo nám. 617/9, mimořádný a od roku 1945 řádný profesor PřF

Otakar Borůvka

from - to   group, *creation, notes
???? - ????   Československá akademie věd, *

Otakar Borůvka

encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle), publisher, city
  1999   Český biografický slovník XX. století (I. díl A-J), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha